Evropská komise (EK) zvažuje, že zařadí komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Firmy s více než 45 miliony uživatelů jsou podle DSA považovány za velmi velké on-line platformy (Very Large Online Platforms; VLOP) a podléhají přísnějším pravidlům EU pro internetový obsah. Pravidla po
… více »Tržní hodnota technologické společnosti Alphabet poprvé v historii přesáhla čtyři biliony dolarů (83 bilionů Kč). Stalo se tak poté, co Apple oznámil, že bude na poli umělé inteligence (AI) spolupracovat s dceřinou firmou Alphabetu, společností Google.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Já bych klidně bral i derivovanou AMD GPU.
Nic proti integrované grafice obecně. Mně integrovaná grafika Intel z roku 2023 dokáže roztáhnout akcelerovaně (!) 4k60 video na 5k externí monitor bez škubání. Takže tím pádem proti tomu nemám námitek; umí to všechno, co bych asi tak mohl chtít.
Vzhledem k tomu, jak daleko je momentálně AMD před Intelem (poté, co si během historie 2× vyměnil[y|i] pozice (doprdele, je to (ne)životné / střední rod, nebo ne?)), bych se vůbec nedivil, kdyby integrovaná grafika AMD byla dnes ještě mnohem lepší.
V krátkých několika větách jsi stihl napsat tolik pověr, že radit možná ani nemá cenu. Pokud něčemu takovému fakt věříš, doporučuji psací stroj.
…nejlepe bez nutnosti blobu neprejicich vyrobcu…
Nic takového neexistuje; další prosím.
Framework se zkouší něčemu takovému přiblížit, ale neblíží se tomu příliš. I když bude mít třeba open-source variantu celého UEFI, mikrokód pro CPU bude v dohledné době vždy netransparentní blob. Leda že by začali nabízet nějakou plně otevřenou RISC-V variantu, ale v dohledné době tomu tak nebude.
Bloby jsou dnes aktualizovatelné skrz fwupdmgr a na noteboocích PrDell a Lejnovo mi bez problémů funguje aktualizace všech důležitých blobů. Bohužel, nezbývá než věřit výrobci, že aktualizace jsou smysluplné, že skutečně řeší víc bezpečnostních bugů v UEFI, než kolik jich přidávají, atd.
Firmware od SSD, mikrokód k WiFi kartám, mikrokód k touchpadu, mikrokód k IPU webkamerám — jestli si fakt někdo představuje, že tohle všechno se dá nějak obejít a mít počítač „bez blobů“, inu, good luck. Možná za 50 let tomu tak bude.
…nevim jak je na tom integrovana GPU intel vs amd ne co se tyce vykonu ale v problemovosti s ovladaci…
Díval ses do kalendáře, aspoň jedním okem? Když se tam podíváš, bude tam rok 2025. Tvůj dotaz je z roku 2005. Proč jsi čekal 20 let, než ses konečně zeptal…?
…pak mi jde o obrazovku vim, ze uz jsou vlastovky se skalovanim ale moc tomu neverim, takze bych radsi s celocis. skalovanim tj FHD nebo UHD…
Aha. Takže pak jsi měl ještě druhý dotaz, v roce 2015, ale s tím druhým dotazem jsi čekal 10 let. Proč?
Žádný problém se škálováním neexistuje. Používám škálování doma i v práci. Celočíselné škálování neznamená příšerné zoufalství typu FullHD nebo UHD. To ani náhodou. Pod celočíselným škálováním si představuju ×2 nebo ×3.
Neceločíselné škálování už posledních 5+ let taky není problém. Ba dokonce není problém ani několik škálování najednou — kterýkoliv Wayland kompozitor už bez problémů umí zařídit, že přetažení okna z vyššího do nižšího rozlišení okno přeškáluje, aby (absolutní) velikost odpovídala. (Chce-li to tak uživatel: já preferuji stejné rozlišení v pixelech před stejnou absolutní velikostí, ale možnosti konfigurace jsou dnes široké.)
Moje pravidlo je: Desktopový monitor musí mít přes 200 ppi, notebook musí mít přes 300 ppi. Převedeno do rozměrů, tohle splňuje například 27" monitor s rozlišením 5k a 14" notebook s rozlišením 4k. Podle těchto kritérií vybírám hardware.
Pro mě osobně je rozlišení naprosto neoddiskutovatelná záležitost; kdybych si musel vybírat mezi slabším CPU a vyšším rozlišením (což nemusím; lze mít obojí zároveň), vždy bych dal přednost vyššímu rozlišení.
Po ±týdnu na solidním rozlišení, kde text vypadá jako vytištěný a kde můžeš vypnout „podpixelové“ vyhlazování, používat jenom šedé vyhlazování a zbavit se tím duhových efektů z divokých nultých let tohoto století, zjistíš, že k zoufalým kostrbatě kostičkovaným šachovnicím typu FullHD už prostě není cesty zpět, už pak to zoufalství nechceš.
Vyšší rozlišení člověku sice nedá zázračné schopnosti víc toho nakódit nebo nakreslit víc grafiky nebo napsat víc textu, ale to výrazné snížení „únavy očí“ (řečeno anglicismem) je prostě k nezaplacení.
Poradite tipy?
Tip číslo 0, obecný: Čím vyšší rozlišení, tím líp. Neexistují žádné výjimky, žádné „ale“ nebo „kdyby.
Tip číslo 1, konkrétní: Dobře mi slouží už několikátá generace Lejnova X1 Carbon (ale moje příští Lejnovo bude pravděpodobně Yoga, protože to je zatím první 14" Lejnovo, které má OLED a zároveň 4k) a PrDell XPS 13 (na kterém 4k vypadá prostě dokonale, jako by se člověk díval na luxusně vytištěný Playboy).
Jo, a musi vydrzet bez kablu aspon 8H pri beznem vykonu.
Nemusí. Kde se pořád bere tahle ptákovina?
Při běžném výkonu nevydrží 8h žádný notebook na světě, ani MacBook Pro. (Záleží na definici běžného výkonu. Čtení textu s nejslabším přijatelným jasem by asi byla cesta k těm 8 hodinám…)
Když pracuju, mám Thunderbolt dock, externí monitor, externí klávesnici, tj. výdrž a napájení není téma. Když mám schůze nebo nějaká jiná využití notebooku mimo pracovní stůl, nic z toho netrvá 8 hodin. Většinou mívám 80% před schůzí a 70% po schůzi. Co se zbývajícími 70%? Hodí se při čekání na letišti, ale ani tam se nevyužijí plně. (Počátečních 80% je limit nabíjení, který mám na svých noteboocích nastavený, protože to o malinko prodlouží životnost (některých) baterií — tak málo důležité mi přijde mít těch extra 20%.)
Pokud někdo opravdu chce 8 hodin, tak například PrDell prodává k notebookům elegantně stylovou USB-C „power banku“, která „designově ladí“ (fuf) s XPS 13 a s ní se dá klidně uvažovat o 8 až 12 hodinách. Nebo si koupit dvě nebo 3 a dělat s nimi 24-hodinové směny. (Proč ne, když „kredit“ na notebook je prý neomezený, že jo.)
Když se mě někdo zeptá, jestli chci lehčí + menší notebook nebo větší výdrž, při stejném výpočetním výkonu, vždycky zvolím lehčí + menší notebook.
…nejlepe bez nutnosti blobu neprejicich vyrobcu… Nic takového neexistuje; další prosím.Az tak jsem to ani neocekaval, tohle vim, mysleno tim bylo neproblemove GPU, WiFi at. aby to bylo zkratka soucasti jadra tj. Linuxu.
Při běžném výkonu nevydrží 8h žádný notebook na světě,Me vydrzel kdysi Dell XPS, bez snizovani jasu, zaplou wifi, nemluvim o sledovani 8H videa ani her. Takze tak, netreba to hrotit.
HW sa vyvíja tak rýchlo, že som už dávno stratil krok
Ale navrhoval by som zamýšľať sa nad nasledovným:
- skutočne chceš notebook? Budeš ho prenášať z miesta na miesto? Alebo každú chvíľu vyberať a schovávať do šuplíka či kufra auta? Nosiť do autobusu/vlaku/lietadla?
- ak áno, tak z čoho je konštrukcia? Plast/kov? Z čoho sú pánty? Koľko to váži? Má to vymeniteľnú batériu?
Osobne mi na notebook-och vadí malý rozmer obrazovky a klávesnice. Tiež som nedávno čítal diskusiu, kde sa ľudia sťažovali na okresané možnosti pripojenie periférií. Mám kolegu, ktorý si obstaral nejakú chytrú krabičku, ktorú pripojí cez USB-C jedným káblom a cez ňu mu funguje klávesnica, myš, veľký monitor, LAN a aj pár USB-A portov. Nemusí každú tú vec denne pripájať a odpájať samostatne.
Nepovedal si, čo sa na tom počítači bude robiť a ako zdatný je budúci užívateľ.aby byly co nejmenší, nejtenčí, nejlehčí atd.Tým pádom vzniká riziko že u nich bude absentovať jednoducho vymeniteľný akumulátor. Kde sú tie časy keď sa do tých batérií pchali lítiové monočlánky 18650 (ktoré sa nenafukovali), a notebook nebol tak tenký že by sa zarezal do pupku.
Tiskni
Sdílej: