Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
13:04:07.320631 IP6 2607:ae80:1::238 > 2a00:aaaa:bbbb:cccc:ec30:7c19:c5bd:cec3: ICMP6, echo request, seq 50220, length 8
13:04:07.620313 IP6 2607:ae80:5::238 > 2a00:aaaa:bbbb:cccc:ec30:7c19:c5bd:cec3: ICMP6, echo request, seq 41893, length 8
13:04:08.078625 IP6 2607:ae80:4::9 > 2a00:aaaa:bbbb:cccc:ec30:7c19:c5bd:cec3: ICMP6, echo request, seq 54653, length 8
13:04:08.157497 IP6 2607:ae80:4::8 > 2a00:aaaa:bbbb:cccc:ec30:7c19:c5bd:cec3: ICMP6, echo request, seq 52873, length 8
13:04:08.160692 IP6 2607:ae80:1::18 > 2a00:aaaa:bbbb:cccc:ec30:7c19:c5bd:cec3: ICMP6, echo request, seq 32774, length 8
13:04:08.200693 IP6 2607:ae80:5::239 > 2a00:aaaa:bbbb:cccc:ec30:7c19:c5bd:cec3: ICMP6, echo request, seq 40980, length 8
13:04:08.203472 IP6 2607:ae80:2::8 > 2a00:aaaa:bbbb:cccc:ec30:7c19:c5bd:cec3: ICMP6, echo request, seq 12210, length 8
13:04:08.203473 IP6 2607:ae80:1::239 > 2a00:aaaa:bbbb:cccc:ec30:7c19:c5bd:cec3: ICMP6, echo request, seq 18598, length 8
13:04:08.213098 IP6 2607:ae80::8 > 2a00:aaaa:bbbb:cccc:ec30:7c19:c5bd:cec3: ICMP6, echo request, seq 17627, length 8
13:04:08.236707 IP6 2607:ae80::18 > 2a00:aaaa:bbbb:cccc:ec30:7c19:c5bd:cec3: ICMP6, echo request, seq 41062, length 8
13:04:08.246436 IP6 2607:ae80:1::8 > 2a00:aaaa:bbbb:cccc:ec30:7c19:c5bd:cec3: ICMP6, echo request, seq 9663, length 8
13:04:14.175262 IP6 2607:ae80:5::239 > 2a00:aaaa:bbbb:cccc:ec30:7c19:c5bd:cec3: ICMP6, echo request, seq 43804, length 8
13:04:14.190849 IP6 2607:ae80:1::239 > 2a00:aaaa:bbbb:cccc:ec30:7c19:c5bd:cec3: ICMP6, echo request, seq 21950, length 8
13:04:20.167644 IP6 2607:ae80:5::239 > 2a00:aaaa:bbbb:cccc:ec30:7c19:c5bd:cec3: ICMP6, echo request, seq 46663, length 8
13:04:20.183638 IP6 2607:ae80:1::239 > 2a00:aaaa:bbbb:cccc:ec30:7c19:c5bd:cec3: ICMP6, echo request, seq 25234, length 8
To je kontakt na majitele adres uvedených v dotazu. Jen on ví, proč to dělá.
Ve třech přílohách jsou tři bloky adres. Jeden od reklamní agentury, druhý od Facebooku a třetí od nějaké firmy na Ukrajině.
Protože dotazy vždy chodí z jednoho malého bloku a na platnou dočasnou adresu, nejedná se o nějaký slepý distribuovaný útok či scan, ale naopak je velmi pravděpodobné, že koreluje právě s komunikací, která vychází z tvého stroje. Třeba když brouzdáš po webu, tak v mají tvoji adresu z DNS a HTTP klienta. Kód Facebooku je na každé webové stránce, reklamní agentura má vlastní reklamní síť a Ukrajina, kdo ví.
Může to být nějaká nová marketingová akce, třeba sledují, jak dlouho máš zapnutý počítač, aby věděly, kdy jsi doma a kdy ne, nebo testují, jestli se jedná o mobil, který je pořád připojený, nebo o pracovní stanici v práci nebo doma. Dneska všichni chtějí cílenou reklamu. Nebo si mohli všichni koupit nějaké děravé udělátko, někdo ho na dálku ovládl a schovává za jejich adresy. Nebo si někdo zkouší do ICMP packetů uložit data (kdysi se takový pokus dělal).
To jsou všechno jenom spekulace. Nejlepší bude se jich zeptat, případě sledovat i svůj provoz (třeba na odchozí komunikaci na tyto bloky). Jinak ano, normální to není.
A právě mě napadlo geniální využití. Přemýšlel jsem proč IPv6 a proč ICMP.
ICMP je bezstavový, takže se dá podvrhnout zdrojová adresa. IPv6 zase potřebuje funkční ICMP (kvůli path MTU discovery), takže echo request/response se často neblokuje. Takže by se dala postavit docela funkční síť nad ICMPv6, kde odesílatel by do zdrojové adresy napsal adresu zamýšleného adresáta a zprávu schoval dovnitř ICMPv6 packetu a ten odeslal na nějakou cizí existující IPv6 adresu. Třeba na vaši. Vy byste pak na ni odpověděl (do odpovědi se kopíruje příchozí packet) a odpověď by přišla skutečně zamýšlenému adresátu. Ten by z něj vybalil původní zprávu. Více adres se stejného bloku je pravděpodobně jediný stroj, na který se směruje celý blok a různě adresy se používají pro demultiplexování mezi uživatele oné sítě (něco jako u IPv4 NAPT se střídají porty).
Sice nevím, k čemu by to bylo dobré. Ale fungovat by to mělo. Možná pokus o nějaký mixnet.
Tiskni
Sdílej: