Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
Zdravim,
zdedil jsem jednu apku v PHP (po odeslych programatorech) a resim, jak zautomatizovat deployment kodu do produkce (pro novy server, na ktery se bude migrovat). Kod je zatim v SVN, ale planuji prestehovat do GITu (resp. on-premise gitlabu).
Produkcni server je klasicke kombo NGINX/PHP-FPM/MARIADB, kde ma kazdy "zakaznik" vlastni instanci, tj:
* vlastni (sub)domenu/www-root
* vlastni kod (vetsinou stejny mezi instancemi, ale pro testovani se nekdy pouziva kod z jine revize/branche)
* vlastni DB (postavenou z "migrations" skriptu)
Hledam teda nastroj, ktery umi "snadno":
1) vytvorit/upravit NGINX konfigurak pro novy/stavajici VirtualHost
2) nasadit do daneho www-rootu/domeny kod z SVN/GIT (e.g. revize/branche 12345xyz)
3) vytvorit prazdnou DB a spustit "migrations" skripty
bohuzel jsem nic moc pouzitelneho nenasel (mozna prehledl).
Jak provadite deployment u podobnych projektu? Nechce se mi verit, ze to vsichni bastli svymi vlastnimi skripty (navesenymi do SVN/GIT hooku apod.), nebo pouzivaji vice nezavislych nastroju (pro nginx, pro GIT/SVN, pro DB). Koukal jsem na Gitlab CI, ale to mi pripada, ze je spise na "testovani" kodu, nez na deployment na server...
Predem diky za pripadne nasmerovani/doporuceni.
+1
Poslední dobrou se často setkávám s jakýmsi náboženstvím (nebo jak to nazvat), že by na všechno měl existovat nějaký dedikovaný nástroj, který danou činnost „usnadní“.
Spousta nástrojů, frameworků a knihoven často ale práci spíš přidělávají – zejména pokud se použijí na menší úkoly, než pro jaké byly navržené.
Ano, pro hromadné nasazování existuje třeba Ansible, Puppet, CFE a další. Na automatizované úpravy konfiguráků zase Augeas. Ale zrovna to, co chce tazatel, bych řešil pomocí Bashe a SSH.
Nechce se mi verit, ze to vsichni bastli svymi vlastnimi skripty
Na tom není nic neuvěřitelného a často je to nejlepší volba. Bash je přesně nástroj pro úlohy typu „potřebuji něco někam nakopírovat“ nebo „potřebuji spustit příkaz XY“. Pokud je někomu bližší třeba Perl nebo Python, udělá v nich totéž, jako v tom Bashi.
make deploya potřebné závislosti mám ukryty v
Makefile. Výhodou je, že jsou hezky pohromadě, sdílené s ostatními požadavky (DRY) a že se přes to dobře spouští generátory.
Makefile nachází hlavně ty vlastní parametry a že jsou přehledně koncentrovány do jednoho souboru. U větších projektů je možné totéž udělat v každém podadresáři a spouštět rekurzívně do hloubky.
V tom Makefile mám všechny potřebné utility, včetně spouštění testů, generování závislostí, deploymentu či mazání cache. Na tu obrazovku se to skutečně vejde.
Hodně utilit však spouštím i přes Git. Má to trochu jiné vlastnosti, například že se úlohy spouští v kořeni projektu.
Jsou to hlavně skripty, které jsou univerzálně použitelné v každém projektu a mohou tedy být umístěny v ~/.gitconfig
Make může spouštět Git a Git může spouštět Make. Jen je dobré si z těchto dvou přístupů vybrat a nemíchat je.
Jedinou nevýhodou Make je závislost na platformě, což může u některých projektů představovat problém. V takovém případě dám Makefile do .git/info/exclude a neverzuji ho.
Tiskni
Sdílej: