Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
Hru Warhammer: Vermintide 2 (ProtonDB) lze na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do pondělí 24. listopadu.
Virtualizační software Xen (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 4.21. Podrobnosti v poznámkách k vydání a přehledu nových vlastností.
Evropská komise schválila český plán na poskytnutí státní pomoci v objemu 450 milionů eur (téměř 11 miliard Kč) na rozšíření výroby amerického producenta polovodičů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Společnost onsemi by podle ní do nového závodu v Rožnově pod Radhoštěm měla investovat 1,64 miliardy eur (téměř 40 miliard Kč).
Všechny nápady, které uvádíš, jsou lehce mimo mísu. Aktuální distribuce s perfektně vyladěným KDE, se systemd, s grafickým instalátorem a s aktuálním kernelem je například Fedora. Kromě toho je také s implicitně zapnutým SELinuxem, s bezproblémovou podporou Btrfs přímo v instalátoru a se spoustou dalších výhod navíc (ve srovnání s původním seznamem v dotazu).
Nemá smysl o něm hovořit, je třeba ho vyzkoušet. A hlavně nešířit FUD. Implicitní nastavení KDE na Fedoře patří mezi nejzdařilejší, jaká jsem kdy viděl. (A to už jsem jich viděl spoustu.)
Fedora není „zaměřená“ na Gnome ani na žádné jiné konkrétní prostředí. Nevím, kde se berou utkvělé představy o spojení konkrétního desktopového prostředí s distribucí. I u Blbuntu je přece přechod mezi Ubuntu a Kubuntu v podstatě otázka jednoho příkazu instalátoru. Na každé distribuci si uživatel může nainstalovat klidně deset grafických prostředí. Samozřejmě je otázka, jak dobře budou v kterém z nich fungovat grafické utility pro správu systému, má-li daná distribuce nějaké. Ve Fedoře na KDE fungují bez problémů a znamenitě, včetně pokročilejších záležitostí jako SELinux auditu a tak podobně.
Zase prázdné pojmy. Můžeš prosím definovat, co to je KDE-optimalizovaná distribuce? Nic takového totiž neexistuje, ale přesto by mě zajímalo, jak tento nesmysl definuješ.
Dál by mě taky zajímalo, co je to GNOME distribuce. Opět nic takového neexistuje, ale stejně bych docela rád věděl, proč si vůbec někdo myslí, že to snad existuje.
Spousta ladění vzhledu je na osobních preferencích uživatele, ale základem by měl být například jednotný vzhled všech aplikací, tedy pokud spustím aplikaci v Qt 5, Qt 4, GTK 2 nebo GTK 3, widgety by měly vypadat prakticky stejně. Nastavení fontů, plochy, ovládání sítě a dalších widgetů by mělo být tak nějak od přírody rozumné, aby se uživatel mohl poprvé nalogovat a začít pracovat. (Nemusí se cítit hned jako v bavlnce, od toho je spousta nastavení, která KDE poskytuje, ale měl by mít tak nějak všechno po ruce.) Fedora všechny tyto požadavky na vzhled splňuje na výbornou, přidává několik užitečných konfiguračních utilit a mívá i pár drobných (leč nezřídka klíčových) tweaků, které „vanilla“ KDE v danou chvíli nemá — například to byla jedna z prvních distribucí, která měla opravený téměř nefunkční dual head u KDE 4 kdysi před lety.
Sečteno a podtrženo, nenapadá mě, co přesně má SUSE nebo Kubuntu navíc ve srovnání s KDE na Fedoře. (Nerad používám pojem KDE spin Fedory, protože je to stejný nesmysl jako Kubuntu — jeden příkaz instalátoru může přidat libovolná další grafická prostředí i login manažery, případně rovnou převést jeden „spin“ na jiný, chce-li uživatel, zkrátka tím, že něco přidá a něco odinstaluje, jak jinak. Není to nic trvalého, pro co by se člověk musel rozhodovat předem před instalací.)
(Hned mě napadá jedna vychytávka, kterou SUSE a Kubuntu ve srovnání s KDE na Fedoře postrádají: Původní tazatel chtěl aktuální distribuci s pravidelně aktualizovaným kernelem. Tak to je přesně Fedora. Na kernely má v podstatě rolling updates. Automatické aktualizace se dají sledovat v pěkném KDE appletu, který navíc uživateli umí doporučit odhlášení a přihlášení, restart X-serveru nebo restart celého systému — podle toho, co se zrovna aktualizuje.)
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
31.8.2015 13:42