V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
ip route add 192.168.1.0/24 via 192.168.2.6
RTNETLINK answers: Network is unreachable
Ale to z pochopitelných důvodů OPENVPN server nebere, protože adresa je mimo rozsah. Ale ping na tu IP z openVPN serveru jde, tak nevím jak to nastavit.
Jak říci VPN serveru, že tento rozsah má routovat na toho určitého VPN klienta?
PC1 192.168.0.2/24 - > | 192.168.0.1 | PC2 192.168.0.3/24 - > | Router CENTOS | -> internet -> mikrotik -PC11 192.168.1.2/24 VPN SERVER 192.168.0.4/24 -> | | -PC12 192.168.1.3/24 a IP na VPN rozhrani 192.168.2.1 Mikrotik IP 192.168.1.1 a IP VPN rozhrani mikrotiku 192.168.2.6Ze sítě za mikrotikem vidím síť za CENTOS tj. ping z PC11 na PC1 funguje, ale obráceně nikoliv. Nevím jak říci VPN SERVERU, že pokud na něm někdo hledá rozsah sítě 192.168.1.0/24, aby ho odroutoval na mikrotika, který má IP od VPN serveru 192.168.2.6 Tedy chci VPN serveru říci toto:
ip route add 192.168.1.0/24 via 192.168.2.6
openvpn --mktun --dev ${IFACE}
) s ip adresou a nastavit mu tu tvoji kýženou routu. A pak to rozhraní použiješ pro vytvoření toho tunelu.
# ip route add 192.168.2.6 dev eth0 scope link # ip route add 192.168.1.0/24 via 192.168.2.6Ale podle mě spíš chceš "ip route add 192.168.1.0/24 via 192.168.0.ten_tvůj_server".
route 192.168.1.0 255.255.255.0 192.168.2.6
netstat -rn
. at je jasné co je nastavené
default via 192.168.0.1 dev ens3
192.168.2.0/24 via 192.168.2.2 dev tun2
192.168.2.2 dev tun2 proto kernel scope link src 192.168.2.1
Já chci, aby VPN server věděl, že když se z něj chci dostat na síť 192.168.1.0/24, že ji má hledět na IP toho klienta, což je ten mikrotik tedy, routovat přes 192.168.2.6
route 192.168.1.0 255.255.255.0 192.168.2.6
Routovací tabulka se po restartu serveru nezmění
Ale v manuálu jsem nic takového nenašel. Pouze toto:
route 192.168.1.0 255.255.255.0
Tady se po restartu změní, přidají se tam tento řádek:
192.168.1.0/24 via 192.168.2.2 dev tun2
Což ovšem neřeší můj problém. Protože VPN server stále neví, že má routovat přes IP klienta, což je mikrotik a IP 192.168.226.6
--route network/IP [netmask] [gateway] [metric] Add route to routing table after connection is established. Multiple routes can be specified. Routes will be automatically torn down in reverse order prior to TUN/TAP device close. This option is intended as a convenience proxy for the route(8) shell command, while at the same time providing portable semantics across OpenVPN's platform space. netmask default -- 255.255.255.255 gateway default -- taken from --route-gateway or the second parameter to --ifconfig when --dev tun is specified. metric default -- taken from --route-metric otherwise 0. The default can be specified by leaving an option blank or setting it to "default".Mimochodem, pracuješ s těmi ip adresami dost kreativně, takže jsem se nějak opět ztratil v tom, co je co. 192.168.2.2, 192.168.2.6, 192.168.226.6???? Neztratil ses v tom také? Není ta chyba právě v tomhle?
mikrotik:
# DST-ADDRESS PREF-SRC GATEWAY DISTANCE
0 A S 0.0.0.0/0 x.x.x.1 1
1 ADC x.x.x.x/24 x.x.x.x ether1 0
2 ADC 192.168.1.0/24 192.168.1.1 bridge1 0
3 ADS 192.168.0.0/24 192.168.2.5 1
4 ADS 192.168.2.0/24 192.168.2.5 1
5 ADC 192.168.2.5/32 192.168.2.6 myvpn 0
U mikrotiku je logické, že se dostane na síť 192.168.0.0/24, protože to má v routovací tabulce.
VPN server
ip route show
default via 192.168.0.1 dev ens3
192.168.0.0/24 dev ens3 proto kernel scope link src 192.168.0.4
192.168.2.0/24 via 192.168.226.2 dev tun2
192.168.2.2 dev tun2 proto kernel scope link src 192.168.226.1
U VPN serveru je logické, že se nedostane na 192.168.1.0/24, protože to nemá v routovací tabulce a celou dobu to tam chci přidat.
Aby se routa přidala, tak v době přidání musí x.x.2.6 být v lokálním dosahu, jak už se tu psalo (tzn. lokální VPN adresa by měla být např. s maskou/24 jestli to jde)
{LAN 192.168.0.0/24} | | 192.168.0.1 Router & VPN server ---------. 192.168.2.6 : | : | : {VPN 192.168.2.0/24} {Internet} | : | : 192.168.2.10 : Router & VPN klient ---------' 192.168.1.1 | | {LAN 192.168.0.0/24}Tak potřebuješ si nastavit jen prosté routy, aby počítače na jedné síti věděly, kde je druhá síť a kudy do ní. Tedy routeru na síti 192.168.1.0/24 nastavíš, že síť 192.168.0.0/24 je někde směrem skrz gateway 192.168.2.6:
ip route add 192.168.0.0/24 via 192.168.2.6A na protějším routeru nastavíš opačně:
ip route add 192.168.1.0/24 via 192.168.2.10Pokud routery nejsou defaultní gateway ve svojí síti, tak ty routy nastav i na té defaultní gw (dojde k ICMP přesměrování a "druhý" paket už půjde napřímo) nebo na všech počítačích v síti (pomocí DHCP). Síť si nakresli a bude ti jasné, co je kde potřeba vědět.
Tiskni
Sdílej: