V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Takže pokud to dobře chápu, tak musím mít na VPS spuštěný OpenVPN server na který se z domova připojí Orange Pi One a přes n2n budu prohánět směrování portů na můj server domů?
Proč? Vždyť přes IPv6 se lze přece připojit rovnou a bez zbytečných vrstev tunelů.
Pokud chce člověk VPN, řešení se jmenuje IPSec. (Implementace démona pro výměnu klíčů je například {Strong,Libre,Open}Swan.) OpenVPN je nezaslouženě populární jen proto, že má v názvu VPN. Jde o neefektivní jednovláknový userspace moloch. Naopak IPSec je řešení úzce integrované s kernelovým síťovým stackem a všemi jeho vymoženostmi.
Nevím. Žádné Windows nemám a nikdy jsem jejich IPSec klienta nezkoušel. Předpokládám, že tam nějaká podpora je. Dotaz skutečně nijak nespecifikuje, že by podpora Windows byla nějak podstatná nebo potřebná.
Proč? Vždyť přes IPv6 se lze přece připojit rovnou a bez zbytečných vrstev tunelů.To není tak úplně pravda. Po IPv6 se lze spojit rovnou bez vrstev tunelů za splnění určitých podmínek, které zdaleka vždy neplatí.
Pokud chce člověk VPN, řešení se jmenuje IPSec.Jedno z řešení se jmenuje IPsec. Není to špatné řešení a má spoustu elegantních vlastností, ale rozhodně to není jediné řešení. Nevím, kolik se toho za posledních pár let změnilo, ale pokud chci IPv6, tak bych se asi od {Open,Libre}Swan držel radši dál. Strongswan ovšem funguje po stránce IPv4/IPv6 s kernelovou implementací IPsec hezky.
Ano, samozřejmě může být (a implicitně na routerech je) nastavený IPv6 firewall tak, aby se zvenku připojit nedalo. Může tam být i spousta dalších překážek. Nicméně na rozdíl od zoufalství, ke kterému dospěl IPv4, má IPv6 v podstatě plně pod kontrolou uživatel, bez příplatků a bez doprošování se u operátora. Sám si nastaví firewall, sám si zvolí adresy atd.
Já používám výhradně StrongSwan. Vím, že některé distribuce (Fedora) mají implicitně nainstalovanou jinou variantu, ale nějakou bližší zkušenost s jinými labutěmi nemám. StrongSwan mi funguje bez problémů.
Nicméně na rozdíl od zoufalství, ke kterému dospěl IPv4, má IPv6 v podstatě plně pod kontrolou uživatel, bez příplatků a bez doprošování se u operátora.Když si teda vyprosí u operátora vypnutí firewallu na jeho straně, což u WISP a místních optických sítí asi nebude problém, tam se vždycky dovolá někoho inteligentního, ale u velkých operátorů bych si vůbec nebyl jistý.
Já používám výhradně StrongSwan. Vím, že některé distribuce (Fedora) mají implicitně nainstalovanou jinou variantu, ale nějakou bližší zkušenost s jinými labutěmi nemám. StrongSwan mi funguje bez problémů.Potvrzuju. StrongSwan mi jako jediný prošel základními testy, co jsem s ním dělal a vždy vytvořil transport/tunel podle zadání bez nějakých nesmyslných omezení. Pokud jde o balíček ve Fedoře, tak toho jsem maintainerem. Udržuju pokud možno aktuální verze (žádný backporting) a před časem jsem přidával upstreamovou podporu pro libipsec nebo jak se to jmenuje, když chceš z nějakého důvodu obejít jadernou implementaci. Jinak se v RH udržuje LibreSwan (dříve OpenSwan), takže tam bych zase očekával větší kompatibilitu proti různým polostandardním enterprise IPsec VPN jako nabízí třeba Cisco.
Tak daleko ako skumat kompatibilitu som nedosiel.Je to vidět už na těch názvech. L2TP over IPsec je Microsoftí záležitost, XAUTH je cisco, všechno je to hrozný bordel a čím víc cisco, tím víc. :D
IPSec lze tunelovat přes UDP, když na to přijde. Nevím, kde je ta „většina případů“, ale mně IPSec prostě funguje. S IPv6 jde přímo a bez tunelování, na IPv4 zpoza NATu funguje přes UDP. (Ale spojení mezi dvěma veřejnými IPv4 adresami jde samozřejmě taky bez tunelu.)
OpenVPN je béčkový přežitek z doby 1-procesorových strojů, který s VPN souvisí víc názvem než čímkoliv jiným.
Co kontkretne chces dosiahnut ?Budu mít domácí server připojený na switchy s neveřejnou IP, jak jsem již psal v úvodním příspěvku. Chci dosáhnout toho, abych se mohl z venku napojit na můj domácí server (samba). O internet v domácnosti se nestarám Já, proto k němu nemám přímý přístup. Jen nevím, jaké řešení je dobré. Dočetl jsem se tady strongSwan řešení, jestli je to dobré či ne, to nechám na vás.
jestli je to dobré či ne, to nechám na vás.Pobavilo. Pokud budeš potřebovat poradit s chlazením, tak domácí serveřík by určitě ocenil studenou koupel ve vaně s pěnou do koupele a psím šamponem. :)
Chci dosáhnout toho, abych se mohl z venku napojit na můj domácí server (samba).Mne skorsie islo o to, ci ta samba je potrebna. E.g. planujes editovat dokumenty, alebo len z casu na cas nieco stiahnut, etc ... pri vyssej latencii je CIFS/SMB tak nepouzitelny protokol, ze bezne veci nad subormi mozu trvat aj desiatky minut. Zbytok sa tu viacmenej uz riesil. VPN na nejake zariadenie, co ma verejnu IP a potom forwarding vybranych portov ...
To spíš vypadá na nějaký problém typu MTU a čekání na timeout, případně obecně na něco, co zkouší na síti nějaký fallback po marném čekání (sekundární DNS, pofidérní nastavení firewallu atd. atp.). Pokud je latence třeba 50 ms, asi je jasné, že přenos pár kB nemůže trvat 30 s, pokud něco není hodně špatně.
Tiskni
Sdílej: