Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
To, co hledáš, se jmenuje rawhide.
Ale proč se potom babrat s Fedorou, která jaksi uvázla v éře cédéček (protože "verze" a "vydání" existují jen a pouze proto, že se tak kdysi distribuovaly systémy na nějakých médiích (disketách, CD), bez valné naděje, že se je po tom 33,6 kb/s modemu podaří vůbec někdy aktualizovat), když lze mít distribuce, ve kterých jsou rolling updates každodenní (nebo spíše každohodinovou) samozřejmostí a fungují?
Mám jeden stroj s Archem, nainstalovaný na přelomu let 2005 a 2006, který dnes stále funguje, byť byl později nutný přechod na Arch32. Ani jednou nebylo třeba pomýšlet na nějaké "verze" nebo "aktualizace", stačily jen průběžné rolling updates.
Fedora má některé znamenité vlastnosti, například out-of-the-box aktivní a použitelný SELinux, což je bezva, ale ty "verze", které každého půl roku rozboří celý počítač a ke kterým prvních 27 verzí (!!!) nefungovaly automatizované aktualizace (pročež byla potřebná složitá manuální procedura nebo reinstalace), jsou taková obrovská černá kaňka. Musím to zaklepat, že od verze 28 už se dá Fedora aktualizovat téměř bez katastrof, protože fedup začal po 10 letech snahy poprvé fungovat, ale upřímně řečeno, pořád to není něco, co bych chtěl řešit každého půl roku.
Pro bezstarostný provoz s aktuálním systémem a průběžnými aktualizacemi doporučuji ArchLinux. A mimochodem, ten SELinux se dá v Archu rozchodit taky, když už na něm někdo trvá tolik jako já.
Tak to mně se to podařilo až u Fedory 27; do cca 25 neměl fedup vůbec žádný efekt, tj. nezmohl se na nějakou modifikaci konfigurace grubu, kterou potřeboval, takže to skončilo manuálním upgradem pomocí dnf (nebo dřív yum), což se stokrát důsledně nedoporučovalo, ale byla to asi tak jediná možnost. No a u Fedory 26 celý ten fedup nějak selhal a dostal systém do nebootovaltelného stavu, po kterém následovalo dobrodružství s live obrazem a manuální aktualizace pomocí dnf. (Což naštěstí zafungovalo, jinak by už Fedora v té chvíli letěla definitivně oknem.)
Pak už to začalo nějak fungovat, díky čemuž se mi řádně ulevilo. Přesto ale Fedoru postupně ruším, kde jsem ji měl, protože na takovéto zážitky každého půl roku jsem už asi příliš starý. 
Co mi na těch aktualizacích taky ještě vadí: Drtivá většina balíčků má při upgradu distribuce stejnou upstream verzi. Takže se drtivá většina balíčků kompletně stáhne a přeinstaluje v podstatě zbytečně, což mi připadá absurdní. U Archu nikdy nic takového není, protože tam neexistuje takový koncept jako "verze distribuce". Systém se dá upgradovat kontinuálně a případné problémy, které plynou třeba z toho, že nějaký démon poskočí o major verzi a změní se mu formát konfiguračních souborů, se dají řešit průběžně; nenakupí se všechny naráz na ten okamžik jednou za půl roku, kdy chce člověk upgradovat nějaký systém, říká si, že tomu dá tak půl hodiny, jenže nakonec je z toho all-nighter + málem den downtime.
dnf system-upgrade.
Pak jsem mel OpenSUSE L i TWChvili pote co z Gentoo odesel Tomas Chvatal.
Tiskni
Sdílej: