V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Řešení dotazu:
./configure make make install
Milá Simono,
neřekla jsi nám, kterou distribuci používáš a zda se jedná vůbec o Linux (nemůžeme bohužel vědět, zda třeba nepoužíváš např. FreeBSD). Uvádím to sem, protože "svatá trojice" mi přijde jako prasárna.
Ideální je přeložit (zkompilovat) zdrojové texty (kódy) programů a z výsledného strojového kódu + dalších souborů vytvořit balíček ve formátu odpovídající dané distribuci.
Takže, podle mě, je potřeba umět nejen zdrojový kód zkompilovat, ale i vytvořit následně ze strojového kódu balíček.
ve formátu odpovídající dané distribuci
Jenom bych ještě dodal, že není problém používat v distribuci "X" správce balíčků z distribuce "Y".
Linux Mint vychází z Linuxu Ubuntu, takže tento postup by měl fungovat i tam.
budu používat programy z Windows,když je v LM nenajdu
Vaše volba. Jinak pokud byste byla konkrétnější -- který že to program nemůžete v (oficiálních) repozitářích najít, tak by Vám zde určitě někdo poradil, jak vytvořit vlastní balíček. Nebo často stačí hledat řešení pomocí Googlu.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
10.10.2016 19:59
