V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
chtel bych se zeptat zda mate nekdo zkusenosti s provozovanim Debianu na CPU architektury ARM64Kamarád to má a tvářil se, že stačilo opsat nějaký tutoriál na internetu jak si zkompilovat arm64 kernel pro RPi a pak tam samozřejmě nasypat správné /.
ISO chci stahnout odsud.To je zbytečné. Potřebuješ kompatibilní kernel a potom si tam rootfs už dáš debootstrapem, spouštět instalátor by byla hrozná pakárna a nic by ti to nepřineslo.
Bude instalace stejne jednoducha jako na x86 CPU a nebo me ceka peklo?:)Bude to stejné jako kdybys instaloval debootstrapem pro jakoukoli jinou foreign architekturu (nepředpokládám, že máš někde existující aarch64 systém) s tím, že téměř jistě nejde použít distribuční kernel.
Jeste dodam, ze nechci pouzivat Raspbian.To je rozumné (například proto, že Raspbian je zkompilovaný pro armv6). Důrazně bych ale zvážil použití Debianu pro armhf. Nedal bych ruku do ohně za to, že na aarch64 bude například podporovaný všechen hardware. A výkon se podle mě moc nezvýší (částečně proto, že pro aarch64 ještě není tak optimalizované gcc), například FCL je stejně rychlé na 32b i 64b Raspberry.
Tiskni
Sdílej: