Byla vydána (𝕏) nová verze 24.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 24.7 je Thriving Tiger. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Binarly REsearch upozorňuje na bezpečnostní problém PKFail (YouTube) v ekosystému UEFI. Stovky modelů zařízení používají pro Secure Boot testovací Platform Key vygenerovaný American Megatrends International (AMI) a jeho privátní část byla při úniku dat prozrazena. Do milionů zařízení (seznam v pdf) po celém světě tak útočníci mohou do Secure Bootu vložit podepsaný malware. Otestovat firmware si lze na stránce pk.fail. Ukázka PoC na Linuxu na Windows na YouTube.
Mobilní operační systém /e/OS (Wikipedie) založený na Androidu / LineageOS, ale bez aplikací a služeb od Googlu, byl vydán ve verzi 2.2 (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je rodičovská kontrola.
Společnost OpenAI představila vyhledávač SearchGPT propojující OpenAI modely umělé inteligence a informace z webů v reálném čase. Zatím jako prototyp pro vybrané uživatele. Zapsat se lze do pořadníku čekatelů.
Distribuce Linux Mint 22 „Wilma“ byla vydána. Je založená na Ubuntu 24.04 LTS, ale s desktopovým prostředím Cinnamon (aktuálně verze 6.2), příp. MATE nebo Xfce, balíkem aplikací XApp, integrací balíčků Flatpak a dalšími změnami. Více v přehledu novinek a poznámkách k vydání.
Příspěvek na blogu Truffle Security: Kdokoli může přistupovat ke smazaným a privátním repozitářům na GitHubu.
Byla vydána nová verze 14 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v cgitu. Vypíchnout lze podporu rozšíření v Lua.
Byla vydána verze 1.80.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Apple oznámil, že v beta verzi spustil své Apple Maps na webu. Podporován je také webový prohlížeč Chrome. Ne však na Linuxu.
Portál Stack Overflow po roce opět vyzpovídal své uživatele, jedná se především o vývojáře softwaru, a zveřejnil detailní výsledky průzkumu. Průzkumu se letos zúčastnilo více než 65 tisíc vývojářů. Z Česka jich bylo 710. Ze Slovenska 246.
Řešení dotazu:
Pokud ho učitel zároveň odkáže na konkrétní literaturu, nevidím v tom nic divného. Hlavně si ale uvědomte, že vztah mezi studentem a učitelem je naprosto zásadně odlišný od vztahu mezi tazatelem na tomto fóru. Kdybyste se na totéž zeptal na školení nebo v rámci placené konzultace, bylo by to také něco úplně jiného…
Je lepší pokud ver. adresu do DMZ mám na rozhraní, nebo pokud to budu jenom forwardovat na NAT bez toho?
Můj názor je tento: je-li možné se použití NATu vyhnout, je žádoucí to udělat.
Michal Kubeček : Můj názor je tento: je-li možné se použití NATu vyhnout, je žádoucí to udělat.
Jestli jsem to dobře pochopil vy to tedy preferujete pustit do stejného rozhraní NAT ( síť 192.168.0.x) a zároveň tam vytvořit most na veřejnou ipadresu ?
To mi bude dělat problém vzhledem k firewalu, accountingu a shapingu ( vše je dynamicky generováno vzhledem k aktuální propusnosti, využití síťě a ukázněnosti uživatelů). Proto bych raději věděl zda je lepší vytvořit speciálně virtuální rozhraní s ipadresou DMZ, nebo jenom pakety zachytit a překládat na vnitřní adresu.( co je více košér :)
Díky.
Ono pojetí "Demilitarizované zóny" se liší autor od autora... Máte pravdu, že v českých zemích se nejvíce zažil pojem specifičťejší, takový jaký zde uvádíte.
Ale pokud se zamyslíte nad významem DMZ odhalíte, že se v podstatě jedná o místo v síti, kde jsou omezené("demilitarizované") ochranné bariéry. Tudíž mnou uvedené označení jako DMZ je správné.
Otázka však není jak to nazvat, ale jak nejlépe to implementovat, ono pokud se začtu například do zde napsaného seriálu o DMZ opět se jedná o teoretické polemizování(toho je na netu a v knihkupectví spousty) respektive o uvedení do problematiky ( chci vydět někoho kdo na základě toho seriálu postavil DMZ)
Stále platí otázka, pokud netrváte na Vašem názvosloví, vyjádřil jsem se jinak zřetelně o co mi jde?
Filosofií Linuxu je podle vás vychovávat lidi k lenosti a tomu, že za sebe nechávají pracovat jiné? Pak asi každý mluvíme o jiném Linuxu.
Většina dotazů je spojena s tím, že člověk je línej nebo nemá čas si to nastudovat/najít sám.
To bohužel ano. Ale nevím, proč by ho v takovém chování ostatní měli podporovat.
Tiskni
Sdílej: