Dotaz: 1 NIC pro 2 subnety

[liku]

Zdravím, používám CentOS 6 jako router. Potřeboval bych však, aby na jednu NIC byly připojeny 2 podsítě, tzn: ifcfg-eth0 .... 192.168.1.0 s IPADDR ... 192.168.1.1 ifcfg-eth0:0 .... 192.168.2.0 s IPADDR .... 192.168.2.1

Tato NIC je připojena jedním kabelem ke switchi. Nevím však, jak udělat to, aby některé počítače z dhcp dostávali adresu 192.168.2.x a jiné 192.168.1.x, když budou připojeni do tohoto switche? Switch není konfigurovatelný.

díky za tip Libor

Odpovědi

[Filip Jirsák]

Musíte nějak poznat, který počítač do které sítě patří. Nejspolehlivější je přiřadit jim IP adresy napevno podle MAC adres. Je také možné použít název, který daný počítač posílá spolu s DHCP požadavkem, ale to uživatel změní ještě snáz, než MAC adresu, a také se nemusí posílat nic.

Předpokládám víte, že když to máte na jednom switchi a není to oddělené VLANou, ty počítače na sebe vidí – tj. to oddělení do dvou sítí je administrativní opatření, nikoli bezpečnostní.

[Chulda]

Pokud přes switch protáhnete MTU velké 1518B nebo větší, pak jím protlačíte i VLANu, jen router a klienti musí mít také nastavenou VLANu a třeba win10 podle všeho neumí VLANy. A IMO nelze mít eth0 bez VLAN a s VLAN současně.

[nelson]

Samozřejmě lze provozovat jednu síť na eth0 (== netagovaný provoz) a jinou síť na VLANě (== tagovaný provoz)

[Sten]

Lze mít na jednom rozhraní tagované i netagované pakety. Chová se to pak trochu zvláštně, přes bridge se přeposílají všechny, ale na lokálním rozhraní jsou vidět jen ty netagované. IIRC ebtables vidí všechny a iptables jen netagované.

[lertimir]

No otázka je, o co se fakticky snažíte? Pokud Switch není konfigurovatelný tak stejně máte fyzicky jednu L2 síť ať děláte, co děláte. To znamená, že pokud počítač vyšle Ethernet broadcast, tak stejně dorazí ke všem. A primární význam VLANu je právě oddělení provozu a tím pádem znemožnění přímé komunikace mezi prvky různých VLAN a regulace této komunikace na propojovaných routerech.

[Michal Kubeček]

Podívejte se do dokumentace k dhcpd na shared-network. Jednoduchý příklad by mohl vypadat třeba takhle:

#shared-network blabla {

subnet 192.168.1.0 netmask 255.255.255.0 {
  authoritative;
  range 192.168.1.96 192.168.1.127;
  option domain-name "room1.priv";
  option domain-name-servers unicorn.room1.priv;
  option routers gw2.room1.priv;
  allow booting;
  allow bootp;

  next-server 192.168.1.65;
  filename "/pxelinux.0";

  host edu1-00 {
    hardware ethernet 00:0c:29:de:e2:ac;
    fixed-address edu00.room1.priv;
  }

  host edu1-01 {
    hardware ethernet 00:50:56:00:01:01;
    fixed-address edu01.room1.priv;
  }

  # ...

}

subnet 192.168.2.0 netmask 255.255.255.0 {
  authoritative;
  range 192.168.2.96 192.168.2.127;
  option domain-name "room2.priv";
  option domain-name-servers unicorn.room2.priv;
  option routers gw.room2.priv;

  host edu2-00 {
    hardware ethernet 00:0c:29:de:e2:ac;
    fixed-address edu00.room2.priv;
  }

  host edu2-01 {
    hardware ethernet 00:0c:29:d9:c7:70;
    fixed-address edu01.room2.priv;
  }

  # ...

}

}

IIRC novější verze ISC dhcpd už nevyžadují uzavření obou subnetů do společné sekce shared-network (ale dokumentace pořád tvrdí že ano).

Tady je trochu složitější příklad, který ukazuje, jak to udělat, pokud nechcete vypisovat jednotlivé hosty, ale rozlišit je podle nějaké společné charakteristiky.