Dotaz: Software pro uspořádání položek ve skladu s využitím čtečky kódů

[LuděkS]

Dobrý den, rád bych poprosil o radu:

Jde o  uspořádání relativně malého skladu (cca 5000 položek) pomocí čtečky čárových kódů a nejlépe nějakého open source softwaru.
Sklad není účetní.

Nemáte, prosím, nějaký nápad jak to řešit? Děkuji!

Odpovědi

[kamowski]

Kedysi som používal sw Profit, ktorý má možnosť pripojiť aj čítačku. Pozri sa na to, za vyskúšanie nič nedáš. Na ich stránke v návodoch je postup na spojazdnenie v linuxe a okrem toho si môžeš niečo k tomu prečítať na https://www.linux-mint-czech.cz/?s=profit a aj na fóre

[kamowski]

pred rofitom som používal sw 2HCS Fakturace, ktorý tiež podporuje čítačkuP

tak smelo testuj

veď nemusíš využívať všetky funkcie, ak chceš len sklad ;)

[LuděkS]

Děkuji moc za nasměrování. Kouknu na to. :)

[kafi]

Neni ucetni. Tak zvol nejaky format napr. CVS nebo XML? Data ze ctecky dostanes napr. pomoci cat /dev/[jmeno zarizeni]. Nejlepe bych napsal bash script s while read a cetl data ze zarizeni a ukladal do CVSka. Pak vytvoreny soubor importovat do LibOffice Calcu a tam uz nad daty provadet operace. Jeste pokud je zapotrebi nastavit parametry linky za pomoci stty

[kafi]

CVS <-> CSV

[LuděkS]

Dobrý nápad. Potřebuju ale něco obousměrného: Sejmout čtečkou kód + "jedno tlačítko" - přidá zboží. Nebo opačně - odebere. Uvažoval jsem nad nějakou databází, ale říkal jsem si, že něco již určitě existuje, tak, že se nejdřív zeptám, abych znovu nevynalézal kolo.. :)

[Josef Kufner]

Pokdu vím, tak ty čtečky se chovají jako klávesnice. Tedy naskenovaný kód posílají jako běžné stisky kláves. Mělo by stačit, aby aplikace očekávala vstup v odpovídajícím tvaru a mělo by to fungovat.

[Love_Dali]

Když jsem já měl naposled v ruce čteku - tak cca 4 roky zpět, tak jsme dělali inventury i na mém laptopu s linuxem (Pravděpodobně Arch nebo možná ještě blbuntu či Mint). Po naskenování EANu se kód rovnou potvrdil a odřádkoval - ie. ENTER stisknut.

Nám tehdá stačilo naskenovat zboží do plain textu na nahrát do účetnictví.

Cheers, LD

[R]

Ano, vacsinou to posiela po kazdom kode ENTER. Ale da sa to konfigurovat cez specialne ciarove kody (byva k tomu dost hruba knizka).

[LuděkS]

Děkuji, to bude ono. Teď ještě potřebuji nápad na tu "aplikaci". V podstatě jde pouze o to, aby z ní bylo poznat něco ve smyslu: "Aktuálně jsme měli 500 kusů něčeho, 50 se jich právě v 10 hodin odebralo, zbývá teď 450 kusů něčeho.." Zatím mne úplně nenapadá jak to udělat, ale i tak děkuju za nasměrování.

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

No ten princip je dost jednoduchý. Šlo by prostě udělat záznam operací se skladovými položkami:

datum a čas, kód položky, druh operace, pracovník, poznámka...

Předvyplnilo by se všechno, akorát druh operace by musel pracovník zvolit a případně dopsat poznámku.

To by se ukládalo do jedné sql tabulky a pomocí sql dotazů by z toho pak šly vytáhnout různé údaje.

Řešil bych to přes webový formulář, do textarea by šlo vložit čtečkou víc položek a provést operaci hromadně. Pro pilotní provoz by takhle klidně stačilo.

[kafi]

Misto sql serveru bych volil souborovou db napr. sqlite. Vsechny operace muzes delat pres cmdline. Takze bych volil bash script s vyuzitim zenity a data ukladal/mazal/... v sqlite db.

SQLite the bash sample.

#!/bin/bash
sqlite3 test.db  "create table n (id INTEGER PRIMARY KEY,f TEXT,l TEXT);"
sqlite3 test.db  "insert into n (f,l) values ('john','smith');"
sqlite3 test.db  "select * from n";

Zenity ukazky

[Josef Kufner]

Vsechny operace muzes delat pres cmdline.

To můžeš s jakoukoliv databází.

[kafi]

Ano souhlasim, ale je zbytecne na 500 polozek cehokoliv pouzivat jakoukoliv serverovou SQL DB. Bavime se o jednoduchem reseni.

[Josef Kufner]

S tím narazíš, jakmile bude ve skladu druhý člověk, nebo jen druhý počítač v kanceláři vedle.

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Ne 500 ale 5000.

[j]

Vpodstate ti presne o tohle nejde, protoze to je ti kprdu ... potrebujes vedet, kde to zbozi je. Dela se to tak, ze sklad rozdelis, ocislujes (= polepis to carovemka kodama, ve kterejch MUSI* bejt pismeno) a pak ti to rekne, ze tech 200 sroubku mas na 13B356 a dalsich 500 na 14C368. Samo se to cisluje treba podle rad/pater/... abys podle toho cisla vedel, kam mas jit.

*Pismeno tam musi bejt proto, ze kdyz tam das cislo, tak ti ho ctecka veme i jako pocet, coz nechces.

Samo, existujou desitky hotovych systemu, a 100% plati, ze v kazdym narazis na to, ze neumi neco, co bys chtel. 50% firem ktery provozujou sklady pouziva zcela custom SW.

Kdyz to takle rozdelis, tak se pak daj delat takovy veci, jako ze te sw posle pro zbozi bud nejbliz, abys nemusel chodit pres pul skladu, nebo prozmenu te posle treba pro cely baleni, kdyz to na nej vyjde (coz ovsem predpoklada, ze sw vi ze existuje nejaky baleni), pripadne ti rekne, ze ty hrebiky mas dat uplne dopredu, protoze je beres 30x denne, kdezto ty matky klidne az napudu, protoze je potrebujes 3x rocne.

Jinak existujou i systemy hlasovy = do ucha ti to rekne kolik ceho a kde, a ty pak jen potvrzujes, pripadne zmenis pocet - taky hlasem. Pocitej ale s tim, ze jeden takovej set stoji kolem 150k (vcetne vsech licenci co na to treba).

[Josef Kufner]

Lokalizace zboží ve skladu je docela důležitá věc. Řekl bych, že to je jeden z hlavních důvodů, proč nějaký takový systém vůbec zavádět.

Samo, existujou desitky hotovych systemu, a 100% plati, ze v kazdym narazis na to, ze neumi neco, co bys chtel. 50% firem ktery provozujou sklady pouziva zcela custom SW.

Na druhou stranu, není dobrý nápad začínat tím, že si takový systém napíše, neboť teď neví, co po tom vlastně chce. Nejlepší je vzít nějaký slušně napsaný open-source, který toho klidně moc neumí, a časem ho rozšiřovat dle svých potřeb.

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Ono záleží na velikosti skladu, mnohdy stačí tabulkový procesor, ze kterého se vždycky dá vytvořit databáze. To, pokud by přestával dostačovat.

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Chápu to tak, že dotaz byl mimo jiné právě na ten slušně napsaný opensource program. Ona ta kvalita není vždy optimální a může rozšiřování komplikovat.

[LuděkS]

Děkuji všem za inspirativní odpovědi. Pohybuji se přesně mezi výše popsanými variantami:

Zkusit to napsat a propojit s databází

A / nebo využít nějakou OSS aplikaci (žádnou ale neznám).

Pravděpodobně ta varianta s databází a přístupem přes web by mohla být dostačující.
Zenity znám, ale webový přístup je asi lepší kvůli multiplatformnosti ne?

Zkusím to promyslet a odněkud začít.

[Josef Kufner]

Rychlý dotaz Googla našel OpenBoxes. Na první pohled to vypadá docela nadějně.

Pokud nenajdeš vhodnou webovou aplikaci, začal bych s LibreOffice Base. Nahodit na nějakém počítači MySQL je na minutku, připojit se k tomu z LO Base je hned a pak si jen naklikáš pár formulářů. Aspoň si ujasníš, co po tom chceš. Rozhodně bych použil to než spreadsheet. Dokud budeš potřebovat jen prostý seznam věcí, tak to bude stačit. Později nebude problém nad tou samou databází vytvořit jakýkoliv jiný frontend.

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Existuje nějaký schůdný tutoriál jak takové formuláře v Libre Office naklikat? Nějaká ukázka, co může vzniknout?

Já se o to kdysi pokoušel, ale moc dobře to nedopadlo. Nevzniklo nic, co bych mohl někomu doporučit

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Ten OpenBoxes vypadá opravdu dobře. Nevím, jestli nebude vadit tazateli angličtina.

[LuděkS]

Mně nevadí, ale nejsem si jistý, jestli nebude vadit tomu, kdo to chce používat (doufám, že ne) :)