O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Řešení dotazu:
Začnu tím nejjednodušším, a to potřebuji se z PC, které je mimo OpenVPN , dostat na web server, nejlépe pomocí iptables.
iptables -A PREROUTING -t nat -p tcp -i eth0 --dport 443 -j DNAT --to ip.ve.vpn:443 iptables -t nat -A POSTROUTING -o tun0 -j MASQUERADE echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/ip_forwardAlternativně čistě userspace:
socat TCP4-LISTEN:443,reuseaddr,fork "TCP4:ip.ve.vpn:443"
Hned na úvod bych poznamenal, jen tak pro úplnost, že protokol pro VPN se jmenuje IPSec (nikoliv Open"VPN") a vhodná implementace key exchange utilit je například StrongSwan. (OpenVPN je směšná jednovláknová userspace hračka, zatímco IPSec je standardní implementace VPN přímo v kernelu, která využívá všech vymožeností linuxového síťového stacku.)
Inteligentní řešení existuje: IPv6.
Pokud jde o méně inteligentní řešení s VPN, jakmile je web server v nějaké "neveřejné" síti, musí se jak web server, tak i klient, který se k němu chce připojit, přihlásit ke společné VPN, skrz kterou se dá routovat od klienta k web serveru a zpět. Jinými slovy, ten VPN (IPSec) server, ke kterému se web server a klient připojují, musí mít veřejnou adresu (ať už IPv6, což jde jaksi samo od sebe, nebo IPv4, kde se veřejná adresa získává těžko).
Ještě bych doporučil mít uvnitř VPN vždy pouze IPv6, bez ohledu na to, jestli se VPN navenek routuje po IPv4 nebo IPv6. Důvodem je, že s IPv6 je mnohem snazší vyhnout se konfliktům mezi podsítí, do které je klient zrovna připojený, a podsítí, do které routuje VPN.
Tiskni
Sdílej: