V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Řešení dotazu:
systemctl mask tmp.mount
mount
. Navíc to nedělá sám systemd sám o sobě, ale ten unit tmp.mount. Že to je na Archu výchozí nastavení je věc distribuce.
Proč přesně by mělo být ze 4 GB přístupných jen 2 GB? Nemáš náhodou nějakou špatnou představu o tom, jak funguje tmpfs
?
Přesně tak. Kdo říká, že tam ty 2 GB budou pořád uložené? 2 GB je limit, nikoliv alokace zabraná nastálo. Když tam bude uložených 100 kB, zabere to 100 kB + nějaký ten overhead.
A nakonec i kdyby tam trčely celé 2 GB nějakých dočasných dat, neznamená to (obecně), že tím budou pořád zabrané 2 GB RAM — pokud ta mašina má swap (což už sice vyšlo z módy, ale na noteboocích kvůli hibernaci se to stále ještě nastavuje) a na ta dočasná data v tmpfs
moc nesahá, časem se tmpfs
odswapuje jako kterýkoliv jiný kus RAM a celé 4 GB můžou být k dispozici pro něco, co na RAM sahá častěji.
/dev/shm
, /run
a /tmp
. Obvykle všechny tmpfs
mají dohromady cca 20-50 MB, ale když je potřeba tak naberou velikost a při nejhorším se něco odswapuje. A swap pokud je to možné sídlí na SSD, Obavy z opotřebení buněk nejsou při běžném použití na místě. Pracovní stanice se swapem na SSD a hlavně se zapnutým indexováním v KDE má po 4 letech (cca 25000 provozních hodin) použití na 128 GB SSD sumární zápis (ze smart) pod 28TB tedy cca 270 krát přepsané buňky, jednu realokovanou buňku (už rok a půl) a SSD_Life_Left je na 97. Ten odejde dříve na jiné příčiny než přepis.
mount tmpfs /tmp -t tmpfsje to problém Upstartu? /tmp připojený do tmpfs má daleko menší overhead, i v porovnání s SSD je asi tak 2Ox rychlejší, zabraňuje zbytečným zápisům na médium, případně roztáčení ploten mechanických disků a zajišťuje, že se po restartu adresář /tmp skutečně vyprázdní. Jasně, mít tohle jako výchozí nastavení může chtít fakt jenom šílenec...
/etc/fstab
, třeba /run
, /dev/shm
, /proc
, /sys
, /sys/kernel/security
a mnoho dalších. Ten zlý a ošklivý sysvinit!
fstab tmpfs resilna
fstab tmpfs na /tmp resil
adresář.mount
místo bůhvíjakého init skriptu? A že se to vypne pomocí systemctl mask adresář.mount
místo nastavování bůhvíčeho v bůhvíjakém souboru v /etc/default
? Nebo je to v /etc/sysconfig
? Nebo se to musí předat při bootu? Či je to natvrdo v tom init skriptu a jinak než jeho změnou to nejde udělat? Bordel v tom byl vždycky.
systemctl mask tmp.mount
. Silně však doporučuji toto nastavení neměnit. Pokud je potřeba půjčit yaourtu větší diskový prostor, lze vytvořit soubor ~/.yaourtrc
s proměnnou TMPDIR
nastavenou na vhodnou cestu.
Tiskni
Sdílej: