Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Zdravím místní guru a poprosím o radu s konfigurací.
Provozuji emailové a HTTP/HTTPS služby na platformě proxmox a chráním je před zneužitím následujícím způsobem:
Tohle funguje vcelku dobře, ale problém nastává, když se do blacklistu dostane IP za kterou jsou řádní uživatelé. Ti pak netuší co se děje, pro ně jsou služby mrtvé. Volají pak pro podporu a špatně se zjišťuje, že to je tento problém - musíme zjistit klientskou IP a kontrolovat ji v blacklistu.
Má otázka je, jak toto nejlépe řešit?
Nechci řešit blokování na aplikační úrovni, protože je to komplikované na správu, výkonově drahé a méně spolehlivé.
Byl bych rád, kdyby alespoň na HTTP požadavky systém odpovídal a odesílal jednoduchou informaci a kontakty. Tady je problém s HTTPS, které někdy browser podsouvá a i uživatelé jsou zvyklí jej na webmailu používat.
Co mě napadlo: umím si představit, že bych na serveru s webmailem nezakazoval firewallem 80 a 443 a přístup řešil na aplikační úrovni. Ten server by pak mohl sloužit jako informační pro všechny služby. Nicméně nadávek kvůli špatné doméně z HTTPS bych se asi těžko zbavoval a správně by to fungovalo jen na webmailu. Ale je to největší část požadavků na podporu, tak i to je fajn.
Aby to nebylo tak jednoduché, tak proxmox neumí ve firewallu nic jiného než IN/OUT pravidla. Ta post/pre pravidla na která to míří by se mu musela nějak podstrčit a navíc si ani nejsem jistý, jak přesně se to dělá a nerad bych to rozbil.
Co si o tom myslíte? Poradíte někdo? Moc děkuji!
No dokud tam ta ochrana bude, tak do ní budou padat i legitimní uživatelé - ať už svou vinouTak to máš asi ty limity dost nesmyslně nízké.
nebo kvůli sdílené IPTo je za stejnou adresou současně botnet, který zrovna tebe bruteforcuje? To je podle mě extrémně nepravděpodobné. Kolik adres takhle blokuješ?
problém nastává, když se do blacklistu dostane IP za kterou jsou řádní uživateléA jak se to stane?
Tiskni
Sdílej: