Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 9.00. S podporou architektury AArch64 (ARM64).
Společnost Fairphone stojící za stejnojmennými mobilními telefony představila (pdf) bezdrátová špuntová sluchátka Fairbuds 2. Opravitelná, s vyměnitelnými bateriemi a tříletou zárukou. Cena 119 eur.
O víkendu 17. a 18. října lze na brněnském výstavišti navštívit s jednou vstupenkou dvě akce: Maker Faire Brno, festival inovací, kreativity a kutilství, a GameDev Connect, akci určenou pro všechny současné a hlavně budoucí herní vývojáře.
Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
petr@soban ~]$ /sbin/lilo -v LILO version 22.3.2, Copyright (C) 1992-1998 Werner Almesberger Development beyond version 21 Copyright (C) 1999-2002 John Coffman Released 11-Jul-2002 and compiled at 21:42:48 on Oct 14 2002.
.
Jinak pro jistotu mám na disku oddíl /boot zvláť na začátku disku.
Disk /dev/hda: 120.0 GB, 120034123776 bytes 255 heads, 63 sectors/track, 14593 cylinders Units = cylindry of 16065 * 512 = 8225280 bytes Zařízení Boot Začátek Konec Bloky Id Systém /dev/hda1 * 1 319 2562336 b Win95 FAT32 /dev/hda2 320 14593 114655905 f Win95 Ext'd (LBA) /dev/hda5 320 332 104391 83 Linux /dev/hda6 333 1607 10241406 b Win95 FAT32 /dev/hda7 1608 1734 1020096 82 Linux swap /dev/hda8 1735 14593 103289886 83 Linux
Ano, tohle je obvyklé řešení problémů s disky. Taky to tak provozuju. Stačí mít 10Mb partišnu na začátku disku (hda1), která se montuje jako /boot a je na ní jádro a zbytek (hda2) jako / . Běhá jak víno.
Při startu se jádro zavede z části disku, která je vidět (těch 10Mb) a po startu jádra je už k dispozici celý disk. Takhle jsem na 486tce rozběhával 20Gb disk. OK. Petr
Jenže pozor na Mandrake 9.1 (9.2 nevím)!
Člověk by si myslel, že když při jeho instalaci zadá té 10MB partišně přípojný bod /boot, tak to také instalační program bude respektovat. Ale omyl! Jádro (...) umístí i přesto do adresáře boot v kořenovém oddílu.
Já osobně jsem kromě jiného musel obsah adresáře boot v kořenovém oddílu dodatečně zkopírovat na tu 10MB jednotku a přeinstalovat lilo. Musel jsem si samozřejmě také vyhrát s přípojnými body, ale to je snad jasné.
Ještě poznámka. Ta malá primární jednotka při začátku disku, která se bude připojovat jako /boot by neměla být menší než 1 cylindr. Tzn. jestli je to u Vás 10 MB, tak u někoho jiného (s větším diskem) to může být třeba 50 MB.
Co je na vztvoření další partice špatného. Je to normální a jednoduché řešení (podle mého názoru mnohem logičtější, než třeba nějaké hacky do lila).
Peter
P.S. Ale jinak Debian rulez
Já si myslím, že to souvisí s problémem, o kterém jsem psal výše.
Napsal jsem nesmysl. Důvodem je, že většina lidí, co znám, kteří používají linux, si vytváří malou jednotku při začátku disku, která se připojuje jako boot. Na ní se nachází jádro... Takže jsem skoro nepředpokládal, že to někdo nedělá.
Proč ho nepovažuješ za vhodné? Je to čisté systémové řešení.
Omyl, BIOS na to má vliv, protože lilo nemá vlastní zavátěcí rutiny, ono jenom požádá BIOS o načtení jádra z disku. No, a když má BIOS omezení ... tak to prostě nenačte a tečka. A proto, když umístíš jádro na začátek disku (který BIOS vidí), tak je po problému. Pak se BIOS vyřadí a jádro dál už používá svoje (neomezené) diskové funkce.
Petr
Nevím, co si představujete pod pojmem starsi win, ale já mám na jednom disku Windows 98 a dva linuxy a úplně v pohodě.
Lilo od distribuce číslo 1 umísťuju do MBR. Tohle lilo potom může zavádět jak Windows, tak kterýkoli z obou linuxů. Lilo distribuce číslo 2 samozřejmě umisťuji do boot sectoru jednotky, kde je nainstalována distribuce č. 2. Windows mám jako úplně první primární jednotku na disku. Jednotky patřící k linuxům jsou za ní.
jenže je to také ještě trochu složitější, ta deska pokud má sprčený bios musí mít EIDE řadič který dokáže pracovat s celým diskem, na starých 386 kách byly taky různé pouze IDE řadiče které měly omezení v HW a neumožnovaly přístup k celému disku (prostě část HW nebyla zapojená protože tak velké disky nebyly).
Jinak v podstatě to jde /boot se dá na začátek a v biosu se ten disk nastaví jako menší aby lilo mělo přístup k tomu /boot a jádru se předá skotečná velíkost disku pomocí parametru a pokud HW umí obsloužit ten disk tak to bude šlapat.
PS. teď jsem si hrál s 20G diskem který jsem měl v 486ce
+ měl jsem tam disk 120M kde byl /boot a den 20G nebyl zadán v biosu, řadič EIDE na vlbus který umí velké disky a vše šlapalo
Tiskni
Sdílej: