Byl vydán Mozilla Firefox 154.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 154 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 168 (pdf).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 10. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Všechny nápady, které uvádíš, jsou lehce mimo mísu. Aktuální distribuce s perfektně vyladěným KDE, se systemd, s grafickým instalátorem a s aktuálním kernelem je například Fedora. Kromě toho je také s implicitně zapnutým SELinuxem, s bezproblémovou podporou Btrfs přímo v instalátoru a se spoustou dalších výhod navíc (ve srovnání s původním seznamem v dotazu).
Nemá smysl o něm hovořit, je třeba ho vyzkoušet. A hlavně nešířit FUD. Implicitní nastavení KDE na Fedoře patří mezi nejzdařilejší, jaká jsem kdy viděl. (A to už jsem jich viděl spoustu.)
Fedora není „zaměřená“ na Gnome ani na žádné jiné konkrétní prostředí. Nevím, kde se berou utkvělé představy o spojení konkrétního desktopového prostředí s distribucí. I u Blbuntu je přece přechod mezi Ubuntu a Kubuntu v podstatě otázka jednoho příkazu instalátoru. Na každé distribuci si uživatel může nainstalovat klidně deset grafických prostředí. Samozřejmě je otázka, jak dobře budou v kterém z nich fungovat grafické utility pro správu systému, má-li daná distribuce nějaké. Ve Fedoře na KDE fungují bez problémů a znamenitě, včetně pokročilejších záležitostí jako SELinux auditu a tak podobně.
Zase prázdné pojmy. Můžeš prosím definovat, co to je KDE-optimalizovaná distribuce? Nic takového totiž neexistuje, ale přesto by mě zajímalo, jak tento nesmysl definuješ.
Dál by mě taky zajímalo, co je to GNOME distribuce. Opět nic takového neexistuje, ale stejně bych docela rád věděl, proč si vůbec někdo myslí, že to snad existuje.
Spousta ladění vzhledu je na osobních preferencích uživatele, ale základem by měl být například jednotný vzhled všech aplikací, tedy pokud spustím aplikaci v Qt 5, Qt 4, GTK 2 nebo GTK 3, widgety by měly vypadat prakticky stejně. Nastavení fontů, plochy, ovládání sítě a dalších widgetů by mělo být tak nějak od přírody rozumné, aby se uživatel mohl poprvé nalogovat a začít pracovat. (Nemusí se cítit hned jako v bavlnce, od toho je spousta nastavení, která KDE poskytuje, ale měl by mít tak nějak všechno po ruce.) Fedora všechny tyto požadavky na vzhled splňuje na výbornou, přidává několik užitečných konfiguračních utilit a mívá i pár drobných (leč nezřídka klíčových) tweaků, které „vanilla“ KDE v danou chvíli nemá — například to byla jedna z prvních distribucí, která měla opravený téměř nefunkční dual head u KDE 4 kdysi před lety.
Sečteno a podtrženo, nenapadá mě, co přesně má SUSE nebo Kubuntu navíc ve srovnání s KDE na Fedoře. (Nerad používám pojem KDE spin Fedory, protože je to stejný nesmysl jako Kubuntu — jeden příkaz instalátoru může přidat libovolná další grafická prostředí i login manažery, případně rovnou převést jeden „spin“ na jiný, chce-li uživatel, zkrátka tím, že něco přidá a něco odinstaluje, jak jinak. Není to nic trvalého, pro co by se člověk musel rozhodovat předem před instalací.)
(Hned mě napadá jedna vychytávka, kterou SUSE a Kubuntu ve srovnání s KDE na Fedoře postrádají: Původní tazatel chtěl aktuální distribuci s pravidelně aktualizovaným kernelem. Tak to je přesně Fedora. Na kernely má v podstatě rolling updates. Automatické aktualizace se dají sledovat v pěkném KDE appletu, který navíc uživateli umí doporučit odhlášení a přihlášení, restart X-serveru nebo restart celého systému — podle toho, co se zrovna aktualizuje.)
Tiskni
Sdílej: