Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nějak nerozumím, o co se jedná. Animace kostky / hranolu se zobrazuje na všech monitorech / přes všechny monitory. (Screenshoty dialogů s nastavením jsou v příloze.) Nechápu, proč by se něco takového mělo zobrazovat jenom na jednom monitoru. Leda že by člověk používal rozbité a neschopné desktopové prostředí, které takové věci způsobuje; pak je nejlepším řešením přechod na rozumné desktopové prostředí, které tyto problémy nemá.
Tady ale (opět) hodně přeháníš. Pokud je jedno prostředí (KDE) asi tak o světelný rok před ostatními, myslím si, že není na škodu na tento fakt upozornit. To není patologická averze k ostatním prostředím. Naopak. Nebýt konkurence, KDE by nikdy nebylo tam, kde dnes je, tedy na samotné špičce svobodného (ba i nesvobodného) desktopu.
Vím, že spousta pokročilých uživatelů má v oblibě jiná prostředí, protože třeba zrovna náhodou poskytují právě jen ty možnosti a vlastnosti, které daný uživatel používá a potřebuje. Nic proti tomu. Pokud se ale někdo ptá na to, jak mít bezproblémovou kostku s plochami, odpověď je KDE.
Poučka dne: Mint není bez KDE. Žádné distro není bez KDE. KDE je příliš legendární na to, aby někde chybělo.
echo $XDG_CURRENT_DESKTOPv Xfce bys Cube mel pres Compiz, nevim jak v Cinnamon(tam mozna je nativni) nebo Mate, zda maji vlastni reseni, nebo jde take o vyuziti Compiz... u Compizu by v nastaveni (po pripadnem doinstalovani compizconfig-settings-manager) u Cube doplnku melo byt k zaskrtnuti neco jako "pouzivat na vice monitorech"
Někdo to tam přemlouval rozšířením kompatibility doplňku i s použitou verzí Cinnamonu. Snad s výsledkem flip efektu při více monitorech.
https://cinnamon-spices.linuxmint.com/extensions/view/27Ale, že to tomu Aeru ukázali!V tu dobu ještě žádné Aero neexistovalo, ještě neexistovaly Visty.
Do třetího rozměru ve velkém stylu ...Docela nedávno jsme přinesli zprávu o dvou projektech, jejichž cílem je vytvoření trojrozměrného grafického prostředí. Je řeč o Looking Glass a Metisse. Jsou ale i tací, kteří tento cíl považují za příliš přízemní - patří k nim tvůrci projektu Croquet. Nedávno byla zpřístupněna první testovací a ještě velmi nezralá verze tohoto projektu směřujícího k vzniku trojrozměrného prostředí, které by se mohlo stát zárodkem virtuální reality.
Základním pojmem je zde prostor, který je chápán jako jakási nádoba na objekty. Objektem v tomto modelu je také samotný uživatel. Autoři prostor přirovnávají k dětskému pokoji - hračky jsou objekty a dítě může do pokoje kdykoliv vstoupit a hrát si s nimi, nebo si je z pokoje i odnést. V projektu Croquet se prostory mohou chovat jako místnosti, ale třeba i jako volná prostranství v přírodě nebo virtuální konferenční sály - zkrátka libovolně velké trojrozměrné nádoby na objekty. Prostor navíc může obsahovat i objekty, které si z něj lze odnést do jiného prostoru.
Dalším pojmem je portál. Ten představuje spojovací prvek mezi dvěma prostory. Skrz portál lze nahlédnout z jednoho prostoru do druhého. V našem příkladu s dětským pokojíčkem budou portálu odpovídat prostě dveře na chodbu, která je jiným prostorem. Základní rozdíl mezi prostředím Croquet a realitou spočívá ve fyzickém umístění. Ve skutečnosti je podmínkou pro spojení dvou prostorů jejich sousedství, kdežto ve virtuálním světě to nemá ani ten nejmenší význam - pomocí portálu lze spojit libovolné dva prostory, i kdyby se nacházely na serverech vzdálených tísíce kilometrů. Zajímavým případem portálu ve světě Croquet je zrcadlo. Zrcadlo je prostě portál který spojuje nějaký prostor s ním samotným - dveře, které vedou do stejného pokoje, ze kterého vyšli!
V modelu Croquet jsou jednotlivé portály trvalé (persistent). To znamená, že je lze ukládat jako soubory a že mohou pracovat na každém lokálním nebo vzdáleném stroji bez účasti uživatele. Prostory mohou být použity ke krátkodobým akcím a hned poté likvidovány, anebo moho být dlouhodobou součástí větších projektů, např. síťových her.
Tvůrci Coquetu o něm tvrdí, že ztělesňuje myšlenku post-prohlížečového Internetu (post-browser Internet). To znamená, že odráží mnoho typických vlastností Internetu, především pak možnost vytváření lokálních světů uživateli a jejich libovolného propojování. Každý uživatel může (pokud k tomu má oprávnění) navštívit svět vytvořený jiným uživatelem, podobně, jako je tomu v případě internetových stránek. Portály plní funkci odkazů na weby - díky nim se můžeme přemísťovat z jednoho prostoru do druhého.
Prostředí Croquet bylo vytvořeno v jazyce Squeak, který představuje implementaci Smalltaku, a jeho spoluautor, Alan Kay, je jedním z průkopníků objektového programování.
Ve srovnání s projekty jako je Looking Glass se Croquet jeví jako vizionářský nápad, u něhož očekávání na výsledek není otázkou měsíců, ale let. Bude zajímavé sledovat, kolik času zabere vytvořit nejen samotné prostředí, ale také přesvědčit uživatele aby, změnili své představy týkající se práci na síti a sítě samotné. Začneme za několik let používat první implementace virtuální reality, kterou prozatím známe je z četby sci-fi? Čas ukáže...
http://opencroquet.org/
není to ale v mintu dobrý používat, je to spíš do ubuntu nebo jinde...
Tiskni
Sdílej: