Před 60 lety byl představen programovací jazyk BASIC

Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).

1.5.2024 23:22 | Ladislav Hagara | IT novinky

Komentáře

[Radovan]

Představen nebo poprvé spuštěn?

[X]

Neumis cist?

The first version BASIC language was released on 1 May 1964.

[Radovan]

Nejenže umím číst, ale občas si i něco pamatuji:

The first version ran on 1 May 1964, and it was opened to general users in June.

...

John Kemeny and John McGeachie ran the first BASIC program on 1 May 1964 at 4 a.m. ET.

https://en.wikipedia.org/wiki/Dartmouth_BASIC

Teda ne že bych tenkrát byl přímo u toho, ale hodně se o tom psalo před deseti a dvaceti roky

[regine2]

Pamatuji si, jak v počátcích znalí proti němu bojovali. Zejména uživatelé Pascal (Borland). BASIC

[boomerBasic]

Taky si ze mě ti strupi s Pascalem dělali prdel, ale když jsem nahlíd do jejich zdrojáků tak proti basicu to byl nečitelný bordel s mrakem středníků. Zdroják nasmolený v QuickBasic nebo později ve VisualBsic (do verze 5) nepřipomínal zdroják ale popis řešení. A ano ukazatele trochu chyběly.

[The Young]

OK boomer.

[okbobcz]

Quick Basic už ten původní Basic moc nepřipomíná. Je to spíš Modula než Basic. Quick Basic je jazyk z druhé poloviny 80 let, Visual Basic jsou už 90 léta. Oproti tomu Pascal jsou 70tá léta. Pascal je navržený, tak aby se dal snadno napsat kompilátor i pro tehdejší počítače (z 70 let). To, že se Pascal ještě docela masivně používal v 90 letech je víc o úspěchu Turbo Pascalu a Delphi než o samotném jazyku (který nebyl zas až tak špatný, ale byl primárně navržený pro výuku). Wirth v 90 letech už pracoval s jazykem o dvě generace novějším - Oberonem.

[Radovan]

Oni v Dartmouthu přestali číslovat řádky už v sedmdesátých letech a posouvali se o hodně dál, jenže pak přišel nějaký Micro-soft nebo jak se to jmenovalo...

Pascal vznikl ještě dřív než C. Vtipné je, že to původně byl jazyk interpretovaný virtuálním strojem. Co mi to jen připomíná?

[okbobcz]

Pascal byl jazyk i produkt určený pro výuku. Wirth jako demo aplikaci používal překladač - překladač Pascalu nebo Oberonu. Překladač do reálného CPU by byl dost na výuku neprakticky komplikovaný, takže si Wirth vymyslel fiktivní CPU a fiktivní systém, a pro něj napsal interpret. Pascal pak překládal do kódu tohoto fiktivního CPU. Kód překladače byl pak jednoduchý, a pořád to bylo relativně použitelné (a příjemně paměťově úsporné). Mám pocit, že i Turbo Pascal 3 tuto techniku používal. Skutečné překladače byly n násobně větší - a několika průchodové - výsledkem byl ale výrazně lepší kód. Pascal byl ale určen pro výuku - neobsahoval žádné optimalizace. Šlo jen o rychlost překladu, a jednoduchost překladače - protože zdrojové kódy překladače se používaly pro výuku.

Můj oblíbený Oberon byl vůči Céčku podstatně primitivnější překladač, ale už překládal do strojového kódu. Wirthovi navíc nikdy nešlo o maximální rychlost přeloženého kódu. Šlo mu hlavně o konzistenci a udržovatelnost kódu. Nádherně je to vidět na Oberonu.

[Radovan]

Přesně tak. Malý jednoduchý jazyk, od počátku navržený tak aby překladač mohl být jednoprůchodový. Přitom jeho rekurzivní struktura umožňuje mít funkce ve funkcích ve funkcích ve funkcích... To mi pak v Céčku dost chybělo. Ale tam se to zase dá nahradit odděleným překladem.

C je sice primitivní, ale tím co všechno umožňuje je strašně komplikovaný. Takový RISC mezi jazyky.

[okbobcz]

C je čitelnější notace makro assembleru. Dělám v Céčku posledních 15 let, a člověk musí vědět, že ve chvíli, kdy kód začne vypadat komplikovaně, tak dělá něco blbě.

[Radovan]

No nevím, nezáleží spíš jak to funguje než jak to vypadá?

#include                                     <math.h>
#include                                   <sys/time.h>
#include                                   <X11/Xlib.h>
#include                                  <X11/keysym.h>
                                          double L ,o ,P
                                         ,_=dt,T,Z,D=1,d,
                                         s[999],E,h= 8,I,
                                         J,K,w[999],M,m,O
                                        ,n[999],j=33e-3,i=
                                        1E3,r,t, u,v ,W,S=
                                        74.5,l=221,X=7.26,
                                        a,B,A=32.2,c, F,H;
                                        int N,q, C, y,p,U;
                                       Window z; char f[52]
                                    ; GC k; main(){ Display*e=
 XOpenDisplay( 0); z=RootWindow(e,0); for (XSetForeground(e,k=XCreateGC (e,z,0,0),BlackPixel(e,0))
; scanf("%lf%lf%lf",y +n,w+y, y+s)+1; y ++); XSelectInput(e,z= XCreateSimpleWindow(e,z,0,0,400,400,
0,0,WhitePixel(e,0) ),KeyPressMask); for(XMapWindow(e,z); ; T=sin(O)){ struct timeval G={ 0,dt*1e6}
; K= cos(j); N=1e4; M+= H*_; Z=D*K; F+=_*P; r=E*K; W=cos( O); m=K*W; H=K*T; O+=D*_*F/ K+d/K*E*_; B=
sin(j); a=B*T*D-E*W; XClearWindow(e,z); t=T*E+ D*B*W; j+=d*_*D-_*F*E; P=W*E*B-T*D; for (o+=(I=D*W+E
*T*B,E*d/K *B+v+B/K*F*D)*_; p<y; ){ T=p[s]+i; E=c-p[w]; D=n[p]-L; K=D*m-B*T-H*E; if(p [n]+w[ p]+p[s
]== 0|K <fabs(W=T*r-I*E +D*P) |fabs(D=t *D+Z *T-a *E)> K)N=1e4; else{ q=W/K *4E2+2e2; C= 2E2+4e2/ K
 *D; N-1E4&& XDrawLine(e ,z,k,N ,U,q,C); N=q; U=C; } ++p; } L+=_* (X*t +P*M+m*l); T=X*X+ l*l+M *M;
  XDrawString(e,z,k ,20,380,f,17); D=v/l*15; i+=(B *l-M*r -X*Z)*_; for(; XPending(e); u *=CS!=N){
                                   XEvent z; XNextEvent(e ,&z);
                                       ++*((N=XLookupKeysym
                                         (&z.xkey,0))-IT?
                                         N-LT? UP-N?& E:&
                                         J:& u: &h); --*(
                                         DN -N? N-DT ?N==
                                         RT?&u: & W:&h:&J
                                          ); } m=15*F/l;
                                          c+=(I=M/ l,l*H
                                          +I*M+a*X)*_; H
                                          =A*r+v*X-F*l+(
                                          E=.1+X*4.9/l,t
                                          =T*m/32-I*T/24
                                           )/S; K=F*M+(
                                           h* 1e4/l-(T+
                                           E*5*T*E)/3e2
                                           )/S-X*d-B*A;
                                           a=2.63 /l*d;
                                           X+=( d*l-T/S
                                            *(.19*E +a
                                            *.64+J/1e3
                                            )-M* v +A*
                                            Z)*_; l +=
                                            K *_; W=d;
                                            sprintf(f,
                                            "%5d  %3d"
                                            "%7d",p =l
                                           /1.7,(C=9E3+
                              O*57.3)%0550,(int)i); d+=T*(.45-14/l*
                             X-a*130-J* .14)*_/125e2+F*_*v; P=(T*(47
                             *I-m* 52+E*94 *D-t*.38+u*.21*E) /1e2+W*
                             179*v)/2312; select(p=0,0,0,0,&G); v-=(
                              W*F-T*(.63*m-I*.086+m*E*19-D*25-.11*u
                               )/107e2)*_; D=cos(o); E=sin(o); } }

Aneb zdroják leteckého simulátoru

[okbobcz]

Aby to fungovalo je předpoklad. Ale dobře udělané věci jsou zároveň i hezké, a ošklivě udělané věci nikdy nebudou dobré. Platí to pro stejně pro truhláře jako pro programátora.

[VoDo]

pritom je to sracka a cecko je lepsi

[Radovan]

Možná by Céčko nebylo, nebo bylo úplně jiné, nebýt BASICu. Viz DTSS.

[Lukve]

FreeBASIC ma compiler umi robit binarky a ma podporu pre smerniky ci ako a asm, trochu som hladal na osdev.com a da sa v tom spraviť aj OS chcem tym povedať ze záleží na dialekte basica a od samotnej implementácii ako je spravený napr ten freebasic ma aj bootstrap takze asi sa da buildnut bez ccka.

[Radovan]

On ani ten úplně první BASIC v roce 1964 nebyl interpretovaný, ale kompilovaný!

[lukve]

Moze byt, moja cesta k programovaniu bol mix Atari800 BASICa a Asembler dobre sa to riesilo ze v BASICU si zavolal podprogram ktory bol nadefinovany ako DATA a inac potom po rokoch prve PC ktore som si poskladal cakal som za licenciou na W98 tak som bol tyzden na DOSE a som sa bavil s QBASICOM od MS. a potom prisiel PASCAL ako PASCAL je podla mna horsi jazyk nez vsetko ostatne ako to hovorim dneska s odstupom casu mozno vtedy neboli take moznosti ale hned som skusal C pametam ze som si stiahol knizku C od K&R a stale si myslim ze C je najlepsie a nelutujem to.

Plati taka veta ze program je natolko dobry ako dobry je programator ale aj jazyk moze pokazit programatora, napr dal som sa na webky najprv HTML, CSS, JS a vzhladom na to ze vecsina free hostingov ponukala PHP tak ma PHP pokazilo, dobre ze som neskusil Perl. :D

Inac toto je moja asi najhorsia vec v Pascale https://github.com/lukolve/Rainbow-Doom

upozornujem Turbo Pas nie fp

[regine2]

Basic - 1964, Pascal - 1970, C dle Wiki je nástupcem programovacího jazyka B, vyvinuli v Bellových laboratořích mezi roky 1972 a 1973.

[..... Izak .....]

Nejlepsi je FORTRAN a COBOL - aspon jsou uber bezpecne ale moreni veci v tom napsat nelze --- az na objekty ve fortranu, kazdy C++ program by mel volat objekty napsane ve fortanu, pokud neco pocitaji, nebo B++ je fakt sracka - stoji na tom treba photoshop - pritom Fortan nedela chyby a je uber rychly, od F900 umi sam paralelizovat bez MPICH - i kdyz jej ma de fakto v sobe

[hermes]

fortran je zrozumitelny, ale teda je dost podobny basicu vsade same skoky na navestia. print je prikaz a nie funkcia. velmi mi to pripomina QuickBasic. Sice je to vysokourovnovy jazyk ale su tam aj dost archaicke nizkourovnove konstrukcie.

a COBOL? to je taka java 70 - 80tych rokov plna dnes uz zbytocneho bolierplatu schvalne tu je hello world (co mi nasiel google):

000100 IDENTIFICATION DIVISION.
000200 PROGRAM-ID.  HELLO.
000300 AUTHOR.      JOE PROGRAMMER.
000400 ENVIRONMENT DIVISION.
000500 DATA DIVISION.
000600 PROCEDURE DIVISION.
000700 MAINLINE.
000800     DISPLAY 'Hello World!'.
000900     STOP RUN.

[Radovan]

Bodejť by mu nebyl podobný, když je BASIC z FORTRANu odvozený

Mimochodem, nastuduj si nějakou dobovou literaturu o makroassemblerech z první poloviny padesátých let, budeš se divit co všechno v tom FORTRANu tenkrát shrnuli do jedné kupy.

A COBOL je Java šedesátých let, ale dodnes perfektně fungující.

[RuzovejCokl]

Ta čísla řádek jsou tam zbytečná, zjevně copy&paste z ISPF editoru. Cobol má jednu výhodu - zdroják je zároveň dokumentací kódu