Byly zveřejněny videozáznamy a také fotogalerie z konference DevConf.cz Mini konané 2. června v Brně.
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.21.0. Z novinek je zdůrazněn nový "wl_pointer high-resolution scroll event".
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zveřejnil Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2021 (pdf). Novým ředitelem NÚKIB je Lukáš Kintr.
Společnost Mycroft AI představila Mimic 3 (YouTube). Jedná se o open source neurální engine pro převod textu na řeč (TTS) běžící rovněž offline. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí AGPL-3.0. Přispět na vývoj lze také koupí chytrého reproduktoru Mycroft Mark II.
Organizace Software Freedom Conservancy vyzývá všechny vývojáře svobodného a open source softwaru k opuštění GitHubu. Proprietárního GitHubu vlastněného společností Microsoft, jejíž manažeři opakovaně napadají copyleftové licence a komerční Copilot je dokonce ignoruje.
Byla vydána verze 1.62.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
OpenGL (Wikipedie) slaví 30 let. Specifikace verze 1.0 byla vydána 30. června 1992.
Rodina Raspberry Pi se rozrostla o 3 nové členy Raspberry Pi Pico W, H a WH aneb jednočipový počítač Raspberry Pi Pico s Wi-Fi, Header (piny) a Wi-Fi a Header.
Byly zveřejněny prezentace a videozáznamy přednášek z česko-slovenského setkání poskytovatelů přístupu k internetu, provozovatelů telekomunikačních sítí, registrátorů domén a provozovatelů počítačových sítí a technických nadšenců CSNOG 2022 (Czech and Slovak Network Operators Group) konaného 20. a 21. června v Brně.
Společnost Collabora vydala verzi 22.05 online kancelářského balíku Collabora Online Development Edition (CODE). Přehled novinek i s náhledy v oznámení. Nová je kontrola stylu a gramatiky pomocí LanguageTool. Calc umí 16 384 sloupců. Přidána byla podpora WebP. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Vydání Collabora Online s podporou je plánováno na červenec.
petr@soban ~]$ /sbin/lilo -v LILO version 22.3.2, Copyright (C) 1992-1998 Werner Almesberger Development beyond version 21 Copyright (C) 1999-2002 John Coffman Released 11-Jul-2002 and compiled at 21:42:48 on Oct 14 2002.
Disk /dev/hda: 120.0 GB, 120034123776 bytes 255 heads, 63 sectors/track, 14593 cylinders Units = cylindry of 16065 * 512 = 8225280 bytes Zařízení Boot Začátek Konec Bloky Id Systém /dev/hda1 * 1 319 2562336 b Win95 FAT32 /dev/hda2 320 14593 114655905 f Win95 Ext'd (LBA) /dev/hda5 320 332 104391 83 Linux /dev/hda6 333 1607 10241406 b Win95 FAT32 /dev/hda7 1608 1734 1020096 82 Linux swap /dev/hda8 1735 14593 103289886 83 Linux
Ano, tohle je obvyklé řešení problémů s disky. Taky to tak provozuju. Stačí mít 10Mb partišnu na začátku disku (hda1), která se montuje jako /boot a je na ní jádro a zbytek (hda2) jako / . Běhá jak víno.
Při startu se jádro zavede z části disku, která je vidět (těch 10Mb) a po startu jádra je už k dispozici celý disk. Takhle jsem na 486tce rozběhával 20Gb disk. OK. Petr
Jenže pozor na Mandrake 9.1 (9.2 nevím)!
Člověk by si myslel, že když při jeho instalaci zadá té 10MB partišně přípojný bod /boot
, tak to také instalační program bude respektovat. Ale omyl! Jádro (...) umístí i přesto do adresáře boot
v kořenovém oddílu.
Já osobně jsem kromě jiného musel obsah adresáře boot
v kořenovém oddílu dodatečně zkopírovat na tu 10MB jednotku a přeinstalovat lilo. Musel jsem si samozřejmě také vyhrát s přípojnými body, ale to je snad jasné.
Ještě poznámka. Ta malá primární jednotka při začátku disku, která se bude připojovat jako /boot by neměla být menší než 1 cylindr. Tzn. jestli je to u Vás 10 MB, tak u někoho jiného (s větším diskem) to může být třeba 50 MB.
Co je na vztvoření další partice špatného. Je to normální a jednoduché řešení (podle mého názoru mnohem logičtější, než třeba nějaké hacky do lila).
Peter
P.S. Ale jinak Debian rulez
Já si myslím, že to souvisí s problémem, o kterém jsem psal výše.
Napsal jsem nesmysl. Důvodem je, že většina lidí, co znám, kteří používají linux, si vytváří malou jednotku při začátku disku, která se připojuje jako boot. Na ní se nachází jádro... Takže jsem skoro nepředpokládal, že to někdo nedělá.
Proč ho nepovažuješ za vhodné? Je to čisté systémové řešení.
Omyl, BIOS na to má vliv, protože lilo nemá vlastní zavátěcí rutiny, ono jenom požádá BIOS o načtení jádra z disku. No, a když má BIOS omezení ... tak to prostě nenačte a tečka. A proto, když umístíš jádro na začátek disku (který BIOS vidí), tak je po problému. Pak se BIOS vyřadí a jádro dál už používá svoje (neomezené) diskové funkce.
Petr
Nevím, co si představujete pod pojmem starsi win, ale já mám na jednom disku Windows 98 a dva linuxy a úplně v pohodě.
Lilo od distribuce číslo 1 umísťuju do MBR. Tohle lilo potom může zavádět jak Windows, tak kterýkoli z obou linuxů. Lilo distribuce číslo 2 samozřejmě umisťuji do boot sectoru jednotky, kde je nainstalována distribuce č. 2. Windows mám jako úplně první primární jednotku na disku. Jednotky patřící k linuxům jsou za ní.
Tiskni
Sdílej: