O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Všechny nápady, které uvádíš, jsou lehce mimo mísu. Aktuální distribuce s perfektně vyladěným KDE, se systemd, s grafickým instalátorem a s aktuálním kernelem je například Fedora. Kromě toho je také s implicitně zapnutým SELinuxem, s bezproblémovou podporou Btrfs přímo v instalátoru a se spoustou dalších výhod navíc (ve srovnání s původním seznamem v dotazu).
Nemá smysl o něm hovořit, je třeba ho vyzkoušet. A hlavně nešířit FUD. Implicitní nastavení KDE na Fedoře patří mezi nejzdařilejší, jaká jsem kdy viděl. (A to už jsem jich viděl spoustu.)
Fedora není „zaměřená“ na Gnome ani na žádné jiné konkrétní prostředí. Nevím, kde se berou utkvělé představy o spojení konkrétního desktopového prostředí s distribucí. I u Blbuntu je přece přechod mezi Ubuntu a Kubuntu v podstatě otázka jednoho příkazu instalátoru. Na každé distribuci si uživatel může nainstalovat klidně deset grafických prostředí. Samozřejmě je otázka, jak dobře budou v kterém z nich fungovat grafické utility pro správu systému, má-li daná distribuce nějaké. Ve Fedoře na KDE fungují bez problémů a znamenitě, včetně pokročilejších záležitostí jako SELinux auditu a tak podobně.
Zase prázdné pojmy. Můžeš prosím definovat, co to je KDE-optimalizovaná distribuce? Nic takového totiž neexistuje, ale přesto by mě zajímalo, jak tento nesmysl definuješ.
Dál by mě taky zajímalo, co je to GNOME distribuce. Opět nic takového neexistuje, ale stejně bych docela rád věděl, proč si vůbec někdo myslí, že to snad existuje.
Spousta ladění vzhledu je na osobních preferencích uživatele, ale základem by měl být například jednotný vzhled všech aplikací, tedy pokud spustím aplikaci v Qt 5, Qt 4, GTK 2 nebo GTK 3, widgety by měly vypadat prakticky stejně. Nastavení fontů, plochy, ovládání sítě a dalších widgetů by mělo být tak nějak od přírody rozumné, aby se uživatel mohl poprvé nalogovat a začít pracovat. (Nemusí se cítit hned jako v bavlnce, od toho je spousta nastavení, která KDE poskytuje, ale měl by mít tak nějak všechno po ruce.) Fedora všechny tyto požadavky na vzhled splňuje na výbornou, přidává několik užitečných konfiguračních utilit a mívá i pár drobných (leč nezřídka klíčových) tweaků, které „vanilla“ KDE v danou chvíli nemá — například to byla jedna z prvních distribucí, která měla opravený téměř nefunkční dual head u KDE 4 kdysi před lety.
Sečteno a podtrženo, nenapadá mě, co přesně má SUSE nebo Kubuntu navíc ve srovnání s KDE na Fedoře. (Nerad používám pojem KDE spin Fedory, protože je to stejný nesmysl jako Kubuntu — jeden příkaz instalátoru může přidat libovolná další grafická prostředí i login manažery, případně rovnou převést jeden „spin“ na jiný, chce-li uživatel, zkrátka tím, že něco přidá a něco odinstaluje, jak jinak. Není to nic trvalého, pro co by se člověk musel rozhodovat předem před instalací.)
(Hned mě napadá jedna vychytávka, kterou SUSE a Kubuntu ve srovnání s KDE na Fedoře postrádají: Původní tazatel chtěl aktuální distribuci s pravidelně aktualizovaným kernelem. Tak to je přesně Fedora. Na kernely má v podstatě rolling updates. Automatické aktualizace se dají sledovat v pěkném KDE appletu, který navíc uživateli umí doporučit odhlášení a přihlášení, restart X-serveru nebo restart celého systému — podle toho, co se zrovna aktualizuje.)
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
31.8.2015 13:42