Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
). Nevyrobil jste z nich ale balicek, takze necekejte, ze veci jako dpkg-reconfigure budou fungovat. Bud si je musite sam nejak ubalit (napr. pomoci checkinstall), nebo nainstalovat nezavisle na balickovacim systemu se vsemi dusledky z toho plynoucimi.
Nicméně, balíčky, které najdeš na apt-get.org, už nijak upravovat nemusíš. Pouze přidáš do /etc/apt/sources.list uvedený zdroj a od té chvíle s nimi budou moci pracovat programy typu dpkg, apt-get, dselect nebo aptitude.
Jinak, mozna se mnou mnoho lidi nebude souhlasit, ale rychlostni vyhody vlastniho kompilovani X nejsou nikterak omracujici. Rozhodne to nestoji za tu namahu.
Nicmene, chces-li presto sam kompilovat, vyuzij zdrojove deb baliky XFree 4.3, ktere jsou v experimentalni vetvi. Takovym zpusobem si muzes bezbolestne vytvorit vlastni zkompilovane deb baliky, aniz bys o balickovani cokoliv vedel (viz program apt-src nebo parametr 'source' u apt-get). -- Krome toho, trvas-li na vlastnorucne zkompilovanem software, poohledni se radsi po nejake source-based distribuci (gentoo, source mage, ...).
) Instalace probehla ok, ale vysledek stejny jako predtim.jak jsem jiz rikal : vse tam je, ale nic se nenajde.Hmm, asi to vzdavam,kopnu tam xfree v deb balicich, co jsem asi pred 2 mesici stahnul.Jo, s internetem si v debianu zatim nemohu vyskakovat, pac mam wifi kartu DWL 520+
Na jeji zprovozneni potrebuju zkompilovat jadro, ale na to si bez grafickeho prostredi netroufnu.Pockat,na tom se neda nic zkazit
.Jdu na to, tak zatim a diky za rady.
PS:Odpoved Honzovi Houšťkovi : chtel jsem to zkusit
Co se kompilace jadra tyka, tak opravdu XFree potreba nejsou (ja si i v XFree poustim menuconfig v terminalu). S tou kartou to ale prilis slavne nevypada, viz zde.
.
Ale pouzivam prikaz xconfig zda se mi rychlejsi a lepe se v nem orientuji.Tak jsem chtel nainstalovat jen ty xka, zkompilovat kernel,zprovoznit d-linka, a pak uz jen zadat apt-getu linky na net a hura na instalaci.Jeste mam nainstalovany Mandrake 9.2, ale tam mi ten d-link taky nejde, tam kdyz chci nejaky config upravit, tak to tim naopak jeste zkazim, ty jeho konfiguracni nastroje mi taky delaji jen bordel.Nerikam uplne vsechny, ale nektery jsou fakt strasny.Mam ho vlastne asi jen na prozkoumani.Debian se mi velice zamlouva a navic jsem sehnal cesky navod na tu wifinu,mam ted na ni ovladace presne na miru, stejna verze distra, stejny jadro, tak uz by se mi to mohlo konecne zdarit.
. Jinak se mi zda tato verze mandrake celkem dobra, tedy jen pro ty, co hledaji neco jako windowsy.
Tiskni
Sdílej: