Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Dobrý den, rád bych poprosil o radu:
Jde o uspořádání relativně malého skladu (cca 5000 položek) pomocí čtečky čárových kódů a nejlépe nějakého open source softwaru.
Sklad není účetní.
Nemáte, prosím, nějaký nápad jak to řešit? Děkuji!
Kedysi som používal sw Profit, ktorý má možnosť pripojiť aj čítačku. Pozri sa na to, za vyskúšanie nič nedáš. Na ich stránke v návodoch je postup na spojazdnenie v linuxe a okrem toho si môžeš niečo k tomu prečítať na https://www.linux-mint-czech.cz/?s=profit a aj na fóre
pred rofitom som používal sw 2HCS Fakturace, ktorý tiež podporuje čítačkuP
tak smelo testuj
veď nemusíš využívať všetky funkcie, ak chceš len sklad ;)
cat /dev/[jmeno zarizeni]
. Nejlepe bych napsal bash script s while read
a cetl data ze zarizeni a ukladal do CVSka. Pak vytvoreny soubor importovat do LibOffice Calcu a tam uz nad daty provadet operace. Jeste pokud je zapotrebi nastavit parametry linky za pomoci stty
datum a čas, kód položky, druh operace, pracovník, poznámka...Předvyplnilo by se všechno, akorát druh operace by musel pracovník zvolit a případně dopsat poznámku. To by se ukládalo do jedné sql tabulky a pomocí sql dotazů by z toho pak šly vytáhnout různé údaje. Řešil bych to přes webový formulář, do textarea by šlo vložit čtečkou víc položek a provést operaci hromadně. Pro pilotní provoz by takhle klidně stačilo.
zenity
a data ukladal/mazal/... v sqlite db.
SQLite the bash sample. #!/bin/bash sqlite3 test.db "create table n (id INTEGER PRIMARY KEY,f TEXT,l TEXT);" sqlite3 test.db "insert into n (f,l) values ('john','smith');" sqlite3 test.db "select * from n";Zenity ukazky
Vsechny operace muzes delat pres cmdline.To můžeš s jakoukoliv databází.
Samo, existujou desitky hotovych systemu, a 100% plati, ze v kazdym narazis na to, ze neumi neco, co bys chtel. 50% firem ktery provozujou sklady pouziva zcela custom SW.Na druhou stranu, není dobrý nápad začínat tím, že si takový systém napíše, neboť teď neví, co po tom vlastně chce. Nejlepší je vzít nějaký slušně napsaný open-source, který toho klidně moc neumí, a časem ho rozšiřovat dle svých potřeb.
Děkuji všem za inspirativní odpovědi. Pohybuji se přesně mezi výše popsanými variantami:
Zkusit to napsat a propojit s databází
A / nebo využít nějakou OSS aplikaci (žádnou ale neznám).
Pravděpodobně ta varianta s databází a přístupem přes web by mohla být dostačující.
Zenity znám, ale webový přístup je asi lepší kvůli multiplatformnosti ne?
Zkusím to promyslet a odněkud začít.
Tiskni Sdílej: