Společnost Perplexity AI působící v oblasti umělé inteligence (AI) podala nevyžádanou nabídku na převzetí webového prohlížeče Chrome internetové firmy Google za 34,5 miliardy dolarů (zhruba 723 miliard Kč). Informovala o tom včera agentura Reuters. Upozornila, že výše nabídky výrazně převyšuje hodnotu firmy Perplexity. Společnost Google se podle ní k nabídce zatím nevyjádřila.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
maj tam nějakou trial verzi hele tak to mužeš zkusit ale asi ti to nepojede :O :O
Odporučil by som znížiť rozlíšenie skenovania, ak nie sú zdrojové súbory k dispozícii.Předpokládanám, že jsi to radil především kvůli tomu, aby se tečky slily, jinak je to pouze cesta, jak ztratit další procento obrazové informace. Správná cesta je získat co nejlepší sken, a pak laborovat s postprocessingem.
Len rozlíšenie bude musieť byť ešte menšie nech na tom nepohorí OCRJe to cesta, ale nikoliv nezbytně nutná. Během postprocessingu se to dá vyřešit filtrem co rozmázne skvrny podle barvy tím pádem lze cíleně „slít” pouze ty tečky. Pak už si s tím OCR poradí. Největší blbost je, tyhle materiály skenovat černobíle, nebo ve stupních šedi. Nejrychlejší je to mastit foťákem.
djvutool
, a přes volbu algoritmu a dalších parametrů mohu výsledek dost výrazně ovlivnit.
V minulosti jsem používal i zmíněné balíky pro win prostředí. Podle mne už dávno zastaraly. V linuxovém prostředí je výborný nástroj pro zpracování PDF, který podporuje i OCR Master PDF Editor, který využívá právě tesseract. Dokonce má i nějakou podporu učení.
Já toho moc nevyužívám. Stránky na které pouštím OCR to většinou neopotřebují. Přeci jenom těch textů není zas tolik. Jen sem tam nějaká knížka. Ale jak jsem napsal, 20 let zkušeností.
Ovšem ten hlavním důvod, proč je na tohle DjVu lepší než PDF je ten, že lze do souboru vložit kontrolní součty všech vrstev, podepsané důvěryhodným certifikátem, takže je prakticky vyloučeno dodatečné zfixlování obrazové informace.Zatímco v PDF můžete podepsat verzi dokumentu důvěryhodným certifikátem, pak přidat novou verzi s textovou vrstvou (novou verzi můžete případně také podepsat). A pak můžete přidávat další verze s úpravami textové vrstvy. Takže je prakticky vyloučeno dodatečné zfixlování obrazové informace. V čem je tedy rozdíl oproti DjVu?
Zatímco v PDF můžete podepsat verzi dokumentu důvěryhodným certifikátem, pak přidat novou verzi s textovou vrstvou (novou verzi můžete případně také podepsat). A pak můžete přidávat další verze s úpravami textové vrstvy.Přiznám se, že zrovna tomuto moc nerozumím. Vím jak vypadá PDF a není mi jasné proč by měla být verzována zrovna textová vrstva, která má za cíl usnadnit vyhledání informace v obrazové vrstvě. Z DjVu dokumentu nikdy nelze vyrobit dokument, který by bylo možné zaměnit s originálem. To v prvé řadě. Je technicky nemožné, z něj vytáhnout obrazovou vrstvu a dodatečně do ní vlepit něco jiného. Což u PDF neplatí. A pokud to PDF bude falšovat osoba s přístupem k důvěryhodnému certifikátu, neodhalíte nic. DjVu formát navíc umožňuje vlepit i originální sken v jpeg2000. Prakticky se to ale nedělá. Prohlížeče s tím nepočítají a výsledný soubor by byl moc velký, takže např. archive.org udržuje originální skeny v tomhle formátu v samostatných archivech.
Tiskni
Sdílej: