Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Byla vydána nová major verze 11.0 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se zapojil do mezinárodní iniciativy vedené americkou agenturou CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) a dalšími partnery, jejímž cílem je stanovit minimální náležitosti pro tzv. Software Bill of Materials (SBOM). Nový dokument přináší praktická doporučení, jak by měl vypadat přehled komponent softwaru a jak s ním v praxi pracovat. SBOM lze
… více »V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Společnost Coinkite upozorňuje na bezpečnostní chybu svých hardwarových kryptopeněženek Coldcard. Jedná se o kritickou chybu v generování náhodných čísel (RNG). Místo hardwarového generátoru náhodných čísel (TRNG) byl omylem používán softwarový fallback (PRNG).
Představena byla nová linuxová distribuce Shadowfetch Linux. Na rozdíl od mnoha nováčků, které nabízejí převážně jiné téma a výběr softwaru, tato distribuce založená na Debianu Testing s desktopovým prostředím KDE Plasma 6.6, klade lokálně běžící umělou inteligenci do centra svého desktopového zážitku.
Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Zdravím místní guru a poprosím o radu s konfigurací.
Provozuji emailové a HTTP/HTTPS služby na platformě proxmox a chráním je před zneužitím následujícím způsobem:
Tohle funguje vcelku dobře, ale problém nastává, když se do blacklistu dostane IP za kterou jsou řádní uživatelé. Ti pak netuší co se děje, pro ně jsou služby mrtvé. Volají pak pro podporu a špatně se zjišťuje, že to je tento problém - musíme zjistit klientskou IP a kontrolovat ji v blacklistu.
Má otázka je, jak toto nejlépe řešit?
Nechci řešit blokování na aplikační úrovni, protože je to komplikované na správu, výkonově drahé a méně spolehlivé.
Byl bych rád, kdyby alespoň na HTTP požadavky systém odpovídal a odesílal jednoduchou informaci a kontakty. Tady je problém s HTTPS, které někdy browser podsouvá a i uživatelé jsou zvyklí jej na webmailu používat.
Co mě napadlo: umím si představit, že bych na serveru s webmailem nezakazoval firewallem 80 a 443 a přístup řešil na aplikační úrovni. Ten server by pak mohl sloužit jako informační pro všechny služby. Nicméně nadávek kvůli špatné doméně z HTTPS bych se asi těžko zbavoval a správně by to fungovalo jen na webmailu. Ale je to největší část požadavků na podporu, tak i to je fajn.
Aby to nebylo tak jednoduché, tak proxmox neumí ve firewallu nic jiného než IN/OUT pravidla. Ta post/pre pravidla na která to míří by se mu musela nějak podstrčit a navíc si ani nejsem jistý, jak přesně se to dělá a nerad bych to rozbil.
Co si o tom myslíte? Poradíte někdo? Moc děkuji!
No dokud tam ta ochrana bude, tak do ní budou padat i legitimní uživatelé - ať už svou vinouTak to máš asi ty limity dost nesmyslně nízké.
nebo kvůli sdílené IPTo je za stejnou adresou současně botnet, který zrovna tebe bruteforcuje? To je podle mě extrémně nepravděpodobné. Kolik adres takhle blokuješ?
problém nastává, když se do blacklistu dostane IP za kterou jsou řádní uživateléA jak se to stane?
Tiskni
Sdílej: