Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
ssh -N -R 22222:localhost:22 server
("server" má v .ssh/config adresu, port a uživatele). S připojením není problém, to by mělo být všude stabilní. Tunel vždy chvíli funguje, ale po zhruba deseti minutách přestane odpovídat. Po jeho zrušení a opětovném zadání příkazu výše:
Error: remote port forwarding failed for listen port 22222
Podle návodů na internetu funguje na opravení, když na serveru zabiju proces, který tento port používal (nestat -> kill). Ale to je velmi nepraktické a v praxi nepoužitelné. Záhadou mně je, že toto spojení nefunguje, ale stejný tunel (samozřejmě s rozdílným portem) přes stejný server z jiného stroje (na jiné lokaci) bez komplikací funguje. Nedokázali byste poradit, jak se této blokace portu zbavit?
-f (background fork) -T (nealokuje pseudo tty) [-C (komprese..) optional]Zadruhe, spojeni pravdepodovne vyhori na timeout, necinnost Duvod muze byt rozdilna konfigurace klienta, ale port na serveru zustane "bimdnuty". To muzes overit debugovanim.
-v (-vv -vvv)Zatreti, resenim by mohlo byt upravit konfiguraci. Naprikl ad. Pridat do .ssh/config(klient):
ServerAliveInterval 300 (5minut) (ServerAliveCountMax 3) (3 pokusy)Nebo parametry konfiguracnich souboru(server):
TCPKeepAlive yes ClientAliveInterval 300 ClientAliveCountMax 3No a konecne autossh varianta(nepouzivam..):
autossh -M 20000 -f -N server -R 22222:localhost:22 -C
Možná je lepší položit otázku abstraktněji, tedy jak dosáhnout určitého cíle. Cílem je zjevně dostat se zvenčí na nějaký stroj ve vnitřní síti, na který se z nějakého důvodu nedá zvenku routovat. Měl bych jisté tušení, jaký důvod to asi bude. Takže: Není náhodou řešením IPv6?
Před deseti lety, když ještě IPv6 nebyl všude běžně dostupný, jsem taky provozoval pár (desítek) takových SSH tunelů, aby stroje za NATem (tedy za morem a neštovicemi v jednom) mohly být dostupné skrz tohle SSH over SSH. Vždycky to stálo za hovno. Někdy tunely vydržely den, někdy hodinu. Někdy se samy obnovovaly, někdy ne. Někde někdo změnil nastavení firewallu a najednou TCP spojení automaticky vypršela po 10 minutách, pokud nebyla opravdu hodně aktivní, tedy TCP keepalive k udržení spojení nestačil. (!) Důvodem prý bylo, aby na nějakém NAT routeru nedocházely porty, když spousta spojení od strojů z vnitřní sítě zůstane viset. Tak se prostě méně aktivní nebo neaktivní spojení zabila, zkrátka ve prospěch těch, která (zdánlivě) něco dělají. Tohle byl vždycky zoufalý a předem prohraný boj. Internet, ve kterém se nedá routovat z kteréhokoliv stroje na kterýkoliv jiný, prostě není Internet, je to něco polovičatého a na houby. Do prvních videokonferenčních aplikací se v roce 2002 prostě zadala IP adresa protistrany a všechno fungovalo. NAT ale postupně způsobil, že tak běžná a samozřejmá věc jako komunikace mezi libovolnými dvěma počítači prostě fungovat přestala. Místo relativně bezpečných přímých spojení, u kterých se dá dohodnout bezpečné šifrování, zvítězily prasárny typu Skype, kde end to end šifrování není a kde je to s bezpečností opravdu zlé. Zkrátka a dobře, snaha o spolehlivě fungující permanetní SSH tunely je podle mě předem prohraná bitva, zatímco IPv6 je v každém ohledu výhra.
No ale mně IPSec road warrioři (StrongSwan) taky občas selhávají na některých divně nakonfigurovaných sítích, kde NAT záměrně nectí TCP spojení ani UDP „mapování“. Sice ne napořád, obnovují se mnohem spolehlivěji než u toho SSH, ale u některých spojení i výpadek v řádu několika desítek sekund docela dost vadí. NAT router, který si nakonfiguruju sám, takové divné věci nedělá, ale různé polorozbité sítě vidím všude možně. Internet s NATem zkrátka není Internet.
VPN (například IPSec) má přesto jednu zásadní výhodu: Road warrior může mít stálou veřejnou IP adresu (IPv6, samozřejmě). Funguje tam IPv6 přes IPv4 (i všechny 3 ostatní kombinace) a na toho road warriora se pak dá připojovat zvenčí na standardní port 22 (pokud příslušný VPN/IPSec server správně routuje), bez speciálních portů a jiných nepravidelností.
Mně se JuiceSSH z Androidu připojuje všude přes IPv6, kdykoliv vidí AAAA záznam… Zrovna s Androidem rozhodně problém nebude. Pokud poskytovatel neumí IPv6, je to samozřejmě horší problém. Není ale důvod používat SixXS, když je ke každé veřejné IPv4 adrese automaticky k dispozici 6to4 s 2^80 IPv6 adres. Zejména od doby, co nic.cz před cca 5 lety začal provozovat vlastní server s magickou adresou 192.88.99.1 (což je adresa, která má podle konvence vést k nejbližší 6to4 bráně), je i rychlost a stabilita bez nejmenších problémů. Jenom musí mít člověk na routeru alespoň tu jednu veřejnou IPv4 adresu, jinak už nepomůže nic. 
Tiskni
Sdílej:
