Dotaz: Kvalita zvuku Linux vs Windows

[Standa]

Zdravím,

používám dualboot Windows 7 a openSUSE Leap 15. Nevím, čím to je, ale windows přehrávají hudbu kvalitněji - zní lépe.

Mám USB zvukovku JDS Labs O2 DAC. V obou systémech přehrávám přes stejnou verzi VLC,v linuxu nepoužívám pulseaudio, přehrávám přímo přes ALSA. Zvuk ve windows je o něco čistší, trohu lepší basy, trochu lepší prostor oproti linuxu. Čím to může být?

BTW jsem zkusil nahodit OSS4 a zvuk se oproti ALSA zlepšil tak, že hraje stejně dobře jako ve windows. Proč ALSA hraje jinak?

Děkuji.

Odpovědi

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Alsa hraje jinak, protože je to úplně jiné rozhraní, než oss. Sice by měla umět emulovat oss, ale o výsledku pochybuji. Nejspíše to bude tím, že pro danou zvukovku má implementované jen některé (v mnohých případech základní) funkcionality. Mohu se však mýlit, nemám to jak ověřit.

[dustin]

Alsa posílá data přes USB do USB zvukovky úplně stejně a stejná, jako windows či OSS4. Pokud tam opravdu je slyšitelný rozdíl (klasika - slepý test, jinak uši vždy slyší to, co vidí oči), pak bych se podíval, zda náhodou nepoužíváš v alse dmix a resampling v 16 bitech nekvalitním kodekem. Také je otázka, co posílá alse ten VLC. Vše z toho lze celkem snadno diagnostikovat.

Pokud je ten O2 obdobný ODACu, je tam normální Tenor TE7022 s plnou podporou v alse. Žádné vychytávky nemá.

Ve windows bývá rozdíl někdy vřazením nějakého "zlepšovače" zvuku - rozšíření stereobáze, eq, atd. Často lidi ani neví, že to mají zapnuté.

[Standa]

Jak zjistím, že n ALSA nepoužívá dmix, či resampling? Popřípadě jak tyto dvě věci zakážu?

[dustin]

To si volíš použitým zařízením.

Aktuální parametry přehrávaného streamu do zvukovky najdeš v /proc/asound/cardXXXX/pcm0p/sub0/hw_params.

Použij jiný přehrávač, než VLC. Teď jsem jej zkoušel, tvrdošíjně se snaží resamplovat na 48k a když mu to v nastavení zakážu, odmítne přehrávat. Opravdu ti neresampluje? Možná to jde nějak nastavit, ale nenašel jsem to.

[Kvalita zvuku na Ubuntu]

Mám na notebooku dualboot Win 10 / Ubuntu 16.04, integrovanou zvukovou kartu, pulseaudio (bez něj zvuk nefungoval vůbec) a také slyším, že v Ubuntu je zvuk horší. Přisuzuji to utilitám od ASUSu, které ve Windows zvuk proženou nějakým ekvalizérem.

[dustin]

PA je jen frontend pro alsu. Pokud zvuk funguje přes PA, půjde to i napřímo přes alsu, jen je možná potřeba zapnout správné ovládací prvky (alsamixer -c XXX), které PA díky své databázi konfigurací nastaví samo.

[jejda]

Toto nemusí být vždycky tak jednoduché. Třeba takový binárně distribuovaný firefox, ten bez PA nehraje. Pokud uživatel nechce hluchoněmé youtube, tak si musí holt to pulseaudio nainstalovat nebo musí ručně kompilovat firefox s volbama --enable-alsa --disable-pulseaudio a to trvá skoro půl dne. A tipuju že takových programů co mají defaultně závislost na PA bude víc. Běžný uživatel si potom snadno začne myslet že "PA je nezbytnost bez které na linuxu nejde zvuk".

[dustin]

Mluvím o podpoře HW, ne o aplikacích (tedy druhé straně řetězce). Zvukovka funguje v PA = funguje v alse, protože PA nad alsou běží.

[debian+]

alsamixer si sam detekuje, ci je cez pouzity pulse. Ak je pulse, tak nastavuje cez pulse, ak nie, nastavuje priamo cez ALSA.

[linau]

https://medium.com/@gamunu/enable-high-quality-audio-on-linux-6f16f3fe7e1f

[dustin]

Nastaví vyšší kvalitu resamplingu v PA a pak řekne alsím aplikacím, aby se praly o zvukovku s PA. První vyhraje, druhý má smůlu. To není rozumné řešení...

[Peter Golis]

To si si ako vyladil zostavu že ti nedokážu dve aplikácie naraz prehrať zvuk? Dúfam že v tom ladení budeš pokračovať a doladíš si aj grafický systém rovnakým spôsobom ako si si doladil zvukový systém.

[dustin]

?? Četl jsi, na co jsem reagoval?

[Peter Golis]

Nie. Zobrazilo mi to cez celý mobil potvrdenie že plne chápu GDPR, a že mi neposkytnú obsah pokiaľ nebudem súhlasiť že moje správanie predajú bez môjho vedomia marketérom. Bez toho sa to nedalo zobraziť.

Ale nerozumiem prečo by niekto vypínal zdieľaný prístup na zvukovku aby to malo tebou opisované chovanie. Ono bežnému konzumentovi stačí ak mu to pridá pseudostereo do sterea, a v prípade basového reproduktoru to zosilní tie basy až z toho začne tancovať ušný maz. Mne také niečo lezie na nervy, a radšej si nastavím sampling rate (a ostatné) podľa môjho HW aby mi to neprevalili východzie nastavenia.

[dustin]

Nechápu, proč komentuješ bez čtení předchozích příspěvků

[k3dAR]

z toho si nic nedela, Petera Golise chape jen Peter Golis

[Peter Golis]

Pretože sa mi nezdá pravdepodobné že by niekto v tom návode vypínal zdieľaný prístup na zvukovku aby to malo tebou opisované chovanie. A to až do takej miery, že mi to nestojí za akceptovanie podmienok tej stránky s ktorými nesúhlasím.

[dustin]

Ten vypínat nijak nemusíš. Stačí aplikaci nakonfigurovat tak, aby nepoužívala PA, ale přistupovala ke zvukovce napřímo přes API alsy (plug:hw:X). A přesně to je tam popsané jako doporučení ke "zvýšení kvality". Příště místo svých domněnek čti fakta.

[Heron]

Ten článek je celej takovej...

Pokud někdo chce použít plný potenciál své zvukovky, tak stačí v Pulse nastavit profil off a potom přímo konkrétní program nastavit na konkrétní zvukovku (hw:x). (Předpokladem je, že konkrétní program tam pouští signál, který daná zvukovka HW zvládá.)

Mám to tak, že PA hraje do interní zvukovky, ostatní mám v PA vypnuté (profile off) a používám je v programech pro to určených. Nevím, zda PA už konečně umí 96kHz nebo 192kHz a 24b (před lety neuměl), ale takto to funguje skvěle. Audacity je nastavené na 192kHz čtyřkanálovou zvukovku, hudební přehrávač na 96kHz zvukovku (pro sluchátka) a systémové pazvuky přes PA do realteka na desce.

Ještě k těm widlím a "lepší zvuk". Různé ovladače na stejný hw hrají jinak. Jinak hraje ovladač od MS, jinak od výrobce. Efekty v nastavení zvukovky můžete zakazovat jak chcete, ale vždy tam je nějaký zásah ze strany ovladače. To, že to v linuxu hraje ještě jinak, může být taky nastavením interních registrů daného HW. Někdy jsou různé přepínače vyvedeny do alsamixeru, někdy ne.

Je to prostě boj jak po HW tak i SW stránce.

[dustin]

Přesně tak, stačí v konfiguraci vypnout konkrétní zvukovku v PA a to už na ni nesáhne. Mám to tak v headless měřicí workstation, která měří přes ESI Juli (Arta -> Wine -> alsa hw), ale uživateli oznamuje aktuální konfiguraci sítě a další pokyny přes interní repráček (Python -> espeak -> PA -> onboard IntelHDA) https://github.com/pavhofman/measurement-station . Funguje dlouhodobě zcela spolehlivě.

PA umí resamplovat na primární a sekundární Fs, které má nakonfigurované. Standardně je to 48kHz a 44.1kHz, ale nastavit lze cokoliv normálního. 24b umí dávno, opět záleží na konfiguraci http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?p=296344#296344

Ad hw:X - buď si aplikace sama zjišťuje schopnosti alsího zařízení a stream dle potřeby upravuje (např. mplayer), nebo prostě hodí chybu (např. jednoduchý aplay) a je na uživateli, aby před hw device strčil plugin "plug", který potřebné konverze udělá automaticky (string zařízení "plughw:X" nebo nakonfigurovat vlastní v .asoundrc)

Zvukovky kromě pár výjimek (karty od Creativu) žádné DSP nemají a přes registry jejich zvuk upravit nelze, kromě různých čudlíků na hlasitosti/mute. Ve win je to téměř vždy softwarově. V datasheetech kodeků bývá u popisu všemožných surround/enhanced režimů vždy uvedeno "software feature" - dodavatel čipu to zadrátoval do svých driverů.

[Heron]

Pěkné.

PA umí resamplovat

Mě se nikdy (tj tak dva roky nazpět), nepodařilo přes PA protlačit 96kHz. Strávil jsem s tím tolik času, že už nechci ani o minutu víc. Možná to v dnešní verzí (a na dnešním hw) už funguje. Pro mě je jednodušší to prostě pro danou zvukovku vypnout a posílat jí stream přímo.

Ad hw:X - buď si aplikace sama zjišťuje schopnosti alsího zařízení a stream dle potřeby upravuje (např. mplayer), nebo prostě hodí chybu (např. jednoduchý aplay) a je na uživateli, aby před hw device strčil plugin "plug", který potřebné konverze udělá automaticky (string zařízení "plughw:X" nebo nakonfigurovat vlastní v .asoundrc)

Právě proto jsem tam dal to hw a nikoliv plug. Protože některé dacy umí snad úplně všechny (dostatečně normální) formáty a pořeší si to v HW. Dělat to softwarově by měla být poslední možnost.

[dustin]

Mě se nikdy (tj tak dva roky nazpět), nepodařilo přes PA protlačit 96kHz.

Pokud resampluje na defaultních 48kHz, nikdy to neprotlačíš. Musíš mu říct, aby primárně nebo sekundárně resamploval na 96kHz. Pak se streamem nic nedělá.

Pro mě je jednodušší to prostě pro danou zvukovku vypnout a posílat jí stream přímo.

Samozřejmě. Jsou ale uživatelé, kteří občasný mix z jiné aplikace potřebují.

Právě proto jsem tam dal to hw a nikoliv plug. Protože některé dacy umí snad úplně všechny (dostatečně normální) formáty a pořeší si to v HW. Dělat to softwarově by měla být poslední možnost.

Běžné Fs umí dnes téměř všechny zvukovky, to je normální. Alsí driver ví, jaké formáty/fs jeho hardware umí. Buď to má natvrdo zadrátované autorem (např. PCI zvukovky), nebo informace posílá USB zvukovka v konfiguračních datech (altsety). Tyto varianty podporuje zařízení hw:X. Plugin plug funguje tak, že si zjistí, co funguje nativně a až když je potřeba něco změnit, udělá to automaticky. Takže se ti nestane, že by resamploval, pokud zvukovka danou fs umí. Stejně tak volba formátu - spoustu zvukovek podporuje S16_LE a S32_LE. Plug plugin vybere ten přímo pasující nebo větší - pro vstupních S16_LE formát nechá, pro S24_3LE přidá 8 bitů a pustí v S32_LE. Není žádný důvod se jej bát, zasahuje, jen je-li to nutné, a vždy volí variantu, která eliminuje/minimalizuje ztrátu zvukové informace.

Mimochodem většina běžně používaných playerů (mpd, mplayer, myslím že i audacious) tyto konverze dělá automaticky sama.

[Heron]

Musíš mu říct, aby primárně nebo sekundárně resamploval na 96kHz. Pak se streamem nic nedělá.

Ano a pak stačí druhej stream, třeba 44.1 a je po srandě.

Nehledě na to, že koncept primárního a sekundárního samplerate je dost úchylnej. Jestli se nic nezměnilo, tak první přehrávaný stream definuje výstupní samplerate. Takže jestli jako první pustím 48kHz a až potom 44.1kHz, tak výsledek bude v 48. Když to udělám naopak, tak 44.1. Jinými slovy, to kam se to bude samplovat záleží na pořadí přehrávání různých zdrojů. Tohle jsem chtěl elimitovat tím, že jsem nastavil oba samplerate na 96kHz. Což sice formálně jde, ale cpu to nestíhá resamplovat. Kurva už to zase řeším ...

Není žádný důvod se jej bát, zasahuje, jen je-li to nutné, a vždy volí variantu, která eliminuje/minimalizuje ztrátu zvukové informace.

To jo, ale zase se to nedozvíš. Prostě to hraje vždy. Výhoda hw je právě v tom, že to nepřehraje.

Mimochodem většina běžně používaných playerů (mpd, mplayer, myslím že i audacious) tyto konverze dělá automaticky sama.

No právě. Proto jsem tehdy použil DeadBeef, kterej by snad nic za zády dělat neměl (když se to nastaví).

[dustin]

Ano a pak stačí druhej stream, třeba 44.1 a je po srandě.

Každý mixer musí sjednotit příchozí streamy na společnou fs, tomu se nelze vyhnout. Pokud nepotřebuješ mixování, jdi napřímo.

Nehledě na to, že koncept primárního a sekundárního samplerate je dost úchylnej. Jestli se nic nezměnilo, tak první přehrávaný stream definuje výstupní samplerate. Takže jestli jako první pustím 48kHz a až potom 44.1kHz, tak výsledek bude v 48. Když to udělám naopak, tak 44.1. Jinými slovy, to kam se to bude samplovat záleží na pořadí přehrávání různých zdrojů.

Mně na tom nic úchylného nepřijde. V alsím dmixu je jen jeden, donedávna ve windows byl také jen jeden společný. Lepší by bylo mít jej dynamicky dle prvního příchozího streamu (tedy defacto více sekundárních), ale to je přesně, na co si stěžuješ.

Což sice formálně jde, ale cpu to nestíhá resamplovat.

A právě proto byla do PA přidaná podpora knihovny libsoxr, která má vysokou kvalitu s nízkými nároky CPU http://thread.gmane.org/gmane.comp.audio.pulseaudio.general/22158.

To jo, ale zase se to nedozvíš. Prostě to hraje vždy. Výhoda hw je právě v tom, že to nepřehraje.

Já v tom žádnou výhodu nevidím. Nehraje, tedy musím ručně upravit vstupní track. Třeba přidat další kanál pro mono track - žádná zvukovka není mono, jen stereo a multikanál. Jinak detaily, co s tím plug dělá, vypíše aplay -v (verbose).

Proto jsem tehdy použil DeadBeef, kterej by snad nic za zády dělat neměl (když se to nastaví).

Kromě resamplingu dělá víceméně to samé https://github.com/DeaDBeeF-Player/deadbeef/blob/master/plugins/alsa/alsa.c#L96 A pěkně vypíše, co udělal https://github.com/DeaDBeeF-Player/deadbeef/blob/master/plugins/alsa/alsa.c#L435

[Heron]

Pokud nepotřebuješ mixování, jdi napřímo.

Já jdu napřímo a mixuju v analogovým mixu.

Lepší by bylo mít jej dynamicky dle prvního příchozího streamu (tedy defacto více sekundárních), ale to je přesně, na co si stěžuješ.

Ano, protože takto nikdy nevíš, zda se pro přehrávání tvého konkrétního streamu resampluje či nikoliv. Záleží to jen na pořadí předchozích streamů (a jejich samplerate). Takže jednou přehráváš 48 skutečně jako 48 bez resample a jindy jako 44.1 s resample. Žádnou výhodu v tom nevidím. Naopak, při hledání problému s přehráváním (proč to sakra jede jen na 44.1) je tohle další "náhodný" jev.

Ale už mám pocit, že se točíme v kruhu. PA jde vypnout, Alsa je dostupná a to je podstatné.

[dustin]

Tipuju si (spíše jsem přesvědčený), že ve slepém testu bys kvalitní resampling přes libsoxr s nejvyšší kvalitou nedokázal rozeznat od originálu a poznal bys to jen na mírně vyšší zátěži CPU. Audiofilství je především o pocitech...

Tím neříkám používat vždy PA, to je blbost, sám jej obcházím, když to jde. Škoda resamplingem spáleného výkonu CPU, kterého na mých headless a fanless audio zařízeních (původně tenkých klientech) obvykle není výrazný přebytek.

[Heron]

Tipuju si (spíše jsem přesvědčený), že ve slepém testu bys kvalitní resampling přes libsoxr s nejvyšší kvalitou nedokázal rozeznat od originálu a poznal bys to jen na mírně vyšší zátěži CPU. Audiofilství je především o pocitech...

Čekal jsem, kdy to přijde.

Sorry, ale napadlo tě někdy, že se dá zvukovka použít i jinak? Každý máme na desce zvukovku schopnou 384kHz. Dá se použít (spíše nějaká levná usb varianta) i jako jednoduchý generátor. Potřebuju 120kHz tón? V pohodě. Ve dřevních dobách linuxu byly v distribucích poměrně běžně k vidění programy na jednoduchý osciloskop. 192kHz recording samplerate zvládaly zvukovky už hodně dávno. Stačilo zvukovku za dolar a mohl jsi mít malou skromnou elektrodílnu s generátorem a osciloskopem. Na začátky dobrý.

Tohle je všechno pryč (pochopitelně z mnoha různých dobrých důvodů, dneska se dá za pár kaček koupit 200MHz čtyřkanál s generátorem). Ale fakt se nechci dočkat toho, aby přišel někdo, a řekl: 44.1kHz stačí, stejně víc neslyšíte. I kdybych byl hluchý, tak chci využívat svůj HW na maximum. A SW tady není od toho, aby to omezoval, ale právě naopak využil všech možností HW. Nebo by sis chtěl koupit 10GbE síťovku a driver ti oznámil, že víc jak 2.5 nepojede, protože to není podle jeho tvůrce potřeba?

[dustin]

Dával jsem tu link na svou audio měřicí stanici s ESI Juli, tak mě asi jiné použití napadlo Psal jsem, že přímý přístup bez PA používám. A není to o kvalitě zvuku, ale z jiných důvodů - máme to stejně.

[Heron]

tak mě asi jiné použití napadlo

Jo já vím.

[Heron]

Audiofilství je především o pocitech...

Tak ono můžeme tomu říkat různě. Já bych použil třeba úcta k řemeslu.

Tuším, že BOSE dělá reprobedny tak, že vezme vesměs tuctové komponenty, nedělá žádný velký párování reproduktorů, dá to do skříně opět ne zrovna nejkvalitnější a potom ten zvuk doladí tím, že ti k tomu dodá blackbox, který je nastaven přesně tak, aby to znělo.

A teď, co by sis vybral? Dejme tomu, že v kompletně slepém testu od sebe nerozeznáš tyhle BOSE a nějaké skutečně poctivé bedny. Já osobně si vyberu ty druhé. Proč? Protože do toho někdo vložil větší umění. Ví, jak ty bedny udělat tak, aby k tomu nepotřeboval přesně naladěný blackbox. (A vynechme argumenty, že tam je o komponentu míň, prostě bude neviditelně zabudovaná přímo do beden.)

Stejně tak mikrofony, tuším že nějaký vývojář RØDE s tím nesouhlasí, ale já si prostě myslím, že nejdřív by se měla charakteristika řešit na fyzické vstvě, potom na elektrické a až potom třeba na digitální. On říká, že není problém udělat libovolnou charakteristiku na analogové vrstvě. Ok, není. Ale chceme to?

Stejně tak je to s tím tvým resamplerem. Ok, možná to zní stejně. Ale proč to tam je, když to tam být vůbec nemusí?

Takhle se dá pokračovat. Teď jsem si byl nakoupit v krámku a když jsem viděl, co za věci jsou lidi ochotni koupit (máslo co není máslo ale rostlina, jogurt se škobem, cosi politého umělou barvou), tak mě napadl tento argument. Ano, vypadá to stejně, možná by to nikdo nepoznal, ale fakt to chceme jíst?

[Mirek]

Jaké jsou ty druhé , poctive bedny?

[Heron]

Všechny ostatní?

Repro se navrhují tak, že akceptují signál z koncového zesilovače, po kterém se chce, aby jeho frekvenční charakteristika byla zcela plochá. Zatímco v normální technice se šířka pásma definuje pro útlum 3dB, tak v HiFi je běžné šířku pásma měřit pro 1dB. Takže běžně HiFi zesilovače mají třeba 15Hz-100kHz pro -1dB. To vše za 0.01% THD (nebo méně). Tzn zesilovač (kromě zesílení) nemá se signálem nic dělat.

Pokud chce autor reprobedny dosáhnout požadované charakteristiky, tak se to dělá výběrem měničů, jejich fyzickým uspořádáním, materiálem bedny samotné a potom taky výhybkou, pokud je použita. Pochopitelně jednotlivé reproduktory jsou vybírány po párech. Atd.

Výjimkou jsou monitory, u kterých se požaduje, aby jejich přednes byl pokud možno plochý a bez osobnosti, kterou mají různé hifi bedny od určitých výrobců (tj tak jak u sluchátek, já jsem Beyerdynamista Sennheisery mi nesedí a kámoš to má přesně naopak. Ono je to taky dané i hudbou, kterou máme rádi a kterou posloucháme).

Tj správně vyrobená bedna hraje s každým zesilovačem. (Tohle není tak úplně pravda, protože některé bedny si lépe sednou s určitými zesilovači, ale tam je to dané třeba určitým damping factorem a tak dále. Takže kdo chce, může hledat vhodnou kombinaci repro a zes.)

Ale rozhodně neplatí, že když si koupíš já nevím bedny Bowers & Wilkins, tak k tomu dostaneš tajemnou krabičku od B&W, další jinou pro Dynaudio, další pro Wharfedale apod. Prostě koupíš bedny, zapojíš do zesilovače splňující kritéria a ono to hraje.

Přístup BOSE je zcela jiný (a pokud vím, tak ojedinělý), oni prostě chtějí dělat bedny s co nejnižšími náklady (ovšem už moc ne za co nejnižší prodejní ceny) a potom to doženou v tajemné krabičce. Takže ty bedny nejdou použít nikde jinde ani do toho nejsou jiné bedny zapojit. Takový vendor lock-in.

[debian+]

Mplayer vypise, ako konvertuje vstup pri poslani na vystup (GUI aj zvukovku).

Do pulse posielas ako ako je vstup. Ak chces vediet, co realne, tak musis zapnut vystup alsa. Co napr. pri videu da, ze alsa otvara:

alsa: 44100 Hz/2 channels/8 bpf/176400 bytes buffer/Float 32 bit Little Endian
AO: [alsa] 44100Hz 2ch floatle (4 bytes per sample)

A hm, alsa u mna zvlada iba 2 zvukove vstupy.

[Peter Golis]

Skús zacitovať že kde to tam vidíš.

[dustin]

Koukal ses vůbec?

Odstavec "Finally you have to configure the alsa to get the best audio output:..."

[Peter Golis]

Dal som si tú námahu, a pozrel som si tú stránku is odfiltrovaným JS i keď to nie je halal. A všade sa tam konfigurovalo Pulse Audio, konfiguráciu Alsy som tam nikde neivdel. Takže skús zacitovať kde je tam tá tvoja konfigurácia Alsy ktorá nahrádza Pulse Audio.

[Heron]

Úplně dole, začíná to

$ vim /etc/asound.conf

[dustin]

Problém je, že bys měl nejdřív trošku dostudovat detaily fungování PA/alsa, než začneš psát..

Ta změna se týká překonfigurování defaultního zařízení alsy. Distribuce s PA mají defaultní zařízení namířené do pluginu pulse, který přesměruje výstup aplikací používajících napřímo alsu (a zařízení default) do pulseaudia jako další klient. Kdežto pán doporučuje default přepsat na přímý přístup do zvukovky. Takže první alsí aplikace zvukovku zabere pro sebe, nebo naopak hodí chybu, protože již bude zabraná PA (což je pravděpodobnější).

[dustin]

Celý ten článek obsahuje nesmysly, např.

"hw - It is a raw communication without any conversion thus giving you a low latency audio output."

Latenci v čisté alse určuje velikost nastavení periody, tedy velikost minimálního náskoku, který má zapisovací pointer aplikace před čtecím DMA pointerem zvukovky/USB řadiče. Velikost periody a jejich počet v celkovém alokovaném bufferu pro DMA (period_size x period_count = buffer_size) si určuje aplikace v mezích dovolených driverem. Tohle tam vůbec neřeší, pravděpodobně to ani nezná. Je to klasický audiofilský kompilát od někoho, kdo rád hází oblíbené buzzwordy, ale netuší, jak to vlastně funguje.

Navíc u specifikace hw nemá uvedený název/index zvukovky, takže předpokládá automaticky první.

[Peter Golis]

Ten záver daného článku neodstaví PA ktoré bolo v tom článku krvopotne nastavované. Ten záver so systémovou konfiguráciou Alsy len prestaví východzie zariadenie z PA na priamy prástup do HW. PA ostane použiteľné.

A to že je to len kompilát určený k uloveniu pojedačov reklám je vedľajšie. Ak by sa jednalo o BFU audiofila, tak si v prípade Linuxu zoberie Ubuntu Studio ktoré má lepšie znásilnené východzie nastavenia. A zvyšok si nejako prekliká podľa sluchu. Pri ostatných distribúciách by s nastavovaním zabil audiofil viac času, ako by bol ochotný zaplatiť technikovi. Aj súkromný čas niečo stojí.

[dustin]

PA spolehlivě použitelné nebude, protože se bude prát o zvukovku právě s aplikacemi, které využijí to přenastavené výchozí zařízení na přímý přístup. Alsa nerozlišuje mezi PA a jakoukoliv jinou aplikací, první bere vše. PA po nějaké (nastavitelné) době nečinnosti zvukovku uvolňuje, takže ji jiná aplikace snadno může zabrat pro sebe. A pak bude mít to perfektně nakonfigurované PA smůlu.

[dustin]

V jakékoliv distribuci s PA stačí pár kliknutími vypnout danou zvukovku v PA a používat ji napřímo přes alsu ze svého oblíbeného přehrávače.

[Peter Golis]

Pokiaľ daná aplikácia ešte má podporu Alsa, tak môže použiť Alsa. A ak nie, tak nie.

A biť sa o zukovku budú aplikácie len ak zvukovka nezvláda prehrávanie viacerých zvukových tokov naraz. Od toho HW obmedzenia sa už myslím pred rokmi upustilo.

[dustin]

Pokiaľ daná aplikácia ešte má podporu Alsa, tak môže použiť Alsa. A ak nie, tak nie.

To tak nějak dá rozum Pokud umí jen PA, je logické použít pouze PA.

Od toho HW obmedzenia sa už myslím pred rokmi upustilo.

A vymřením SB dnes HW mixování nepodporuje téměř žádná zvukovka. Možná X-Fi, to si nejsem jistý, ale spíš ne.

[Peter Golis]

Myslím že sme sa bavili o nastavovaní prostriedkov pre audiofilov, nie o výstupe na televízor.

[dustin]

Já tedy mluvím celou dobu o zvukovkách, TV jsem tu nikde nezahlédl.

Který "prostředek pro audiofily" má HW mixování? Kromě již uvedeného SB žádnou takovou zvukovku neznám. Možná ještě staré EMU 0202/0404, co měly také čipy od Creativu. Ale jejich podpora v jádře byla vždy slabá, Creative nikdy neuvolňoval specifikace. Co jsem před spoustou let studoval driver SB i EMU, nevzpomínám si, že by uměly mixovat streamy různých frekvencí, na to by byl potřeba HW resampling.

Udělat kvalitní HW resampling vyžaduje docela výpočetní výkon = náklady na čip.

[Peter Golis]

O zvukovkách pre audiofilov, nie o tom čo má výstup cez HDMI konektor do televízora.

[dustin]

Netuším, o čem mluvíš. Obávám se, že ani ty.

[Peter Golis]

Tvoje obavy sú tvoj problém.

[dustin]

Přestaň tady házet obecné kecy a napiš, která "zvukovka pro audiofily" umí hw mixovat/přehrávat více streamů současně.

[MadCatX]

Matně tuším, že X-Fi uměla hardwarově smíchat až 128 vstupních streamů. X-Fi je ale přes 10 let starý HW a vůbec bych se nedivil, kdyby dnešní čipy nechaly mixování zcela na CPU.

[dustin]

V linuxu se dá počet HW substreamů zvukovky podporovaný aktuálním driverem zjistit docela snadno. Základ je např. v posledním odstavci https://www.alsa-project.org/~tiwai/writing-an-alsa-driver/ch05.html

Pro vytvoření zvukovky se v driver volá metoda snd_pcm_new, která má parametry playback_count a capture_count.

Když se vypíše volání této metody v aktuálním kernelu https://elixir.bootlin.com/linux/v4.19-rc3/ident/snd_pcm_new, lze snadno dohledat pro jednotlivé typy, jaké číslo se do těchto parametrů dává.

Takže driver pro X-Fi od Creativu uvádí 256 pro playback a 1 pro capture https://elixir.bootlin.com/linux/v4.19-rc3/source/sound/pci/ctxfi/ctpcm.c#L439

Dále je ještě hodnota > 1 u zmiňované EMU0X0X používající také čip od Creativu https://elixir.bootlin.com/linux/v4.19-rc3/source/sound/pci/emu10k1/emupcm.c#L1416, která má těch 32 substreamů.

Pokud někdo v tom seznamu najde jiný případ, budu rád. Já o něm nevím. Byly tu zmiňované "zvukovky pro audiofily", což je dnes téměř vždy USB - https://elixir.bootlin.com/linux/v4.19-rc3/source/sound/usb/stream.c#L524 . Samozřejmě jen 1 substream.

V open source se žádné audiofilské voodoo nekoná, zdrojáky mají všichni k dispozici.

[magor]

HDMI konektor do televízora, to je na co reakce? Musím souhlasit s "dustin" že se ztrácíte v předchozích odpovědích, možná je to neporozuměním českého vyjadřování.

PS (pro adminy): kolikrát budu kapčovat někdy ani čtyřikrát nestačí?

[k3dAR]

PS (pro adminy): kolikrát budu kapčovat někdy ani čtyřikrát nestačí?

btw: kdyz se zaregistrujes, budes "kapčovat" nulakrat