Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Řešit se to dá i obecně, ale je s tím samozřejmě práce a chce to něco si nastudovat. Možnosti jsou např. 802.1x, macsec (802.1ae), IPsec, …
V praxi se to čast "řeší" tím, že se admin spolehne, že uživatelé si sice umějí změnit IP adresu, ale už ne MAC adresu, a prostě kontroluje, jestli IP adresa odpovídá MAC adrese.
Viem, ze taketo veci riesi ADCože? Jak? Pokud by šlo o situaci, kdy uživatel nemá roota/admina, tak mu můžeš dát pravidlo do firewallu (to bych čekal že dělá „AD“ pokud tohle opravdu „řeší AD“). Ale vzhledem k tomu, že píšeš, že si může ručně měnit IP adresu, tak nejspíš roota má - a pak ti žádná konfigurace na cílovém počítači nepomůže. A jak napsali jiní, tohle se řeší VLANy.
Existuje nejaky sposob, ako zamedzit, aby sa user so statickou IP nedostal mimo subnet?
Neexistuje. To je jako ptát se, jestli filtr MAC adres na nešifrované WiFi zabrání cizím lidem připojit se. Nezabrání. Postup je až tupě triviální:
Totéž je u toho nešifrovaného WiFi, mimochodem. Stačí chvíli poslouchat provoz, zjistit si MAC adresu jedné z povolených WiFi karet a tím je problém vyřešen.
Pokud má být na ethernetu jakási autentifikace, je potřeba zavést skutečnou autentifikaci, tedy 802.1x. Tu zajistí (překvapivě také na ethernetu) hostapd
na serveru a wpa_supplicant
na klientovi.
To^^^ je ale jen polovičaté řešení, které na rozdíl od WiFi nemá šifrování, což s sebou nese spoustu různých více či méně zajímavých důsledků. (Podle toho, co je cílem, zda jde například o síť s veřejnými ethernetovými zásuvkami a potenciálně nedůvěryhodnými zařízeními atd.)
Aby to mělo šifrování, je potřeba ethernetový ekvivalent WPA, zvaný MACsec. Nedávno byl MACsec integrovaný do standardních utilit jako wpa_supplicant
.
Takže asi tak. Opravdová kontrola přístupu vyžaduje technologie k tomu určené; jakékoliv polovičaté řešení je celkem snadno překonatelné. Pokud se jedná o zcela novou konfiguraci, je dobré na autentifikaci a (případně) šifrování myslet hned od začátku.
Pri nastaveni routovania medzi subnets ma napadlo, ako zamedzit tomu, ze uzivatel si da IP z ineho subnet-u,
To sice technicky může, ale i kdyby pakety od něj nezahodil hned ten router, stejně nedostane žádné odpovědi, protože ty budou routovány do té části sítě, kam ta adresa patří.
ako zistit, ze v subnete je niekto, kto tam nema co robit
K tomu by bylo potřeba nejdřív definovat, co přesně znamená "nemá tam co dělat".
Tiskni
Sdílej: