Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Open-source nástroj Jevstiller vytváří (destiluje) malý lokální model, který se průběžně učí z odpovědí komerční služby Jev. Běžné dotazy vyřizuje přímo na vlastním hardware, čímž může řádově zkrátit čas odezvy a snížit provozní náklady díky menšímu využívání zpoplatněného API. Nejisté požadavky Jevstiller posílá do Jevu, rovněž průběžně kontroluje náhodná dvě procenta dotazů Jevem. Pokud se lokální model začne s Jevem rozcházet,
… více »Found HIDDEN PID: 7801 Cmdline: "none" Executable: "no link" "none ... maybe a transitory process"
Mam sifrovany cely disk pomocou luks a lvm.
Jenom pomocí LUKS. LVM s šifrováním nijak nesouvisí.
Chcem sa teda spytat, ci sifrovany obsach ram je vatsi ako ked je nesifrovany?
Obsah RAM není šifrovaný.
Cache pro LUKS jsou (z dnešního pohledu) celkem zanedbatelně malé.
Teraz po zasifrovani mi htop ukazuje ze spotreba ram je okolo 1,39 GB pri zapnutom Firefoxe a jednej zalozke.Ked spustim nejake video na youtube a mam dve,tri zalozky tak mi to zacne swapovat.
Kromě toho, že se musí pro otevření LUKS načíst patřičné kernelové moduly a taky (dočasně) nammapovat cryptsetup a všechny (kni)hovny, na kterých závisí, nemá LUKS zásadní důvod zabírat nějak výrazně a permanentně RAM.
Proto je možné, že zaměňuješ korelaci s kauzalitou. Nedošlo mezitím k nějaké větší aktualizaci Firefoxu? Nějaká větší aktualizace systému? Nějaké nové systémové služby?
Pokud jde o htop, tak v něm se dají zobrazit v podstatě všechny procesy, včetně kernelových "vláken" (byť tahle terminologie na Linux úplně nesedí) a včetně procesů jiných uživatelů. Nelze než doporučit zapnout si zobrazení všech procesů, nechat si je seřadit podle velikosti RAM atd.
Dnes se obecně doporučuje mít systém bez jakéhokoliv swapovacího souboru (i bez archaického swapovacího oddílu, který už vůbec nemá smysl). Ono se totiž může swapovat a swapuje (v původním významu toho slova) i bez swapovacího souboru. Například použité binárky, knihovny i jakékoliv jiné soubory, ke kterým se přistupovalo, zůstávají nammapované a v RAM, dokud příslušné stránky není nutné využít k něčemu jinému. Jediné, co nastavení swapovacího souboru přináší navíc, je swapování "anonymní" paměti, tedy paměti, která není "obrazem" žádných dat z disku. Jenže jakmile je problém s pamětí tak zásadní, že už není k dispozici volná paměť ani k uvolnění se nabízející "neanonymní" paměť (mmapovaný obsah souborů) a musí se sáhnout ke swapování "anonymní" paměti, znamená to jediné: málo RAM.
to je porad dokonala tyhle nesmysly...
Inu, ještě stále mám pravdu, kterou rád a často opakuju, ještě stále tě ta pravda pořádně sere a ještě stále jsi nebyl s to ji kloudnými argumenty vyvrátit.
Je tohle^^^ správné shrnutí situace? 
Řekl bych, že celkem jo.
jak hibernuju system na disk bez swapovaciho oddilu?
Říkám si: Opravdu se ptáš, nebo jen tak trolluješ? Hibernovat můžeš pomocí swapovacího souboru, samozřejmě. Swapovací soubor můžeš kdykoliv vytvořit (velký dle libosti) a pak třeba zase smazat, když jeho prostor chceš využít jinak. Ať žije flexibilita!
Tady jsou kapitoly s příhodnými názvy Hibernation into swap file a pro upřesnění ještě také Hibernation into swap file on Btrfs.
Jen tak mimochodem, než se ptát, jak hibernovat, napřed bych se ptal, proč hibernovat. Dnešní notebooky vydrží uspané do RAM klidně tři týdny. Hibernace je ve srovnání s uspáním do RAM nejen nepříjemně pomalá, ale i zbytečně riziková v kombinaci s některými způsoby použití počítače, které umožňuje a které během uspání do RAM nemůžou nastat (například dual boot, síťový boot atp.). Že je hibernace technicky možná, to přece ještě neznamená, že je dobrý nápad ji používat.
Takže, budou někdy taky nějaké argumenty, nebo zas jenom "to jsou nesmysly, blablabla"?
Swapovací soubor můžeš kdykoliv vytvořit (velký dle libosti) a pak třeba zase smazat, když jeho prostor chceš využít jinak. Ať žije flexibilita!coz plati i pro lv swap kterej pouzivam...
Dnešní notebooky vydrží uspané do RAMa delas schvalne ze si necetl co sem psal?:
coz plati i pro lv swap kterej pouzivam...
Jasně, takže ho jednoduše a s jistotou kdykoliv rozšíříš nebo zmenšíš a zároveň přizpůsobíš LV s aktuálně namountovaným kořenovým filesystémem i ten filesystém…
Jako jo, teoreticky to možné je. Dokonce jsem slyšel o úspěšných pokusech něčeho takového docílit. Změna velikosti filesystému, manipulace s LVM za běhu, pak zase někdy opačný proces … dobrodružství, že jo!
Není jednodušší mít prostě soubor?
a delas schvalne ze si necetl co sem psal?:
jednak luks zustava odemcen, pak to zere baterku (jiste na modernim hw mene, ale jakej moderni hw ma kvalitni klavesnici jako ma T420s?))
Měl jsem původně v úmyslu, že se ti za tuhle kolosální ptákovinu nebudu smát, ale takhle musím.
Cccožeee???
Sorry jako, ale „odemčený LUKS“ má na spotřebu baterie během uspání do RAM přesně stejný vliv jako odemčené dveře od tvého bytu, porno v RAM, hovno v RAM, šavle vyblitá na podlaze [což se mi stává často] … prostě žádný vliv.
Že staré notebooky (řádově Haswell a starší) nevydržely uspané do RAM tak dlouho jako dnešní, tj. jen několik dní místo několika týdnů, to je sice známý problém, ale pořád mi to nepřipadá jako silný argument pro hibernaci. Prostě nepoužívám fosilní notebook. Brečení nad lepší nebo horší klávesnicí mi přijde jako klišé. Notebook z roku 2009 (Nehalem) mám prostě doma na napájecím zdroji; beztak už mu baterie vypověděla službu. Jedině těch 16 GB RAM ho (zatím) chrání před sešrotováním.
Žraní baterie u LUKS na starém hardware (starším než Westmere) při intenzivním použití disku na zapnutém počítači (tj. rozhodně ne při uspání) byl problém taky proto, že to nemělo AES-NI, takže místo pohodových 4 GB/s se zvládlo sotva 200 MB/s při přístupu na šifrovaný disk. Což znamenalo, že každý netriviální přístup na disk představoval 100% vytížení (několika) CPU. To ale nemá žádný vliv na chování uspaného systému, samozřejmě.
Prostě nepoužívám fosilní notebook. Brečení nad lepší nebo horší klávesnicí mi přijde jako klišé.pouzivam T420s s i7-2640M, 16GB RAM, 512GB SSD, FullHD IPS, WWAN 4G, Wifi AC, BT4, vaha ~1.67Kg, vykon bezproblemovej, nad klavesnici opravdu nebrecim, protoze je bezkonkurenci... naopak ignoruju/fuckuju dnesni nepohodlne/oklestene klavesnice
…jednak luks zustava odemcen, pak…
Dobrá, možná jsi tím myslel náchylnost k cold boot útokům, tj. „pak“ se neváže k LUKS ale k notebookům obecně…
Takhle: Kdybych trval na uspání (nikoliv vypnutí) systému i v situacích, kdy ho někde nechávám bez dozoru, pak má v tomhle hibernace výhodu — cold boot útok (po obligátní čtvrthodině) na LUKS nebude jednoduchý.
Nicméně jeden z důvodů, proč jsem se hibernace zbavil, tkvěl v tom, že někdy kolem roku 2014 už trvala mnohem déle než boot. V roce 2004 s 768 MB RAM na notebooku a bez hustě paralelního systemd to celé ještě dávalo smysl, ale postupně byl boot rychlejší a rychlejší, až už jsem po tom desetiletí hibernaci nechtěl.
Takže během cest nebo v situacích, kdy nemám notebook na bezpečném místě (doma, na stole v práci atd. apod.) ho prostě vypínám.
Existuje nejaka alternativa k clamav-deamon, ktora by bezala bez prestavky a zaberala menej ram?Ne. Celá pointa clamav-daemon je v tom, že se ta veliká databáze signatur drží v RAM a nemusí se načítat při každém spuštění. K čemu to na tak slabém desktopu používáš?
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
6.3.2020 17:00
6.3.2020 19:57
7.3.2020 12:31