Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
). Mesa3D (implementace OpenGL driverů pro GPU) je už dnes kompatibilní s Xorg i Waylandem, takže se akorát v budoucnu nejspíš vypustí.
Konfigurace Waylandu asi bude trošku jiná (nevím Wayland do Slackware ještě nedorazil), ale on i ten Xorg dneska xorg.conf prakticky nepotřebuje (má autodetekci a COM myši jsem přestal používat už i já
).
Kdyžtak se koukni na wikipedii, tam jsou grafy závislostí mezi komponentami.
jak dopadnou aplikace, které nepoužívají gtk nebo qt toolkity.Pro ty tam bude jednoduchý X server. Vlastně by se to dalo přirovnat k tomu, že X11 bude teďka podobnej toolkit jako GTK.
Problém je, že ti vývojáři to teď neřeší a berou to jako detail na jindy.To je klasický problém spousty těch novinek, že to má spoustu nedostatků, které se údajně někdy budou řešit, takže já jako uživatel abych používal něco, co nefunguje ani na úrovni blízké předchozímu řešení.
.
.
Wayland tu je skoro 5 let a za tu dobu se nikam nenacpal stylem: bez jeho použítí musíte forknout související knihovnu (eudev) jinak ani nenabootujete. Spolupracuje taky s Mesou a driverama a implementuje vrstvu zpětné kompatibility.
Ovšem v něčem se mě taky nelíbí, například v tom renderovacím overheadu, problému s framebuffer only HW, screenshoty "root window" a tom, že bude existovat kýbl kompozitorů, z nichž budou mít všechny různé bugy a nedodělky.
).
Stejnej problém je třeba nahrávání videa z celé plochy. I když to by se třeba mohl vracet framebuffer z GPU.
Další vrstva pro kompatibilitu s Xorgem tam bude jen do té doby než ty aplikace někdo předělá. Z aplikací co jsem pracoval a asi by měly problém to budou věci jako xterm, xeyes, xclock, xcalc (žádný toolkit), FPGA editor (Motif = blésmrt, řekl bych zhyň, ale byl bych bez padajícího nerefreshujícího a lagujícího editoru
) a můj touchscreen calibrator s afinní transformací. Všechny ostatní věci co používám jsou QT, GTK apod a ty závisej jen na tom až někdo udělá wayland backend do knihovny. Používáš nějaké aplikace, které jedou bez toolkitu na X11 protokolu (nebo na tak starém toolkitu, že ho nikdo nebude přepisovat)?
Jako mě wayland taky připadá, že má strašně moc velkej overhead (mám i stroje s hloupým framebufferem). Rozhodně bych si ho zatím neinstaloval.
. Ale je pořád možný, že k němu někdo ten backend napíše. Pomalu bych ale asi hledal alternativu no.
Xorg v te nejzakladnější konfiguraci bez Window Managera vypadá jako takova ta věc, co se spustí při startx a jsou tam jen dvě grafické konzole, nedá se tam nic dělat a celé to graficky vypadá jako cosi ze začátku 90. let.Upřesnění... 1) Xorg je to, co vidíš, když spustíš Xorg. Tam, pokud se něco nezměnilo, žádné terminály nejsou, dokud si je tam zvenčí sám nespustíš, a tedy se opravdu nedá nic dělat. 2) Příkaz startx se pokud vím vždy snaží spustit alespoň nějaký výchozí windowmanager, který spustí ty terminály. 3) Jakmile máš v Xorg k dispozici terminál, dá se tam dělat prakticky všechno, i když ne vždy pohodlně.
Shrnuti: Xorg je hned ten úplně nejprvější layer nad "linuxem", nic grafického pod ním už není.Až na grafický subsystém v kernelu a systém VT, který umožňuje například přepínat mezi Xorg a VT (ctrl+alt+F1 apod...).
Teď Wayland. Není mi jasné, jestli Wayland zcela nahrazuje Xorg, nebo ho nějakým způsobem doplňuje.To není jasné ani mně, vzhledem k tomu, že v současné době využívám funkce Xorg a tudíž Wayland můžu používat jedině jako vrstvu pod Xorg. :) Ale technicky vzato má fungovat Wayland samostatně a Xorg má bohužel umřít.
Toto by Wayland tedy rovněž nahradil?Wayland ani Xorg nejsou v jádře, takže ne.
Tiskni
Sdílej: