Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 9.00. S podporou architektury AArch64 (ARM64).
Společnost Fairphone stojící za stejnojmennými mobilními telefony představila (pdf) bezdrátová špuntová sluchátka Fairbuds 2. Opravitelná, s vyměnitelnými bateriemi a tříletou zárukou. Cena 119 eur.
O víkendu 17. a 18. října lze na brněnském výstavišti navštívit s jednou vstupenkou dvě akce: Maker Faire Brno, festival inovací, kreativity a kutilství, a GameDev Connect, akci určenou pro všechny současné a hlavně budoucí herní vývojáře.
Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
subnet 192.168.0.0 netmask 255.255.255.0 {
option domain-name "jp.local";
range 192.168.0.150 192.168.0.200;
option routers 192.168.0.231;
každé PC je síce nasaveno na DHCP, ale zároveň má každé PC záznam v dhcpd.conf, aby mělo "pevnou" adresu.
host spravce {
hardware ethernet d8:cb:8a:a1:d2:a2;
fixed-address 192.168.0.1;
ddns-hostname "spravce";
}
Čili, ne stejné subnet ( nebo na jiné subnet ve sejném rozsahu ) definovatoption domain-name "jp.firma";
Tedy, nejsem si jist, zda option-domain name bude mít nějaký význam při přiřazení do domény. Ptám se vlastně i na toto.
DNS tam samozřejmě pojede taky, bude mít dvě zóny na stejné síti ( toto řešení jsem už někde zahlíd, takže je asi schůdné ).
Jde mi o to, provést přechod na nový AD-DC co nejplynuleji a bez zmatků.
Díky za každé rozumné popostrčení.
Řešení dotazu:
Options
DHCP (and also BOOTP with Vendor Extensions) provide a mechanism whereby the server can provide
the client with information about how to configure its
network interface (e.g., subnet mask), and also how the client can access various network services
(e.g., DNS, IP routers, and so on).
These options can be specified on a per-subnet basis, and, for BOOTP clients, also on a per-client basis.
In the event that a BOOTP client declaration
specifies options that are also specified in its subnet declaration, the options specified in the client
declaration take precedence. A reasonably com‐
plete DHCP configuration might look something like this:
subnet 239.252.197.0 netmask 255.255.255.0 {
range 239.252.197.10 239.252.197.250;
default-lease-time 600;
max-lease-time 7200;
option subnet-mask 255.255.255.0;
option broadcast-address 239.252.197.255;
option routers 239.252.197.1;
option domain-name-servers 239.252.197.2, 239.252.197.3;
option domain-name "isc.org";
}
A bootp host on that subnet that needs to be in a different domain and use
a different name server might be declared as follows:
host haagen {
hardware ethernet 08:00:2b:4c:59:23;
fixed-address 239.252.197.9;
filename "/tftpboot/haagen.boot";
option domain-name-servers 192.5.5.1;
option domain-name "example.com";
}
A more complete description of the dhcpd.conf file syntax is provided in dhcpd.conf(5).
Takže je tam a) obecná deklarace a b) definice pro nové stroje.DHCP = Dynamic Host Configuration Protocol. Cez DHCP môžeš nakonfigurovať IP adresu, DNS konfiguráciu, NTP server, routovanie a čojaviemčoešte. Ale pokiaľ viem, tak nemôžeš povedať, že stroj XY patrí do nejakej Windows NT domény. Tiež preto, že ten konfigurovaný stroj musí mať vyrobené konto na Domain Controller-i. Keby to tak nebolo, tak by som si vyrobil malý DHCP server, ktorý by môjmu stroju povedal, že patrí do Windows domény FIRMA a to by bol jeden z najľahších hack-ov, ako sa nabúrať do Windows NT domény.
To, čo sa hovorí v "option domain-name", je DNS doména. Windowsy tomu hovoria tuším "DNS suffix". Je to reťazec, ktorý sa použije na vytvorenie FQDN (Fully Qualified Domain Name) keď resolver na klientovi dostane len holé meno stroja bez domény. Príklad: domain-name je "firma.cz", urobíš "ping mail", ping potrebuje "mail" preložiť na IP, tak z toho urobí FQDN "mail.firma.cz" a to sa spýta DNS servera. Neviem či to ubuntu/systemd nerieši nejako inak, ale tá doména sa zvykla písať do /etc/resolv.conf za keyword "search". Buď ručne, alebo ju tam dal DHCP client.
Na druhej strane Domain Controller Windows NT domény sa snaží byť aj DHCP server, aj DNS server aj čojaviemčo ešte. Skrátka chce riešiť všetko sám. Kedysi som sa pokúšal vyrobiť systém s ISC DHCP serverom, Bind DNS serverom (ktoré som už historicky mal rozbehané a mal som v nich vyriešené kadejaké triky) a Sambu ako DC serverom, ale nepodarilo sa mi to dotiahnuť do úspešného konca
.
Tiskni
Sdílej: