Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Tak jsem si na rootu přečetl článek o Linux.BtcMine.174a říkám si, že by bylo dobré si nějak "zabezpečit" systém. Poraďte prosím nějaký dobrý free open-source antivirus.
Řešení dotazu:
Vím, že se mě tento druh napadení úplně netýká, ale i tak si říkám, že by bylo dobré mít v systému nějaký av. Myslíš, že je to zbytečné?
Proč?
- Nepřipojovat do PC neověřený flashdisk nebo externí disk - například od kamaráda, souseda...
No a co když tu flešku připojit potřebuji? Nebylo by dobré mít na její oskenování nainstalovaný ClamAV? Aby totiž systém sloužil mě a ne já systému.
Taky by jím šly oskenovat např. přílohy v e-mailech. Na Windows jsem soubor, u kterého jsem měl podezření uploadl sem a podle checksumu mi to hned řeklo, že už jej někdo uploadoval a že je ten soubor čistý. Pokud jej nikdo neuploadoval, tak jej oskenovalo 70 antivirů a výsledek byl do 1 minuty. Dnes jsem to zkoušel s .deb balíčkem, ale nejsem si jistý, jestli je ten web pro linuxové soubory. Na zahraničním fóru Ubuntu ten web někdo někomu radil, ale stejně se mi to nezdá. V popisu jak to funguje taky nic není uvedeno a tak jsem jim napsal. Neznáš náhodou něco podobného pro Linux? Nic jsem nevygooglil.
- Používat šifrovaný přenos mezi klávesnicí, myší a dalšími periferiemi a tvým PC.
Cože??? Jak se to dělá?
U bezdrátu už nějaké šifrování bývá, ale bohužel je to uzavřené a poměrně lehce prolomitelné. Ale už jsem viděl nějaké modely, kde si můžeš úroveň zabezbečení naklikat. A jak to tak bývá, není to na našem trhu, takže na klávesy s českou diakritikou zapomeň. No a pokud se myslí zvukový odposlech, pak nezbývá nic jiného, než do repráčků pustit zvuky různých klávesnic.- Používat šifrovaný přenos mezi klávesnicí, myší a dalšími periferiemi a tvým PC.Cože??? Jak se to dělá?
Já používám antivirus zvaný NespouštějPodRootemNeznáméBinárky a jsem s ním naprosto spokojený; dokonalá ochrana.
Ale vážně, všechny ty těžící viry jsou založené na tom, že si je uživatel nějak sám nainstaluje; ani jeden není remote exploit.
Díky, docela přínosné.
Tiskni
Sdílej: