Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Musím se předem přiznat, že s monitorováním RAM a disku moc zkušeností nemám, ale o zatížení CPU něco vím. Takže se ve své odpovědi omezím na CPU a snad objasním aspoň z malé části, jak se to dá monitorovat.
Jednoduchá odpověď je „v /proc/[pid]/stat“, ale zkusím to trochu rozvést. Tady je jednoduchý load monitor, který se dá rovnou spustit a vyzkoušet:
(
# Vyrobíme nějaký proces k monitorování.
(for ((;;)); do stress -c 1 -t 1; sleep 1; done >/dev/null;) &
# Poznamenáme si, který proces to byl a že ho máme zabít.
trap 'kill "$PID"' EXIT
PID="$!"
# Naprogramujeme výpočet vytížení procesoru v awk.
AWK_SCRIPT='
BEGIN {
getconf = "getconf CLK_TCK"
getconf | getline TCK
close(getconf)
}
{
uspace = $14
kernel = $15
kids_uspace = $16
kids_kernel = $17
kvm_uspace = $43
kvm_kernel = $44
total_ticks = uspace + kernel + kids_uspace + kids_kernel
kvm_ticks = kvm_uspace + kvm_kernel
}
NR > 1 {
print (100 * (total_ticks - last_total_ticks) / TCK) "% total,",
(100 * (kvm_ticks - last_kvm_ticks) / TCK) "% in KVM"
}
{
last_total_ticks = total_ticks
last_kvm_ticks = kvm_ticks
}'
# Každou sekundu načteme statistiky vytížení procesoru do awk.
for ((i = 0; i < 20; ++i)); do
cat "/proc/${PID}/stat"
sleep 1
done | awk "$AWK_SCRIPT"
)
Co tohle dělá, v kostce:
stressuje jeden procesor na 100%. Poznamená si to PID toho subshellu (nikoliv však PID stressu ani PID jednoho dalšího potomka, kterého stress zplodí).awk čte informace o tom, kolik tiků příslušný proces spotřeboval od minulého čtení (před sekundou) a na základě toho ukazuje vytížení procesoru v procentech. Protože stress nic nevirtualizuje, bude druhá vypisovaná hodnota v tomto případě vždycky nula. Protože děti toho shellu, jehož PID sledujeme, vždy jednu sekundu stressují a jednu sekundu spí, právě tomu bude odpovídat první vypisovaná hodnota. Co znamenají které hodnoty v daném /proc/[pid]/stat souboru nebo v globálním /proc/stat souboru, se dá snadno nalézt v man 5 proc.stress -c 3, bude chvílemi ukazovat například vytížení 300%. To je zcela normální a očekávaný jev. Aby člověk získal hodnotu od 0 do 100%, musí to normalizovat třeba počtem virtuálních procesorů toho KVM.Ke KVM musím dodat, že se mi teď zrovna nechce logovat na některý z mých KVM serverů a tudíž jsem hodnoty typu kvm_ticks ani náznakem neotestoval. Takže tam můžu mít celkem značnou spoustu chyb jak ve sloupcích, které dané hodnoty obsahují, tak i v jejich interpretaci.
To už si musíš dořešit. Každopádně manuálová stránka říká, že hodnoty pro virtualizaci, tedy kvm_uspace a kvm_kernel, jsou už zahrnuté v hodnotách pro děti daného procesu (kids_uspace a kids_kernel), takže není radno všech šest políček sečíst. První dvě plně stačí pro procesy bez dětí, druhá dvě je třeba přičíst, když je to (jako v tomto případě) nějaký shell nebo stress s potomky a ta poslední dvě jsou asi tou slibovanou třetinou odpovědi na tvou otázku — udávají, kolik se strávilo virtualizací. Ovšem pokud někomu počítáš vytížení jeho KVM stroje, podle mě bys měl počítat všechny userspace + kernel + kvm_uspace + kvm_kernel tiky daného KVM procesu, protože to, co proces virtuálního stroje dělá mimo virtuální stroj (údržbu kdovíčeho, mapování paměti, přístupy k disku a k virtuálním zařízením všeho druhu atd. atp.), by se rozhodně mělo taky „účtovat“ tomu klientovi. Děje se to přece kvůli podpoře běhu toho příslušného virtuálního stroje a že při tom procesor není zrovna ve virtualizačním režimu a nevykonává přímo instrukce toho KVM, to není až tak rozhodující.
Tiskni
Sdílej: