V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
To, co hledáš, se jmenuje rawhide.
Ale proč se potom babrat s Fedorou, která jaksi uvázla v éře cédéček (protože "verze" a "vydání" existují jen a pouze proto, že se tak kdysi distribuovaly systémy na nějakých médiích (disketách, CD), bez valné naděje, že se je po tom 33,6 kb/s modemu podaří vůbec někdy aktualizovat), když lze mít distribuce, ve kterých jsou rolling updates každodenní (nebo spíše každohodinovou) samozřejmostí a fungují?
Mám jeden stroj s Archem, nainstalovaný na přelomu let 2005 a 2006, který dnes stále funguje, byť byl později nutný přechod na Arch32. Ani jednou nebylo třeba pomýšlet na nějaké "verze" nebo "aktualizace", stačily jen průběžné rolling updates.
Fedora má některé znamenité vlastnosti, například out-of-the-box aktivní a použitelný SELinux, což je bezva, ale ty "verze", které každého půl roku rozboří celý počítač a ke kterým prvních 27 verzí (!!!) nefungovaly automatizované aktualizace (pročež byla potřebná složitá manuální procedura nebo reinstalace), jsou taková obrovská černá kaňka. Musím to zaklepat, že od verze 28 už se dá Fedora aktualizovat téměř bez katastrof, protože fedup začal po 10 letech snahy poprvé fungovat, ale upřímně řečeno, pořád to není něco, co bych chtěl řešit každého půl roku.
Pro bezstarostný provoz s aktuálním systémem a průběžnými aktualizacemi doporučuji ArchLinux. A mimochodem, ten SELinux se dá v Archu rozchodit taky, když už na něm někdo trvá tolik jako já.
Tak to mně se to podařilo až u Fedory 27; do cca 25 neměl fedup vůbec žádný efekt, tj. nezmohl se na nějakou modifikaci konfigurace grubu, kterou potřeboval, takže to skončilo manuálním upgradem pomocí dnf (nebo dřív yum), což se stokrát důsledně nedoporučovalo, ale byla to asi tak jediná možnost. No a u Fedory 26 celý ten fedup nějak selhal a dostal systém do nebootovaltelného stavu, po kterém následovalo dobrodružství s live obrazem a manuální aktualizace pomocí dnf. (Což naštěstí zafungovalo, jinak by už Fedora v té chvíli letěla definitivně oknem.)
Pak už to začalo nějak fungovat, díky čemuž se mi řádně ulevilo. Přesto ale Fedoru postupně ruším, kde jsem ji měl, protože na takovéto zážitky každého půl roku jsem už asi příliš starý. 
Co mi na těch aktualizacích taky ještě vadí: Drtivá většina balíčků má při upgradu distribuce stejnou upstream verzi. Takže se drtivá většina balíčků kompletně stáhne a přeinstaluje v podstatě zbytečně, což mi připadá absurdní. U Archu nikdy nic takového není, protože tam neexistuje takový koncept jako "verze distribuce". Systém se dá upgradovat kontinuálně a případné problémy, které plynou třeba z toho, že nějaký démon poskočí o major verzi a změní se mu formát konfiguračních souborů, se dají řešit průběžně; nenakupí se všechny naráz na ten okamžik jednou za půl roku, kdy chce člověk upgradovat nějaký systém, říká si, že tomu dá tak půl hodiny, jenže nakonec je z toho all-nighter + málem den downtime.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
16.5.2019 16:20
dnf system-upgrade.
Pak jsem mel OpenSUSE L i TWChvili pote co z Gentoo odesel Tomas Chvatal.
Tiskni
Sdílej:
17.5.2019 03:18