Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Mezi 2 klasickými ethernet kartami je bridge plně funkčí, ale z wifi mě bridguje jen broadcast pakety:-/ Nejspíš to bude kartou. Za kolik se dá pořídt pořádná wifina co tohle bude umět (promisc mode)? Dík
.
Ale už jsem uvažoval, že si ji pořídím jen tak, abych si na vlastní kůži vyzkoušel co to vlastně umí
Takovych je nas tady vic, holt si budes muset odpustit par piv .
Obecně platí, že když to půjde vyřešit s tímhle tak za to přece nedám víc než je potřeba a investuju ty prachy do piva
Někde jsem se dočetl, že ty prekompilované ovladače od realteku se dají zkompilovat pro konkrétní jádro. To jsem zkoušel, zkompiloval jsem bez chyb, ale když jsem se pokusil modul zavést, tak to jen hodilo hlášku segmentation fault a karta nic Pomocí ndiswrapperu jsem jím rozchodil, ale když jsem jí přidal do bridge tak jsem se dočkal hlášení: "ndis - promisc mode not supported" takže to samozřerejmě žádný pakety nepřeposílalo. Ten Asus s Ralink rt2400 má už ovladače pro linux v poročilejším stádiu, verze 1.2.1 měla mít údajeně "full promisc and bridge support", ale vypadá to že ne, protože jsem opět kompiloval bez chyb, zavedl modul a karta sice fungovala, ale jen jako klasický klient v infrastruktuře, po přidání do bridge přeposílala pouze broadcast pakety. Může to být nedodělaným promisc módem? Virtuálímu zařízení br0 jsem přiřadil ip a to co bylo na eth0 jsem pingnul bez problému, ale na wifi jsem nepingnul ani AP. Myslím že si s tím budu pár dní hrát a pak to buďto vzdám nebo dojdu pro tu 626ku A neexistuje nějaká alespoň zpoloviny podoporovaná wifi karta co stojí okolo tisícovky? to bych ještě byl ochotnej za to dát, ale 1500 za kus je fakt moc, teda pro mě určitě. Ale byl bych fakt vysmátej kdybych to rozchodil s nějakým tím šmejdem za pár stovek
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz