Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
nacteni adresare: chrrrrrrrrr, nacteno vytvoreni prazdneho adresare: chrrrrrrrrr, vytvorenoMate s tim prosim nekdo zkusenost? Mate nekdo externi disk naformatovany (jak?) na EXT*, JFS, XFS, BRTFS, ... a slouzi vam k uplne spokojenosti? Dekuji
Řešení dotazu:
Jak jsem tak googlil, mnozi psali, ze EXT4 je v pohode.
Jak už to na webu bývá, mnozí netuší, co píší, popisují 10+ let staré zlozvyky a tak různě podobně.
Mate nekdo externi disk naformatovany (jak?) na EXT*, JFS, XFS, BRTFS, ... a slouzi vam k uplne spokojenosti?
Téměř výhradně Btrfs. Výjimky: Kde nemám Btrfs, tam mám ZFS, například kde se žádá kompatibilita s FreeBSD nebo kde je FreeBSD.
Btrfs je dnešní standard, implicitní volba v rozumných distribucích a v podstatě jediná volba, která dává v popsaném případě smysl. Pro externí zálohovací disk má smysl takový filesystém, který má checksumy dat i metadat, atomické snapshoty, efektivní replikaci snapshotů pomocí send/receive, copy-on-write a vůbec takové ty vlastnosti, které sice v dobách ~10GB disků velkou výhodu nepřinesly, ale v dobách 10TB disků (== dnes) jsou nepostradatelné.
ZFS je bezva a jeho snapshoty s atomicitou napříč několika subvolume jsou hustý bonus navíc, stejně jako RAIDZ3(*), pro který Btrfs (stále ještě) nemá ekvivalent. Jenže zatímco Btrfs je standard na každém linuxovém stroji, podpora ZFS v očekávané verzi a s očekávanými feature flagy není všude 100% zaručená, přinejmenším ne bez roota na daném stroji.
(*) Pravda, tohle se už netýká jednoho disku, leč protože ZFS i Btrfs mají schopnost transformovat jeden disk na RAID konfiguraci a zpět bez (od)mountování či restartu, přišlo mi vhodné i tohle zmínit + srovnat.
To je ale dotaz jak poleno. Já bych měl taky pár dotazů k tématu.
Předně, proč bych takovou hloupost dělal?
(Já se mnohem raději zabývám praktickými a konstruktivními úkoly, například nedávnou náhradou mého Btrfs RAID5 diskového pole z 6 disků za Btrfs RAID6 pole z 8 SSD — bez odmountování, bez downtime.)
Zastaralé filesystémy — které bez checksumů dat neumí poškození vůbec odhalit — už byly takhle „testované“? S jakým výsledkem?
Onen záhadný „stav souborů“ má být co přesně? Jestli sedí checksumy dat? To u normálních filesystémů pravidelně kontroluje scrub. Béčkové filesystémy nemají scrub, takže … nic.
Co je to fsck? Spoléhání na zázrak, který potřebovaly špatné filesystémy před 10+ lety? Děkuji, nechci.
btrfs restore
, ext4 potom celkem dobrý debugovací nástroj. Pokud není disk, na který by bylo možné data překopírovat, tak je problém. (Kdyby takový disk byl, tak by na něm byla záloha, že ano?)
Btrfs má také btrfs rescue
, ale ještě jsem se s ním naštěstí nepotkal.
Tiskni
Sdílej: