Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
$ ls -l | grep tmp drwxrwxrwt 37 root root 760 Mar 24 13:57 tmp2) Vytvorim adresar pomoci PHPkove funkce
mkdir("/tmp/ftpdown/data",0666, true).
vysledkem je
php /opt/test/test.php PHP Warning: mkdir(): Permission denied in /opt/test/test.php on line 23Funkce mkdir vrati false. WTF? 3) Kdo jsem?
$ whoami uzivatel4) Je tam ten adresář? A kdo ho vlastní?
$ cd /tmp $ ls -l | grep ftpdown drw-rw-r-- 2 uzivatel uzivatel 40 Mar 24 13:43 ftpdownWTF? 3) Co je uvnitř?
$ cd ftpdown bash: cd: ftpdown: Permission deniedWTF? 4) A jako root co?
$ su Password: # whoami root # cd ftpdown # ls # cd .. # ls -l | grep ftpdown drw-rw-r-- 2 uzivatel uzivatel 40 Mar 24 13:43 ftpdown # exit $ ls -l | grep ftpdown drw-rw-r-- 2 uzivatel uzivatel 40 Mar 24 13:43 ftpdown $ cd ftpdown bash: cd: ftpdown: Permission denied $ whoami uzivatel $ rmdir ftpdown $ ls -l | grep ftpdownNo to rozhodne dava smysl ze uzivatel nemuze prejit do adresare ktery mu patri a ktery sam vytvoril (i kdyz ne uplne zcela podle zadani - mel vytvorit rekurzivne celou cestu), ale za to smazat ho muze bez problemu. To je co za skvelou featuru tohle chovani? Nebo co za novinku ve Fedore nechapu, ze mi to vubec nedava smysl? Muze me to nekdo prosim vysvetlit?
Řešení dotazu:
cd
test objekty a,b,c tak
carbon% mkdir test carbon% cd test carbon% touch a carbon% touch b carbon% mkdir c carbon% cd .. carbon% chmod 0666 test carbon% ls -l test ls: nelze přistoupit k 'test/a': Operace zamítnuta ls: nelze přistoupit k 'test/b': Operace zamítnuta ls: nelze přistoupit k 'test/c': Operace zamítnuta celkem 0 -????????? ? ? ? ? ? a -????????? ? ? ? ? ? b d????????? ? ? ? ? ? c carbon% chmod 777 test carbon% ls -l test celkem 0 -rw-r--r-- 1 a a 0 24. bře 16.14 a -rw-r--r-- 1 a a 0 24. bře 16.15 b drwxr-xr-x 1 a a 0 24. bře 16.15 cPrávo read umožní číst názvy v adresáři. právo x umožní číst a měnit inode.
x je právo vstoupit do adresáře. Kdyby bylo pro čtení inode nutné právo x, nepřečetl byste data z inode žádného nespustitelného souboru. A můžete si to vyzkoušet i v tom vašem příkladu – nechte si vypsat ls -l a uvidíte, že vám to o adresáři test vypíše i údaje uložené v inode (oprávnění, uživatele, datum vytvoření atd.). ls -l test selhává z toho důvodu, že abyste mohl přečíst data o test/a, musíte nejdřív vstoupit do adresáře test. A k tomu potřebujete právo x na test.
x na adresáři neuděláte ani obyčejné cd do toho adresáře, a k tomu není potřeba dělat nic s inody objektů, které jsou v adresáři – ten adresář dokonce může být prázdný. Právo x opravdu znamená jen možnost vstoupit do adresáře, což je to, co v uživatelském prostoru dělá příkaz cd. Důvod, proč se nedostanete k těm inodům přes tento adresář je ten, že byste do něj nejprve musel vstoupit, abyste se k nim dostal. Nic vám ale nebrání se k nim dostat přes jinou cestu (pokud existuje).
test % mkdir -p level1/level2 test % cd level1/level2 level2 % touch file level2 % ls -l total 0 -rw-r--r-- 1 filip filip 0 Mar 25 22:35 file level2 % chmod u-x ../ #adresáři level1 odeberu právo x level2 % ls -l total 0 -rw-r--r-- 1 filip filip 0 Mar 25 22:35 file #a pro zajímavost level2 % ls -l ../../ ls: cannot access ../../: Permission denied level2 % cd .. cd: permission denied: .. level2 % cd ../.. cd: permission denied: ../.. level2 % cd ~ %Jak je vidět, problém je opravdu v tom vstoupení do adresáře – pokud už v adresáři jsem nebo se do něj dostanu jinudy, právo
x se mne nijak netýká.
r. Představte si to tak, jak to bylo implementováno v prvních unixových souborových systémech – adresář je jenom zvláštní druh souboru, který má v „obsahu souboru“ uvedený seznam souborů, které jsou v tom adresáři. Když chcete číst obsah souboru (ať je to skutečný soubor nebo adresář), potřebujete k tomu právo r. Když se na soubor odkazujete pomocí cesty, musíte jít po jednotlivých adresářích – vždy vstoupit do adresáře (na to potřebujete právo x) a pak můžete zase o adresář níž nebo se dostanete ke konkrétnímu souboru. Pokud nemáte právo r na nějaký adresář, ale máte na něj právo x, můžete přečíst soubor v tom adresáři nebo vstoupit do podadresáře, pokud znáte jejich jména.
ls -l tmpa když už máte tu Fedoru
ll tmp
ls -ld tmp
Krome toho pouzivam jeste la a lla. Ja jen, ze je to kratsi.
Tiskni
Sdílej: