Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
)...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
Monitor v /etc/XF86Config či xorg.conf třeba VertRefresh 50.0 - 100.0. Když to nezabere, budete muset ještě ručně nastavit ModeLine. Klikátka bych obešel. Nad 75 to jistě nepůjde. Mimochodem, čím je ten displej připojenej k počítači? Přes D-SUB, nebo přes DVI?
AFAIK u LCD frekvence neudava "blikavost" jako u CRT. Pri nizsich frekvencich je obraz ostrejsi ale pomaleji se obnovuje, pri vyssich se obnovuje rychlejc, ale muze byt rozmazanejsi. Zvlast kdyz se jede pres analogovy VGA a ne pres DVI.
Tim "obnovuje" myslim zmenu obrazu - treba pri gamesach nebo treba realtime otaceni telesa v CADu. Pri nizsi frekvenci to pak muze vypadat trhane. Jenze A-D prevodnik u vyssich freq nemusi stihat a obraz nemusi byt tak kvalitni. U games a videa to zase tolik nevadi, u pismenek jo.
Kazdopadne oci te z toho bolet nebudou ani kdyz pojedes na nizke freq, protoze LCD obraz neblika.
Jenom si ted nemohu vzpomenout proc to tak je, ale v praci sme skoncili na 60Hz.
Video je na tom v pohode (ma kolem 30 snimku/s)Presne tak, nativni frekvence, se kterou pracujou LCD monitory je 60Hz. Pri 75Hz je obvykle rozostreny (a je jedno, jestli D-Sub nebo DVI)Jedním z důležitých (ovšem téměř vždy opomíjených) udávaných parametrů monitorů a grafických karet je také šířka pásma. Je určena kvalitou vstupních obvodů monitoru (a výstupních obvodů karty). Při příliš vysokých frekvencích datového signálu vznikne zkreslení, které se projeví právě rozostřením. Kvalitní CRT monitory mají šířku pásma zcela dostatečnou pro veškeré obnovovací frekvence které zvládnou (zde je právě prostor pro levné CRT, kde se dá šetřit). U LCD se samozřejmě šetří, protože 60Hz plně stačí. Teoreticky to má smysl až u nových LCD s velmi nízkou dobou odezvy.Jenom si ted nemohu vzpomenout proc to tak je, ale v praci sme skoncili na 60Hz.
Tiskni
Sdílej:
