Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Musím se předem přiznat, že s monitorováním RAM a disku moc zkušeností nemám, ale o zatížení CPU něco vím. Takže se ve své odpovědi omezím na CPU a snad objasním aspoň z malé části, jak se to dá monitorovat.
Jednoduchá odpověď je „v /proc/[pid]/stat“, ale zkusím to trochu rozvést. Tady je jednoduchý load monitor, který se dá rovnou spustit a vyzkoušet:
(
# Vyrobíme nějaký proces k monitorování.
(for ((;;)); do stress -c 1 -t 1; sleep 1; done >/dev/null;) &
# Poznamenáme si, který proces to byl a že ho máme zabít.
trap 'kill "$PID"' EXIT
PID="$!"
# Naprogramujeme výpočet vytížení procesoru v awk.
AWK_SCRIPT='
BEGIN {
getconf = "getconf CLK_TCK"
getconf | getline TCK
close(getconf)
}
{
uspace = $14
kernel = $15
kids_uspace = $16
kids_kernel = $17
kvm_uspace = $43
kvm_kernel = $44
total_ticks = uspace + kernel + kids_uspace + kids_kernel
kvm_ticks = kvm_uspace + kvm_kernel
}
NR > 1 {
print (100 * (total_ticks - last_total_ticks) / TCK) "% total,",
(100 * (kvm_ticks - last_kvm_ticks) / TCK) "% in KVM"
}
{
last_total_ticks = total_ticks
last_kvm_ticks = kvm_ticks
}'
# Každou sekundu načteme statistiky vytížení procesoru do awk.
for ((i = 0; i < 20; ++i)); do
cat "/proc/${PID}/stat"
sleep 1
done | awk "$AWK_SCRIPT"
)
Co tohle dělá, v kostce:
stressuje jeden procesor na 100%. Poznamená si to PID toho subshellu (nikoliv však PID stressu ani PID jednoho dalšího potomka, kterého stress zplodí).awk čte informace o tom, kolik tiků příslušný proces spotřeboval od minulého čtení (před sekundou) a na základě toho ukazuje vytížení procesoru v procentech. Protože stress nic nevirtualizuje, bude druhá vypisovaná hodnota v tomto případě vždycky nula. Protože děti toho shellu, jehož PID sledujeme, vždy jednu sekundu stressují a jednu sekundu spí, právě tomu bude odpovídat první vypisovaná hodnota. Co znamenají které hodnoty v daném /proc/[pid]/stat souboru nebo v globálním /proc/stat souboru, se dá snadno nalézt v man 5 proc.stress -c 3, bude chvílemi ukazovat například vytížení 300%. To je zcela normální a očekávaný jev. Aby člověk získal hodnotu od 0 do 100%, musí to normalizovat třeba počtem virtuálních procesorů toho KVM.Ke KVM musím dodat, že se mi teď zrovna nechce logovat na některý z mých KVM serverů a tudíž jsem hodnoty typu kvm_ticks ani náznakem neotestoval. Takže tam můžu mít celkem značnou spoustu chyb jak ve sloupcích, které dané hodnoty obsahují, tak i v jejich interpretaci.
To už si musíš dořešit. Každopádně manuálová stránka říká, že hodnoty pro virtualizaci, tedy kvm_uspace a kvm_kernel, jsou už zahrnuté v hodnotách pro děti daného procesu (kids_uspace a kids_kernel), takže není radno všech šest políček sečíst. První dvě plně stačí pro procesy bez dětí, druhá dvě je třeba přičíst, když je to (jako v tomto případě) nějaký shell nebo stress s potomky a ta poslední dvě jsou asi tou slibovanou třetinou odpovědi na tvou otázku — udávají, kolik se strávilo virtualizací. Ovšem pokud někomu počítáš vytížení jeho KVM stroje, podle mě bys měl počítat všechny userspace + kernel + kvm_uspace + kvm_kernel tiky daného KVM procesu, protože to, co proces virtuálního stroje dělá mimo virtuální stroj (údržbu kdovíčeho, mapování paměti, přístupy k disku a k virtuálním zařízením všeho druhu atd. atp.), by se rozhodně mělo taky „účtovat“ tomu klientovi. Děje se to přece kvůli podpoře běhu toho příslušného virtuálního stroje a že při tom procesor není zrovna ve virtualizačním režimu a nevykonává přímo instrukce toho KVM, to není až tak rozhodující.
Tiskni
Sdílej: