Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
). Nevyrobil jste z nich ale balicek, takze necekejte, ze veci jako dpkg-reconfigure budou fungovat. Bud si je musite sam nejak ubalit (napr. pomoci checkinstall), nebo nainstalovat nezavisle na balickovacim systemu se vsemi dusledky z toho plynoucimi.
Nicméně, balíčky, které najdeš na apt-get.org, už nijak upravovat nemusíš. Pouze přidáš do /etc/apt/sources.list uvedený zdroj a od té chvíle s nimi budou moci pracovat programy typu dpkg, apt-get, dselect nebo aptitude.
Jinak, mozna se mnou mnoho lidi nebude souhlasit, ale rychlostni vyhody vlastniho kompilovani X nejsou nikterak omracujici. Rozhodne to nestoji za tu namahu.
Nicmene, chces-li presto sam kompilovat, vyuzij zdrojove deb baliky XFree 4.3, ktere jsou v experimentalni vetvi. Takovym zpusobem si muzes bezbolestne vytvorit vlastni zkompilovane deb baliky, aniz bys o balickovani cokoliv vedel (viz program apt-src nebo parametr 'source' u apt-get). -- Krome toho, trvas-li na vlastnorucne zkompilovanem software, poohledni se radsi po nejake source-based distribuci (gentoo, source mage, ...).
) Instalace probehla ok, ale vysledek stejny jako predtim.jak jsem jiz rikal : vse tam je, ale nic se nenajde.Hmm, asi to vzdavam,kopnu tam xfree v deb balicich, co jsem asi pred 2 mesici stahnul.Jo, s internetem si v debianu zatim nemohu vyskakovat, pac mam wifi kartu DWL 520+
Na jeji zprovozneni potrebuju zkompilovat jadro, ale na to si bez grafickeho prostredi netroufnu.Pockat,na tom se neda nic zkazit
.Jdu na to, tak zatim a diky za rady.
PS:Odpoved Honzovi Houšťkovi : chtel jsem to zkusit
Co se kompilace jadra tyka, tak opravdu XFree potreba nejsou (ja si i v XFree poustim menuconfig v terminalu). S tou kartou to ale prilis slavne nevypada, viz zde.
.
Ale pouzivam prikaz xconfig zda se mi rychlejsi a lepe se v nem orientuji.Tak jsem chtel nainstalovat jen ty xka, zkompilovat kernel,zprovoznit d-linka, a pak uz jen zadat apt-getu linky na net a hura na instalaci.Jeste mam nainstalovany Mandrake 9.2, ale tam mi ten d-link taky nejde, tam kdyz chci nejaky config upravit, tak to tim naopak jeste zkazim, ty jeho konfiguracni nastroje mi taky delaji jen bordel.Nerikam uplne vsechny, ale nektery jsou fakt strasny.Mam ho vlastne asi jen na prozkoumani.Debian se mi velice zamlouva a navic jsem sehnal cesky navod na tu wifinu,mam ted na ni ovladace presne na miru, stejna verze distra, stejny jadro, tak uz by se mi to mohlo konecne zdarit.
. Jinak se mi zda tato verze mandrake celkem dobra, tedy jen pro ty, co hledaji neco jako windowsy.
Tiskni
Sdílej: