Dotaz: Oddíly v Linuxu po stopadesátéosmé pro úplné blbce :-)

[Vladimír Bořický]

Hezký podvečer, Měl bych dva dotazy:

1) Rád bych si to trochu ujasnil v linuxových oddílech.

Pokud vím jsou:

/
/boot
/root
/usr (1, 2, ..., x)
/home (1, 2, ..., x)
/swap
(na něco jsem zapoměl?)

Zajímalo by mně, k čemu je který určen (vím přesně jen k čemu je /swap ). Například /usr má prý být největší, protože tam se instalují všechny programy a tam také jsou veškeré uživatelské účty. S programy bych souhlasil, ale proč je tedy můj uživatelský účet v /home, ale účet roota v /usr? Dále by mne zajímalo, které oddíly jsou pro chod systému bezpodmínečně nutné, a které vytvářet nemusím.

2) Druhý dotaz se vztahuje na Linuxový oddíl mezi oddíly Windows. Chci se zeptat, zda nevadí toto pořadí: NTFS - 1. winsystém, linuxové oddíly, FAT32 - společná data pro Win i Lin, NTFS - 2. (podřadný) winsystém. Jde mi o to, zda nevadí to vklínění Linuxu mezi Windowsovské oddíly [tedy resp. jestli to nebude dělat problémy, když Win Linuxové oddíly nevidí - tedy vlastně vidí, ale píšou u nich "Neznámý oddíl", pokud se podívám přes Správce počítače (SCREEN) - oba systémy jsou WinXP].

Děkuji předem

Odpovědi

[Robert Krátký]

to jsou adresare, ne oddily. a ty adr. nemusi nutne byt na samostatnych oddilech. umisteni jednotlivych adr. na separatnich oddilech ma svoje vyhody pouze pro urcite konfigurace. vice viz linux partition howto. btw, domovsky adr. roota neni v /usr, ale v /root.

[Vladimír Bořický]

Děkuji, ale jaksi jsem tam nenašel odpověď na ani jeden ze svých dotazů

[unchallenger]

Ad 1. Ta odpověď byla, že to, o čem píšeš, nejsou oddíly, ale adresáře ;-) Celý Linux může být na jednom oddílu. Takže na co se ptáš? Ad 2. Nevadí to ničemu. Jen bych s tím pak ve Win nelaboroval (s výjimkou použití nástroje typu PQMagic, který linuxovým fs rozumí).

[Vladimír Bořický]

OK, jasně, že Lin může být na jednom oddílu, ale z nějakého důvodu se vytvářejí i ty další oddíly (s funkcí adresáře), a z nějakého důvodu se také formátují na různé souborobé systémy :) BTW: Na práci s diskem ve Win používám jen PM

[Vladimír Bořický]

doplnění:
"...a z nějakého důvodu se také formátují na různé souborové systémy :)" z toho tedy vyplývá, že je vhodné určité adresáře (oddíly) naform. na určité souborové syst.. Které adresáře je tedy vhodné vytvořit jako oddíly (abych se vyjádřil přesně ), a na které soub. syst. je vhodné je naformátovat? (nechci aby mi někdo rozebíral všechny možné žurnálovací a nežurnálovací soub. syst., to už si klidně vyberu sám, ale stačí třeba pro žurnálovací dosadit ext3 a pro nežurnálovací ext2 - swap oddíl pomíjím) Děkuji

[unchallenger]

Začátečníkovi bych doporučil vytvořit jen /, a to jako ext3. Zejména zabírá-li Linux pouze kousek disku. I když se různě doporučuje mít zvlášť /home, /usr, /var (a já mám např. zvlášť /boot), tak místo, které je pro ně zapotřebí, je dost individuální a časově závislá záležitost, takže čím méně je dokážeš předvídat a na čím více částí to rozdělíš, tím je větší pravděpodobnost nedostatku místa na některé z nich.

[Vladimír Bořický]

Jistě... Linux bude mít asi 10GB... přičemž chci ale mít společný oddíl na data FAT32 pro Win i Linux

[unchallenger]

10 GB už není tak málo, tam už by šel alespoň /home dát zvlášť, nicméně podle množství instalovaného SW budeš na / potřebovat mezi 1 a 10 GB ;-) Mně např. /usr zabírá 3 GB, a to nemám OO, Gnome ani KDE (ale zase mám kompletní TeX), 5 GB také nemusí být nic divného...

[Vladimír Bořický]

no, na ty dvoje win zůstane dohromydy 14GB :) a zbytek půjde, jak jsem již říkal na data (FAT32) pro win i linux, takže na co mám dávat zvlášť /home, který je určen na data uživatelů?

[Beda]

minimalne ten home bych zacatecnikovi doporucil mit zvlast. aspon ma o neco jednodussi preinstalaci s tim, ze ma vetsi sanci, ze nic nezkazi a zustanou mu data v domovskych adresarich. otazka je, jak moc zadouci to je pro nektere stare/zkazene ~/.neco(rc|conf|...) soubory. to uz si kazdy musi zvazit sam.

[Vladimír Bořický]

Trochu bych pořeboval objasnit co myslite tím: "otazka je, jak moc zadouci to je pro nektere stare/zkazene ~/.neco(rc|conf|...) soubory." Děkuji

[unchallenger]

To znamená, že uživatelské konfiguráky, které máš ve svém home, nezmizí ani trojím přeinstalováním systému... Budou-li tedy ony důvodem, že něco nefunguje, budeš se v nich muset hrabat. Ale to lze obvykle řešit založením nového uživatele, a vyzkoušením, zda mu to funguje -- a když ano, tak se člověk podívá, co si kde pokazil...

[Vladimír Bořický]

BTW: slyšel jsem, že pro ext3 a příp. pro /boot se doporučuje ext2 - není liž tak? díky

[Petr Mach]

Ono mezi ext2 a ext3 neni zas tak velky rozdil a muzes mezi nima v podstate libovolne prechazet. Ja doporucuju ext3, jeho podporu pak samozrejme musis mit v jadre, ale to by u normalnich dister nemel byt problem, aspon u RH neni.

[Begleiter]

Můžeš vytvořit samostatný oddíl pro jakýkoli adresář mimo /etc, /bin, /sbin, /lib, /dev a /proc. Skutečně můžeš, ale nemusíš.

O tom, co by měly jednotlivé adresáře obsahovat, viz Filesystem Hierarchy Standard.

[unchallenger]

/proc bych do toho asi nepočítal, ten se mountuje zvlášť tak jako tak.

[petr]

S linuxy si hraju teprve mesic ale dovolil bych si podotknout ze primary partitions muzou byt podle me jen 4.

[Begleiter]

Máš svatou pravdu.

Ale jedna z těch čtyř primárních jednotek může být extended. Extended potom může obsahovat až 63 logických oddílů (platí pro disky [E]IDE, SCSI disky mohou mít až 15 logických oddílů).

[Vladimír Bořický]

Ještě takto... pokud nevytvořím daný adresář jako oddíl při instalaci, tak se připojí k / - jestli to chápu správně. Pro / se dává obvykle nežurnálový souborový systém ext2 - pokud se k němu připojí například adresář /home, který jsem nevytvořil při instalaci jako "oddíl", tak bude "užírat" místo z / a tedy bude na soub. syst. ext2 - chápu to správně?

[jose]

naprosto spravne.. a inak to umiestnovanie home adresarov jednotlivych userov do /usr je zalezitostou starych linux systemov. teraz uz je na to vytvorena extra zlozka /home. okrem roota teda (ja osobne na mdk 9.0 ho mam v /root). zdravi, -- jose

[unchallenger]

Vzhledem k té terminologii si nejsem jist... ale snad ano. Jinými slovy: Nebude-li /home samostatný oddíl, bude to prostě obyčejný adresář v /.

[Vladimír Bořický]

Přesně tak jsem to myslel :)

[Beda]

ad 1 nemyslel si spis todle? jinak kazda slusna distribuce se podle toho vice ci mene ridi.

[Jaroslav Petrovsky]

No ked k tomu mozem nieco povedat,ako zaciatocnik, tak ja sa snazim rozdelit to takto: swap zvlast oddiel na konci disku, malo by to znamenat rychlejsi pristup home ak je mozne zvlast pripadne samostatny disk, je to adresar s datami uzivatelov Ostatne adresare v oddiely / , obdoba disku c:\ u win. Je v tom nejaky zasadny nedostatok?

[unchallenger]

Není.

[Borg]

Nevím kde vy vidíte konec disku.Ale počátek disku je u osy disku,tam jsou počateční clůstry pro zavedení systému,a to přibližne 8MB a pak začíná samotný disk pro systém.A konec disku je na jeho vnějším okraji ale zde je nejdelší přístupový čas.Takže protože potřebujete pro swap co nejkratší dobu přístupu tak čím blíže ke středu disku tím lépe.takže pokud dáte swap na konec(vnější okraj disku) tak se střelíte do hlavy pokud budete mít málo paměti,a systém bude "swapovat",protože si sakra počkáte. Takže pokud si rozumíme tak od středu(počátku) disku by mělo být rozdělení asi takové - swap ,/ ,/home :to je to jednodušší,a to složitější je asi takhle - swap ,/ ,/usr ,/var ,/home ,/tmp .A liší se to podle distribucí linuxu.

[Jaroslav Petrovsky]

Dakujem za pripomienku, urcite mate pravdu. Ale budem trocha polemizovat, mne skor slo o umiestnenie swapu ako pevneho oddielu, t.j. fyzicky stale rovnakeho miesta, kam sa nastavuju hlavicky. Toto neviem presne ale ak hlavicky adresuju absolutne, t.j. smeruju do nejakeho miesta z danej pozicie (nie teda z pociatocnej polohy, ktora by mala byt na najblizsej kruznici ku stredu)tak by malo byt skoro jedno ci je swap na zaciatku alebo na konci. A este otazka aky velky je casovy rozdiel medzi pohybom na zaciatok a na koniec, priamo bez vyhladavania dat niekde na ploche celeho disku?

[Borg]

To bych neřekl že je jedno kde swap udělám,protože při zapnutí disku se okamžitě hlavičky disku pohnou k začátku disku ktery je u osy disku,a pokud nečtete data tak tam neustále jsou v pohotovostní pozici.Jinak neadresujete vy hlavičky disku,ale jádro(kernel) linuxu,a ten se stará kde je počátek swapu,nebo popř. třeba /home.Proto má z pohotovostní pozice(počátek) disku,hlavička disku bliž ke swapu na začátku.Berte v potaz že vyrobce u každého disku píše průměrnou dobu přístupu k informacím,tzn.čím blíže k ose tím kratší doba přístupu,a čím dál ke konci tím delší.Samozřejmě jsou tu rozdíly i u druhů disků,ten co má 5400ot,je nejpomalejší v době přístupu a např.SCSI s 10 000ot je nejrychlejší co se týče přístupové doby.Jinak si také uvědomte že jinak v linuxu funguje ukládání dat u linux native (ext2) a u žurnálovacích formatů (ext3,ReiserFS).Takže je tam i proměnlivá doba přístupu.

[Jaroslav Petrovsky]

Prepacte, neviem kde ste vzali ze adresujem ja? Vcelku si myslim, ze pohyb ma na starosti firmware disku v zavislosti od poziadaviek operacneho systemu. Ale ospravedlnujem sa za natahovanie diskusie, predasa len hovorme o dobe potrebnej pre presun hlavicky z nejakej polohy pri osi do polohy na obvode. Nehovorim o pristupovej dobe k datam, v ktorej su zahrnuta korekcia drahy na stopu, cakanie na hlavicku potrebneho sektora a konecne citanie dat (asi pri obvode bude viac sektorov koli dlzke stopy a teda caknie na ten pravy bude dlhsie). Naozaj neviem aka je rychlost vysadenia hlaviciek, ale z riadenia strojov viem, ze na malych drahach sa neuplatni plna rychlost pretoze je potrebny cas na akceleraciu a brzdenie a tak sa vlastne v blizkosti centra moze - opakujem moze hlavicka dostavat relativne pomalsie k spravnej stope. Ale akceptujem, ze je asi vhodnejsie umiestnit swap na zaciatok disku, ostatne pytal som sa na mozne nedostatky takehoto riesenia.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

(asi pri obvode bude viac sektorov koli dlzke stopy a teda caknie na ten pravy bude dlhsie) - Tak tohle mě fakt pobavilo. Jestliže je disk tuhé těleso, pohybují se jednotlivé části stejnou úhlovou rychlostí. Jestliže tedy bude na obvodě více sektorů (a u moderních disků tomu tak skutečně je), je naprosto logické, že za stejnou časovou jednotku pod hlavičkou proběhne více sektorů. Tudíž se domnívám, že paradoxně tedy v průměru musím na požadovaný sektor čekat kradší dobu, jelikož absolutní rychlost hlavy je vyžší, stejně tak ona hypotetická sektor za sekundu. Rozhodně nebudu na požadovaný sektor čekat déle, než u osy kotouče, neboť celou stopu projedu za stejnou dobu jako na okraji. Naopak na okraji mám výhodu, že nemusím tak často měnit polohu hlavy, protože ve stejné poloze mohu přečíst víc sektorů Když už bych chtěl přemýšlet o umístění swap, tak bych ho dal někam doprostřed aby doba přesunu k němu byla ze všech míst co nejmenší, protože při pořádně vytíženém systému mi hlavičky nebudou trčet v klidové poloze, že?

[Whill]

No, ja bych chtel uz predem rici, ze disk "zacina" u vnejsi strany