Kryptografická knihovna OpenSSL byla vydána v nové verzi 4.0. Přehled změn v souboru CHANGES.md na GitHubu. Odstraněna byla podpora SSLv2 Client Hello a SSLv3. Ve výchozím nastavení byla zakázána podpora odmítnutých eliptických křivek v TLS dle RFC 8422. Přibyla například podpora Encrypted Client Hello (ECH, RFC 9849).
curl up 2026, tj. setkání vývojářů a uživatelů curlu, proběhne opět v Praze. O víkendu 23. a 24. května v Pracovně.
Aplikace pro ověřování věku uživatelů on-line platforem je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Půjde podle ní o bezplatné a snadno použitelné řešení, které pomůže chránit děti před škodlivým a nelegálním obsahem. Aplikace bude podle ní fungovat na jakémkoli zařízení a bude zcela anonymní.
V prosinci 2012 byla z linuxového jádra odstraněna podpora procesorů 386. Včera započalo odstraňování podpory procesorů 486.
IuRe (Iuridicum Remedium) vyhlásila Ceny Velkého bratra za rok 2025. Slídily roku jsou automobilka Volkswagen, Meta a česká Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu. Autorem Výroku Velkého bratra je dánský ministr spravedlnosti zpochybňující právo na šifrovanou komunikaci. Naopak Pozitivní cenu získali studenti Masarykovy univerzity za odpor proti nucení do používaní aplikace ISIC.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Já bych klidně bral i derivovanou AMD GPU.
Nic proti integrované grafice obecně. Mně integrovaná grafika Intel z roku 2023 dokáže roztáhnout akcelerovaně (!) 4k60 video na 5k externí monitor bez škubání. Takže tím pádem proti tomu nemám námitek; umí to všechno, co bych asi tak mohl chtít.
Vzhledem k tomu, jak daleko je momentálně AMD před Intelem (poté, co si během historie 2× vyměnil[y|i] pozice (doprdele, je to (ne)životné / střední rod, nebo ne?)), bych se vůbec nedivil, kdyby integrovaná grafika AMD byla dnes ještě mnohem lepší.
V krátkých několika větách jsi stihl napsat tolik pověr, že radit možná ani nemá cenu. Pokud něčemu takovému fakt věříš, doporučuji psací stroj.
…nejlepe bez nutnosti blobu neprejicich vyrobcu…
Nic takového neexistuje; další prosím.
Framework se zkouší něčemu takovému přiblížit, ale neblíží se tomu příliš. I když bude mít třeba open-source variantu celého UEFI, mikrokód pro CPU bude v dohledné době vždy netransparentní blob. Leda že by začali nabízet nějakou plně otevřenou RISC-V variantu, ale v dohledné době tomu tak nebude.
Bloby jsou dnes aktualizovatelné skrz fwupdmgr a na noteboocích PrDell a Lejnovo mi bez problémů funguje aktualizace všech důležitých blobů. Bohužel, nezbývá než věřit výrobci, že aktualizace jsou smysluplné, že skutečně řeší víc bezpečnostních bugů v UEFI, než kolik jich přidávají, atd.
Firmware od SSD, mikrokód k WiFi kartám, mikrokód k touchpadu, mikrokód k IPU webkamerám — jestli si fakt někdo představuje, že tohle všechno se dá nějak obejít a mít počítač „bez blobů“, inu, good luck. Možná za 50 let tomu tak bude.
…nevim jak je na tom integrovana GPU intel vs amd ne co se tyce vykonu ale v problemovosti s ovladaci…
Díval ses do kalendáře, aspoň jedním okem? Když se tam podíváš, bude tam rok 2025. Tvůj dotaz je z roku 2005. Proč jsi čekal 20 let, než ses konečně zeptal…?
…pak mi jde o obrazovku vim, ze uz jsou vlastovky se skalovanim ale moc tomu neverim, takze bych radsi s celocis. skalovanim tj FHD nebo UHD…
Aha. Takže pak jsi měl ještě druhý dotaz, v roce 2015, ale s tím druhým dotazem jsi čekal 10 let. Proč?
Žádný problém se škálováním neexistuje. Používám škálování doma i v práci. Celočíselné škálování neznamená příšerné zoufalství typu FullHD nebo UHD. To ani náhodou. Pod celočíselným škálováním si představuju ×2 nebo ×3.
Neceločíselné škálování už posledních 5+ let taky není problém. Ba dokonce není problém ani několik škálování najednou — kterýkoliv Wayland kompozitor už bez problémů umí zařídit, že přetažení okna z vyššího do nižšího rozlišení okno přeškáluje, aby (absolutní) velikost odpovídala. (Chce-li to tak uživatel: já preferuji stejné rozlišení v pixelech před stejnou absolutní velikostí, ale možnosti konfigurace jsou dnes široké.)
Moje pravidlo je: Desktopový monitor musí mít přes 200 ppi, notebook musí mít přes 300 ppi. Převedeno do rozměrů, tohle splňuje například 27" monitor s rozlišením 5k a 14" notebook s rozlišením 4k. Podle těchto kritérií vybírám hardware.
Pro mě osobně je rozlišení naprosto neoddiskutovatelná záležitost; kdybych si musel vybírat mezi slabším CPU a vyšším rozlišením (což nemusím; lze mít obojí zároveň), vždy bych dal přednost vyššímu rozlišení.
Po ±týdnu na solidním rozlišení, kde text vypadá jako vytištěný a kde můžeš vypnout „podpixelové“ vyhlazování, používat jenom šedé vyhlazování a zbavit se tím duhových efektů z divokých nultých let tohoto století, zjistíš, že k zoufalým kostrbatě kostičkovaným šachovnicím typu FullHD už prostě není cesty zpět, už pak to zoufalství nechceš.
Vyšší rozlišení člověku sice nedá zázračné schopnosti víc toho nakódit nebo nakreslit víc grafiky nebo napsat víc textu, ale to výrazné snížení „únavy očí“ (řečeno anglicismem) je prostě k nezaplacení.
Poradite tipy?
Tip číslo 0, obecný: Čím vyšší rozlišení, tím líp. Neexistují žádné výjimky, žádné „ale“ nebo „kdyby.
Tip číslo 1, konkrétní: Dobře mi slouží už několikátá generace Lejnova X1 Carbon (ale moje příští Lejnovo bude pravděpodobně Yoga, protože to je zatím první 14" Lejnovo, které má OLED a zároveň 4k) a PrDell XPS 13 (na kterém 4k vypadá prostě dokonale, jako by se člověk díval na luxusně vytištěný Playboy).
Jo, a musi vydrzet bez kablu aspon 8H pri beznem vykonu.
Nemusí. Kde se pořád bere tahle ptákovina?
Při běžném výkonu nevydrží 8h žádný notebook na světě, ani MacBook Pro. (Záleží na definici běžného výkonu. Čtení textu s nejslabším přijatelným jasem by asi byla cesta k těm 8 hodinám…)
Když pracuju, mám Thunderbolt dock, externí monitor, externí klávesnici, tj. výdrž a napájení není téma. Když mám schůze nebo nějaká jiná využití notebooku mimo pracovní stůl, nic z toho netrvá 8 hodin. Většinou mívám 80% před schůzí a 70% po schůzi. Co se zbývajícími 70%? Hodí se při čekání na letišti, ale ani tam se nevyužijí plně. (Počátečních 80% je limit nabíjení, který mám na svých noteboocích nastavený, protože to o malinko prodlouží životnost (některých) baterií — tak málo důležité mi přijde mít těch extra 20%.)
Pokud někdo opravdu chce 8 hodin, tak například PrDell prodává k notebookům elegantně stylovou USB-C „power banku“, která „designově ladí“ (fuf) s XPS 13 a s ní se dá klidně uvažovat o 8 až 12 hodinách. Nebo si koupit dvě nebo 3 a dělat s nimi 24-hodinové směny. (Proč ne, když „kredit“ na notebook je prý neomezený, že jo.)
Když se mě někdo zeptá, jestli chci lehčí + menší notebook nebo větší výdrž, při stejném výpočetním výkonu, vždycky zvolím lehčí + menší notebook.
…nejlepe bez nutnosti blobu neprejicich vyrobcu… Nic takového neexistuje; další prosím.Az tak jsem to ani neocekaval, tohle vim, mysleno tim bylo neproblemove GPU, WiFi at. aby to bylo zkratka soucasti jadra tj. Linuxu.
Při běžném výkonu nevydrží 8h žádný notebook na světě,Me vydrzel kdysi Dell XPS, bez snizovani jasu, zaplou wifi, nemluvim o sledovani 8H videa ani her. Takze tak, netreba to hrotit.
HW sa vyvíja tak rýchlo, že som už dávno stratil krok
Ale navrhoval by som zamýšľať sa nad nasledovným:
- skutočne chceš notebook? Budeš ho prenášať z miesta na miesto? Alebo každú chvíľu vyberať a schovávať do šuplíka či kufra auta? Nosiť do autobusu/vlaku/lietadla?
- ak áno, tak z čoho je konštrukcia? Plast/kov? Z čoho sú pánty? Koľko to váži? Má to vymeniteľnú batériu?
Osobne mi na notebook-och vadí malý rozmer obrazovky a klávesnice. Tiež som nedávno čítal diskusiu, kde sa ľudia sťažovali na okresané možnosti pripojenie periférií. Mám kolegu, ktorý si obstaral nejakú chytrú krabičku, ktorú pripojí cez USB-C jedným káblom a cez ňu mu funguje klávesnica, myš, veľký monitor, LAN a aj pár USB-A portov. Nemusí každú tú vec denne pripájať a odpájať samostatne.
Nepovedal si, čo sa na tom počítači bude robiť a ako zdatný je budúci užívateľ.aby byly co nejmenší, nejtenčí, nejlehčí atd.Tým pádom vzniká riziko že u nich bude absentovať jednoducho vymeniteľný akumulátor. Kde sú tie časy keď sa do tých batérií pchali lítiové monočlánky 18650 (ktoré sa nenafukovali), a notebook nebol tak tenký že by sa zarezal do pupku.
Tiskni
Sdílej: