O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Musím se předem přiznat, že s monitorováním RAM a disku moc zkušeností nemám, ale o zatížení CPU něco vím. Takže se ve své odpovědi omezím na CPU a snad objasním aspoň z malé části, jak se to dá monitorovat.
Jednoduchá odpověď je „v /proc/[pid]/stat“, ale zkusím to trochu rozvést. Tady je jednoduchý load monitor, který se dá rovnou spustit a vyzkoušet:
(
# Vyrobíme nějaký proces k monitorování.
(for ((;;)); do stress -c 1 -t 1; sleep 1; done >/dev/null;) &
# Poznamenáme si, který proces to byl a že ho máme zabít.
trap 'kill "$PID"' EXIT
PID="$!"
# Naprogramujeme výpočet vytížení procesoru v awk.
AWK_SCRIPT='
BEGIN {
getconf = "getconf CLK_TCK"
getconf | getline TCK
close(getconf)
}
{
uspace = $14
kernel = $15
kids_uspace = $16
kids_kernel = $17
kvm_uspace = $43
kvm_kernel = $44
total_ticks = uspace + kernel + kids_uspace + kids_kernel
kvm_ticks = kvm_uspace + kvm_kernel
}
NR > 1 {
print (100 * (total_ticks - last_total_ticks) / TCK) "% total,",
(100 * (kvm_ticks - last_kvm_ticks) / TCK) "% in KVM"
}
{
last_total_ticks = total_ticks
last_kvm_ticks = kvm_ticks
}'
# Každou sekundu načteme statistiky vytížení procesoru do awk.
for ((i = 0; i < 20; ++i)); do
cat "/proc/${PID}/stat"
sleep 1
done | awk "$AWK_SCRIPT"
)
Co tohle dělá, v kostce:
stressuje jeden procesor na 100%. Poznamená si to PID toho subshellu (nikoliv však PID stressu ani PID jednoho dalšího potomka, kterého stress zplodí).awk čte informace o tom, kolik tiků příslušný proces spotřeboval od minulého čtení (před sekundou) a na základě toho ukazuje vytížení procesoru v procentech. Protože stress nic nevirtualizuje, bude druhá vypisovaná hodnota v tomto případě vždycky nula. Protože děti toho shellu, jehož PID sledujeme, vždy jednu sekundu stressují a jednu sekundu spí, právě tomu bude odpovídat první vypisovaná hodnota. Co znamenají které hodnoty v daném /proc/[pid]/stat souboru nebo v globálním /proc/stat souboru, se dá snadno nalézt v man 5 proc.stress -c 3, bude chvílemi ukazovat například vytížení 300%. To je zcela normální a očekávaný jev. Aby člověk získal hodnotu od 0 do 100%, musí to normalizovat třeba počtem virtuálních procesorů toho KVM.Ke KVM musím dodat, že se mi teď zrovna nechce logovat na některý z mých KVM serverů a tudíž jsem hodnoty typu kvm_ticks ani náznakem neotestoval. Takže tam můžu mít celkem značnou spoustu chyb jak ve sloupcích, které dané hodnoty obsahují, tak i v jejich interpretaci.
To už si musíš dořešit. Každopádně manuálová stránka říká, že hodnoty pro virtualizaci, tedy kvm_uspace a kvm_kernel, jsou už zahrnuté v hodnotách pro děti daného procesu (kids_uspace a kids_kernel), takže není radno všech šest políček sečíst. První dvě plně stačí pro procesy bez dětí, druhá dvě je třeba přičíst, když je to (jako v tomto případě) nějaký shell nebo stress s potomky a ta poslední dvě jsou asi tou slibovanou třetinou odpovědi na tvou otázku — udávají, kolik se strávilo virtualizací. Ovšem pokud někomu počítáš vytížení jeho KVM stroje, podle mě bys měl počítat všechny userspace + kernel + kvm_uspace + kvm_kernel tiky daného KVM procesu, protože to, co proces virtuálního stroje dělá mimo virtuální stroj (údržbu kdovíčeho, mapování paměti, přístupy k disku a k virtuálním zařízením všeho druhu atd. atp.), by se rozhodně mělo taky „účtovat“ tomu klientovi. Děje se to přece kvůli podpoře běhu toho příslušného virtuálního stroje a že při tom procesor není zrovna ve virtualizačním režimu a nevykonává přímo instrukce toho KVM, to není až tak rozhodující.
Tiskni
Sdílej: