Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Zdravím místní guru a poprosím o radu s konfigurací.
Provozuji emailové a HTTP/HTTPS služby na platformě proxmox a chráním je před zneužitím následujícím způsobem:
Tohle funguje vcelku dobře, ale problém nastává, když se do blacklistu dostane IP za kterou jsou řádní uživatelé. Ti pak netuší co se děje, pro ně jsou služby mrtvé. Volají pak pro podporu a špatně se zjišťuje, že to je tento problém - musíme zjistit klientskou IP a kontrolovat ji v blacklistu.
Má otázka je, jak toto nejlépe řešit?
Nechci řešit blokování na aplikační úrovni, protože je to komplikované na správu, výkonově drahé a méně spolehlivé.
Byl bych rád, kdyby alespoň na HTTP požadavky systém odpovídal a odesílal jednoduchou informaci a kontakty. Tady je problém s HTTPS, které někdy browser podsouvá a i uživatelé jsou zvyklí jej na webmailu používat.
Co mě napadlo: umím si představit, že bych na serveru s webmailem nezakazoval firewallem 80 a 443 a přístup řešil na aplikační úrovni. Ten server by pak mohl sloužit jako informační pro všechny služby. Nicméně nadávek kvůli špatné doméně z HTTPS bych se asi těžko zbavoval a správně by to fungovalo jen na webmailu. Ale je to největší část požadavků na podporu, tak i to je fajn.
Aby to nebylo tak jednoduché, tak proxmox neumí ve firewallu nic jiného než IN/OUT pravidla. Ta post/pre pravidla na která to míří by se mu musela nějak podstrčit a navíc si ani nejsem jistý, jak přesně se to dělá a nerad bych to rozbil.
Co si o tom myslíte? Poradíte někdo? Moc děkuji!
No dokud tam ta ochrana bude, tak do ní budou padat i legitimní uživatelé - ať už svou vinouTak to máš asi ty limity dost nesmyslně nízké.
nebo kvůli sdílené IPTo je za stejnou adresou současně botnet, který zrovna tebe bruteforcuje? To je podle mě extrémně nepravděpodobné. Kolik adres takhle blokuješ?
problém nastává, když se do blacklistu dostane IP za kterou jsou řádní uživateléA jak se to stane?
Tiskni
Sdílej: