Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
. Potrebuji zkompilovat dva moduly. Mam jadro 2.6.8. Pokud tedy v adresari /usr/src/linux zadam make menuconfig , vyberu oba moduly, a pak zadam prikaz make modules , obdrzim tyto moduly? Kde tyto zkompilovane moduly najdu? Nebude naruseno moje jadro, ktere ted pouzivam? Pokud tedy zadane moduly obdrzim, staci je zkopirovat mezi moduly a pak spustit prikaz depmod -a ?
Diky.
(Odpoved bude zrejme jasna, protoze jsem ji v zadnem z clanku, popisujicich kompilaci jadra nenasel
.
.
Navrhujete tedy vykonat toto:
v /usr/src/linux: make menuconfig, make modules_install, depmod -a?
Q: Nemel bych treba nejak to mnou kompuilovane jadro nazvat, aby se ty moduly nainstalovaly do /lib/modules/mojejadro?
Jiste ze se puvodni moduly premazou, k cemu vic kopii? Kdyz je chces zalohovat (taky nevim k cemu, kdyztak je prekompilujes znova ne?), musis rucne.
Mezi make menuconfig a make modules_install chybi make modules ne? (vlastni kompilace modulu, nebo ty dva budes kompilovat separe?).
Jadro si nazvy jak chces, ale moduly pujdou vzdycky do /lib/modules/2.X.X (teda po instalaci pres make modules_install. Navic, at si ho pojmenujes jak chces, jadro je tam vzdycky bude hledat.
Trošku problémy jsou s "nejadernejma" modulama (moduly co nejsou součástí zdrojáků jádra), například s ovladačema pro nvidii, lirc... Ty po provedení make modules_install opravdu zmizí...
Nezbývá, než znovu zopakovat, že LIRC je víc než rozumný si zkompilovat z originálních zdrojových kódů projektu. Různý "distribuční" verze jsou většinou víc než podivný ( Problémy se vyskytly minimálně u Gentoo a Mandraku). Při použití "originální" verze a vanilla jádra jsem naproti tomu ještě nenarazil na jedinej problém a to jak u řady 2.4 tak u řady 2.6...
P.S: Při pohledu na tu konfiguraci opravdu nechápu, k čemu všemu hodláte lirc používat..., přečtení LIRC manuálu by asi neuškodilo.
$ make modules modules_install 2>&1 | tee kopie_vypisu _na_obrazovce
. Autoconf, automake a libconf mam ve verzich, ktere jsou pozadovany na strance www.lirc.org/cvs.html.
uz drive jsem absenci modulu pro lirc hlasil jako bug na mandrake.cz - rikali, ze Mandrakesoft ztratil vyvojare pro jadro a dlouhou dobu hledali nekoho noveho; veri, ze snad v pristich verzich uz to bude OK.
Mandrake mi absolutne sedi, az na tyhle drobnosti.
pre tag, ať se to dá číst. Napsat < namísto LEVA ZAVORKA je taky snažší a dává ten správný výsledek...
K věci. gcc-2.96 neexistuje, to je redhatí blamáž... cc1plus má být v balíčku cpp (nejspíš), hlavně stejné verze, jaké máš kompilátor c++. Pokud máš cc1plus (tj. gcc-c++) ve stejné verzi jako cpp, opravdu tam je, tak bych se podíval, odkud se ho ksakru snaží cpp spouštět:
strace -e trace=stat64 /lib/cpp -x c++ </dev/nulli když v této fázi to už stejně znamená nějakou rozes..nou instalaci...
).
Tiskni
Sdílej: