Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Jiste ze se puvodni moduly premazou, k cemu vic kopii? Kdyz je chces zalohovat (taky nevim k cemu, kdyztak je prekompilujes znova ne?), musis rucne.
Mezi make menuconfig
a make modules_install
chybi make modules
ne? (vlastni kompilace modulu, nebo ty dva budes kompilovat separe?).
Jadro si nazvy jak chces, ale moduly pujdou vzdycky do /lib/modules/2.X.X
(teda po instalaci pres make modules_install
. Navic, at si ho pojmenujes jak chces, jadro je tam vzdycky bude hledat.
Trošku problémy jsou s "nejadernejma" modulama (moduly co nejsou součástí zdrojáků jádra), například s ovladačema pro nvidii, lirc... Ty po provedení make modules_install
opravdu zmizí...
Nezbývá, než znovu zopakovat, že LIRC je víc než rozumný si zkompilovat z originálních zdrojových kódů projektu. Různý "distribuční" verze jsou většinou víc než podivný ( Problémy se vyskytly minimálně u Gentoo a Mandraku). Při použití "originální" verze a vanilla jádra jsem naproti tomu ještě nenarazil na jedinej problém a to jak u řady 2.4 tak u řady 2.6...
P.S: Při pohledu na tu konfiguraci opravdu nechápu, k čemu všemu hodláte lirc používat..., přečtení LIRC manuálu by asi neuškodilo.
$ make modules modules_install 2>&1 | tee kopie_vypisu _na_obrazovce
pre
tag, ať se to dá číst. Napsat <
namísto LEVA ZAVORKA je taky snažší a dává ten správný výsledek...
K věci. gcc-2.96 neexistuje, to je redhatí blamáž... cc1plus má být v balíčku cpp (nejspíš), hlavně stejné verze, jaké máš kompilátor c++. Pokud máš cc1plus (tj. gcc-c++) ve stejné verzi jako cpp, opravdu tam je, tak bych se podíval, odkud se ho ksakru snaží cpp spouštět:
strace -e trace=stat64 /lib/cpp -x c++ </dev/nulli když v této fázi to už stejně znamená nějakou rozes..nou instalaci...
Tiskni
Sdílej: