BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Společnost Jolla na akci s názvem Jolla Love Day 2 - The Jolla comeback představila telefon se Sailfish OS 5.0 Jolla Community Phone (ve spolupráci se společností Reeder) a počítač Jolla Mind2 Community Edition AI Computer.
LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
petr@soban ~]$ /sbin/lilo -v LILO version 22.3.2, Copyright (C) 1992-1998 Werner Almesberger Development beyond version 21 Copyright (C) 1999-2002 John Coffman Released 11-Jul-2002 and compiled at 21:42:48 on Oct 14 2002.
Disk /dev/hda: 120.0 GB, 120034123776 bytes 255 heads, 63 sectors/track, 14593 cylinders Units = cylindry of 16065 * 512 = 8225280 bytes Zařízení Boot Začátek Konec Bloky Id Systém /dev/hda1 * 1 319 2562336 b Win95 FAT32 /dev/hda2 320 14593 114655905 f Win95 Ext'd (LBA) /dev/hda5 320 332 104391 83 Linux /dev/hda6 333 1607 10241406 b Win95 FAT32 /dev/hda7 1608 1734 1020096 82 Linux swap /dev/hda8 1735 14593 103289886 83 Linux
Ano, tohle je obvyklé řešení problémů s disky. Taky to tak provozuju. Stačí mít 10Mb partišnu na začátku disku (hda1), která se montuje jako /boot a je na ní jádro a zbytek (hda2) jako / . Běhá jak víno.
Při startu se jádro zavede z části disku, která je vidět (těch 10Mb) a po startu jádra je už k dispozici celý disk. Takhle jsem na 486tce rozběhával 20Gb disk. OK. Petr
Jenže pozor na Mandrake 9.1 (9.2 nevím)!
Člověk by si myslel, že když při jeho instalaci zadá té 10MB partišně přípojný bod /boot
, tak to také instalační program bude respektovat. Ale omyl! Jádro (...) umístí i přesto do adresáře boot
v kořenovém oddílu.
Já osobně jsem kromě jiného musel obsah adresáře boot
v kořenovém oddílu dodatečně zkopírovat na tu 10MB jednotku a přeinstalovat lilo. Musel jsem si samozřejmě také vyhrát s přípojnými body, ale to je snad jasné.
Ještě poznámka. Ta malá primární jednotka při začátku disku, která se bude připojovat jako /boot by neměla být menší než 1 cylindr. Tzn. jestli je to u Vás 10 MB, tak u někoho jiného (s větším diskem) to může být třeba 50 MB.
Co je na vztvoření další partice špatného. Je to normální a jednoduché řešení (podle mého názoru mnohem logičtější, než třeba nějaké hacky do lila).
Peter P.S. Ale jinak Debian rulez
Já si myslím, že to souvisí s problémem, o kterém jsem psal výše.
Napsal jsem nesmysl. Důvodem je, že většina lidí, co znám, kteří používají linux, si vytváří malou jednotku při začátku disku, která se připojuje jako boot. Na ní se nachází jádro... Takže jsem skoro nepředpokládal, že to někdo nedělá.
Proč ho nepovažuješ za vhodné? Je to čisté systémové řešení.
Omyl, BIOS na to má vliv, protože lilo nemá vlastní zavátěcí rutiny, ono jenom požádá BIOS o načtení jádra z disku. No, a když má BIOS omezení ... tak to prostě nenačte a tečka. A proto, když umístíš jádro na začátek disku (který BIOS vidí), tak je po problému. Pak se BIOS vyřadí a jádro dál už používá svoje (neomezené) diskové funkce.
Petr
Nevím, co si představujete pod pojmem starsi win, ale já mám na jednom disku Windows 98 a dva linuxy a úplně v pohodě.
Lilo od distribuce číslo 1 umísťuju do MBR. Tohle lilo potom může zavádět jak Windows, tak kterýkoli z obou linuxů. Lilo distribuce číslo 2 samozřejmě umisťuji do boot sectoru jednotky, kde je nainstalována distribuce č. 2. Windows mám jako úplně první primární jednotku na disku. Jednotky patřící k linuxům jsou za ní.
Tiskni Sdílej: