Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Nějak nerozumím, o co se jedná. Animace kostky / hranolu se zobrazuje na všech monitorech / přes všechny monitory. (Screenshoty dialogů s nastavením jsou v příloze.) Nechápu, proč by se něco takového mělo zobrazovat jenom na jednom monitoru. Leda že by člověk používal rozbité a neschopné desktopové prostředí, které takové věci způsobuje; pak je nejlepším řešením přechod na rozumné desktopové prostředí, které tyto problémy nemá.
Tady ale (opět) hodně přeháníš. Pokud je jedno prostředí (KDE) asi tak o světelný rok před ostatními, myslím si, že není na škodu na tento fakt upozornit. To není patologická averze k ostatním prostředím. Naopak. Nebýt konkurence, KDE by nikdy nebylo tam, kde dnes je, tedy na samotné špičce svobodného (ba i nesvobodného) desktopu.
Vím, že spousta pokročilých uživatelů má v oblibě jiná prostředí, protože třeba zrovna náhodou poskytují právě jen ty možnosti a vlastnosti, které daný uživatel používá a potřebuje. Nic proti tomu. Pokud se ale někdo ptá na to, jak mít bezproblémovou kostku s plochami, odpověď je KDE.
Poučka dne: Mint není bez KDE. Žádné distro není bez KDE. KDE je příliš legendární na to, aby někde chybělo.
echo $XDG_CURRENT_DESKTOPv Xfce bys Cube mel pres Compiz, nevim jak v Cinnamon(tam mozna je nativni) nebo Mate, zda maji vlastni reseni, nebo jde take o vyuziti Compiz... u Compizu by v nastaveni (po pripadnem doinstalovani compizconfig-settings-manager) u Cube doplnku melo byt k zaskrtnuti neco jako "pouzivat na vice monitorech"
Někdo to tam přemlouval rozšířením kompatibility doplňku i s použitou verzí Cinnamonu. Snad s výsledkem flip efektu při více monitorech.
https://cinnamon-spices.linuxmint.com/extensions/view/27Ale, že to tomu Aeru ukázali!V tu dobu ještě žádné Aero neexistovalo, ještě neexistovaly Visty.
Do třetího rozměru ve velkém stylu ...Docela nedávno jsme přinesli zprávu o dvou projektech, jejichž cílem je vytvoření trojrozměrného grafického prostředí. Je řeč o Looking Glass a Metisse. Jsou ale i tací, kteří tento cíl považují za příliš přízemní - patří k nim tvůrci projektu Croquet. Nedávno byla zpřístupněna první testovací a ještě velmi nezralá verze tohoto projektu směřujícího k vzniku trojrozměrného prostředí, které by se mohlo stát zárodkem virtuální reality.
Základním pojmem je zde prostor, který je chápán jako jakási nádoba na objekty. Objektem v tomto modelu je také samotný uživatel. Autoři prostor přirovnávají k dětskému pokoji - hračky jsou objekty a dítě může do pokoje kdykoliv vstoupit a hrát si s nimi, nebo si je z pokoje i odnést. V projektu Croquet se prostory mohou chovat jako místnosti, ale třeba i jako volná prostranství v přírodě nebo virtuální konferenční sály - zkrátka libovolně velké trojrozměrné nádoby na objekty. Prostor navíc může obsahovat i objekty, které si z něj lze odnést do jiného prostoru.
Dalším pojmem je portál. Ten představuje spojovací prvek mezi dvěma prostory. Skrz portál lze nahlédnout z jednoho prostoru do druhého. V našem příkladu s dětským pokojíčkem budou portálu odpovídat prostě dveře na chodbu, která je jiným prostorem. Základní rozdíl mezi prostředím Croquet a realitou spočívá ve fyzickém umístění. Ve skutečnosti je podmínkou pro spojení dvou prostorů jejich sousedství, kdežto ve virtuálním světě to nemá ani ten nejmenší význam - pomocí portálu lze spojit libovolné dva prostory, i kdyby se nacházely na serverech vzdálených tísíce kilometrů. Zajímavým případem portálu ve světě Croquet je zrcadlo. Zrcadlo je prostě portál který spojuje nějaký prostor s ním samotným - dveře, které vedou do stejného pokoje, ze kterého vyšli!
V modelu Croquet jsou jednotlivé portály trvalé (persistent). To znamená, že je lze ukládat jako soubory a že mohou pracovat na každém lokálním nebo vzdáleném stroji bez účasti uživatele. Prostory mohou být použity ke krátkodobým akcím a hned poté likvidovány, anebo moho být dlouhodobou součástí větších projektů, např. síťových her.
Tvůrci Coquetu o něm tvrdí, že ztělesňuje myšlenku post-prohlížečového Internetu (post-browser Internet). To znamená, že odráží mnoho typických vlastností Internetu, především pak možnost vytváření lokálních světů uživateli a jejich libovolného propojování. Každý uživatel může (pokud k tomu má oprávnění) navštívit svět vytvořený jiným uživatelem, podobně, jako je tomu v případě internetových stránek. Portály plní funkci odkazů na weby - díky nim se můžeme přemísťovat z jednoho prostoru do druhého.
Prostředí Croquet bylo vytvořeno v jazyce Squeak, který představuje implementaci Smalltaku, a jeho spoluautor, Alan Kay, je jedním z průkopníků objektového programování.
Ve srovnání s projekty jako je Looking Glass se Croquet jeví jako vizionářský nápad, u něhož očekávání na výsledek není otázkou měsíců, ale let. Bude zajímavé sledovat, kolik času zabere vytvořit nejen samotné prostředí, ale také přesvědčit uživatele aby, změnili své představy týkající se práci na síti a sítě samotné. Začneme za několik let používat první implementace virtuální reality, kterou prozatím známe je z četby sci-fi? Čas ukáže...
http://opencroquet.org/
není to ale v mintu dobrý používat, je to spíš do ubuntu nebo jinde...
Tiskni
Sdílej: