Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Musím se předem přiznat, že s monitorováním RAM a disku moc zkušeností nemám, ale o zatížení CPU něco vím. Takže se ve své odpovědi omezím na CPU a snad objasním aspoň z malé části, jak se to dá monitorovat.
Jednoduchá odpověď je „v /proc/[pid]/stat“, ale zkusím to trochu rozvést. Tady je jednoduchý load monitor, který se dá rovnou spustit a vyzkoušet:
(
# Vyrobíme nějaký proces k monitorování.
(for ((;;)); do stress -c 1 -t 1; sleep 1; done >/dev/null;) &
# Poznamenáme si, který proces to byl a že ho máme zabít.
trap 'kill "$PID"' EXIT
PID="$!"
# Naprogramujeme výpočet vytížení procesoru v awk.
AWK_SCRIPT='
BEGIN {
getconf = "getconf CLK_TCK"
getconf | getline TCK
close(getconf)
}
{
uspace = $14
kernel = $15
kids_uspace = $16
kids_kernel = $17
kvm_uspace = $43
kvm_kernel = $44
total_ticks = uspace + kernel + kids_uspace + kids_kernel
kvm_ticks = kvm_uspace + kvm_kernel
}
NR > 1 {
print (100 * (total_ticks - last_total_ticks) / TCK) "% total,",
(100 * (kvm_ticks - last_kvm_ticks) / TCK) "% in KVM"
}
{
last_total_ticks = total_ticks
last_kvm_ticks = kvm_ticks
}'
# Každou sekundu načteme statistiky vytížení procesoru do awk.
for ((i = 0; i < 20; ++i)); do
cat "/proc/${PID}/stat"
sleep 1
done | awk "$AWK_SCRIPT"
)
Co tohle dělá, v kostce:
stressuje jeden procesor na 100%. Poznamená si to PID toho subshellu (nikoliv však PID stressu ani PID jednoho dalšího potomka, kterého stress zplodí).awk čte informace o tom, kolik tiků příslušný proces spotřeboval od minulého čtení (před sekundou) a na základě toho ukazuje vytížení procesoru v procentech. Protože stress nic nevirtualizuje, bude druhá vypisovaná hodnota v tomto případě vždycky nula. Protože děti toho shellu, jehož PID sledujeme, vždy jednu sekundu stressují a jednu sekundu spí, právě tomu bude odpovídat první vypisovaná hodnota. Co znamenají které hodnoty v daném /proc/[pid]/stat souboru nebo v globálním /proc/stat souboru, se dá snadno nalézt v man 5 proc.stress -c 3, bude chvílemi ukazovat například vytížení 300%. To je zcela normální a očekávaný jev. Aby člověk získal hodnotu od 0 do 100%, musí to normalizovat třeba počtem virtuálních procesorů toho KVM.Ke KVM musím dodat, že se mi teď zrovna nechce logovat na některý z mých KVM serverů a tudíž jsem hodnoty typu kvm_ticks ani náznakem neotestoval. Takže tam můžu mít celkem značnou spoustu chyb jak ve sloupcích, které dané hodnoty obsahují, tak i v jejich interpretaci.
To už si musíš dořešit. Každopádně manuálová stránka říká, že hodnoty pro virtualizaci, tedy kvm_uspace a kvm_kernel, jsou už zahrnuté v hodnotách pro děti daného procesu (kids_uspace a kids_kernel), takže není radno všech šest políček sečíst. První dvě plně stačí pro procesy bez dětí, druhá dvě je třeba přičíst, když je to (jako v tomto případě) nějaký shell nebo stress s potomky a ta poslední dvě jsou asi tou slibovanou třetinou odpovědi na tvou otázku — udávají, kolik se strávilo virtualizací. Ovšem pokud někomu počítáš vytížení jeho KVM stroje, podle mě bys měl počítat všechny userspace + kernel + kvm_uspace + kvm_kernel tiky daného KVM procesu, protože to, co proces virtuálního stroje dělá mimo virtuální stroj (údržbu kdovíčeho, mapování paměti, přístupy k disku a k virtuálním zařízením všeho druhu atd. atp.), by se rozhodně mělo taky „účtovat“ tomu klientovi. Děje se to přece kvůli podpoře běhu toho příslušného virtuálního stroje a že při tom procesor není zrovna ve virtualizačním režimu a nevykonává přímo instrukce toho KVM, to není až tak rozhodující.
Tiskni
Sdílej: