Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
22.11.2021 16:19
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
22.11.2021 19:23
Gréta | skóre: 37
| blog: Grétin blogísek
| 🇮🇱==❤️ , 🇵🇸==💩 , 🇪🇺==☭
maj tam nějakou trial verzi hele tak to mužeš zkusit ale asi ti to nepojede :O :O
Odporučil by som znížiť rozlíšenie skenovania, ak nie sú zdrojové súbory k dispozícii.Předpokládanám, že jsi to radil především kvůli tomu, aby se tečky slily, jinak je to pouze cesta, jak ztratit další procento obrazové informace. Správná cesta je získat co nejlepší sken, a pak laborovat s postprocessingem.
Len rozlíšenie bude musieť byť ešte menšie nech na tom nepohorí OCRJe to cesta, ale nikoliv nezbytně nutná. Během postprocessingu se to dá vyřešit filtrem co rozmázne skvrny podle barvy tím pádem lze cíleně „slít” pouze ty tečky. Pak už si s tím OCR poradí. Největší blbost je, tyhle materiály skenovat černobíle, nebo ve stupních šedi. Nejrychlejší je to mastit foťákem.
24.11.2021 19:57
Pavel 'TIGER' Růžička | skóre: 54
Vetsina originalu byla tisknuta 24 jehlickovymi tiskarnami, novejsi laserovkou, nektere jsou fotokopie. S kvalitou scanu fakt problem neni, zabyvam se tim uz snad 2 roky. Jde o software. Abbyy je kralem, predtim se jeste pouzivala Recognita. Zadny opensource se kvalitou OCR k temto nepriblizil.
To mozna puvodni tazatel. Jak poznamenava Alesuv prispevek DjVu ma nejake vychytavky navic, hlavne velikost je zajimava. Vysledek ukladame:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
djvutool, a přes volbu algoritmu a dalších parametrů mohu výsledek dost výrazně ovlivnit.
V minulosti jsem používal i zmíněné balíky pro win prostředí. Podle mne už dávno zastaraly. V linuxovém prostředí je výborný nástroj pro zpracování PDF, který podporuje i OCR Master PDF Editor, který využívá právě tesseract. Dokonce má i nějakou podporu učení.
Já toho moc nevyužívám. Stránky na které pouštím OCR to většinou neopotřebují. Přeci jenom těch textů není zas tolik. Jen sem tam nějaká knížka. Ale jak jsem napsal, 20 let zkušeností.
Ovšem ten hlavním důvod, proč je na tohle DjVu lepší než PDF je ten, že lze do souboru vložit kontrolní součty všech vrstev, podepsané důvěryhodným certifikátem, takže je prakticky vyloučeno dodatečné zfixlování obrazové informace.Zatímco v PDF můžete podepsat verzi dokumentu důvěryhodným certifikátem, pak přidat novou verzi s textovou vrstvou (novou verzi můžete případně také podepsat). A pak můžete přidávat další verze s úpravami textové vrstvy. Takže je prakticky vyloučeno dodatečné zfixlování obrazové informace. V čem je tedy rozdíl oproti DjVu?
Zatímco v PDF můžete podepsat verzi dokumentu důvěryhodným certifikátem, pak přidat novou verzi s textovou vrstvou (novou verzi můžete případně také podepsat). A pak můžete přidávat další verze s úpravami textové vrstvy.Přiznám se, že zrovna tomuto moc nerozumím. Vím jak vypadá PDF a není mi jasné proč by měla být verzována zrovna textová vrstva, která má za cíl usnadnit vyhledání informace v obrazové vrstvě. Z DjVu dokumentu nikdy nelze vyrobit dokument, který by bylo možné zaměnit s originálem. To v prvé řadě. Je technicky nemožné, z něj vytáhnout obrazovou vrstvu a dodatečně do ní vlepit něco jiného. Což u PDF neplatí. A pokud to PDF bude falšovat osoba s přístupem k důvěryhodnému certifikátu, neodhalíte nic. DjVu formát navíc umožňuje vlepit i originální sken v jpeg2000. Prakticky se to ale nedělá. Prohlížeče s tím nepočítají a výsledný soubor by byl moc velký, takže např. archive.org udržuje originální skeny v tomhle formátu v samostatných archivech.
Tiskni
Sdílej:
