Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
dummy at 0x400738: ff 25 b2 06 10 00 68 06 00 00 dummy(): 849 dummy(): 23 dummy(): 23 dummy(): 23 dummy(): 23 dummy(): 23 dummy(): 23 dummy(): 23 dummy(): 23 dummy(): 23 dummy_ptr at 0x2aaaaabc261c: f3 c3 90 90 55 48 89 e5 53 48 dummy_ptr(): 25 dummy_ptr(): 20 dummy_ptr(): 20 dummy_ptr(): 20 dummy_ptr(): 20 dummy_ptr(): 20 dummy_ptr(): 20 dummy_ptr(): 20 dummy_ptr(): 20 dummy_ptr(): 20
dummy at 0x400738: ff 25 22 07 10 00 68 06 00 00 dummy(): 850 dummy(): 23 dummy(): 9 dummy(): 9 dummy(): 9 dummy(): 9 dummy(): 9 dummy(): 9 dummy(): 9 dummy(): 9 dummy_ptr at 0x2aaaaabc2620: f3 c3 90 90 90 90 90 90 90 90 dummy_ptr(): 24 dummy_ptr(): 9 dummy_ptr(): 9 dummy_ptr(): 9 dummy_ptr(): 9 dummy_ptr(): 9 dummy_ptr(): 9 dummy_ptr(): 9 dummy_ptr(): 9 dummy_ptr(): 9
80486d0: 0f 31 rdtsc 80486d2: 89 c3 mov %eax,%ebx 80486d4: e8 43 fe ff ff call 804851c <dummy@plt> 80486d9: 0f 31 rdtsc ... a ... 8048780: 0f 31 rdtsc 8048782: 89 c3 mov %eax,%ebx 8048784: ff d7 call *%edi 8048786: 0f 31 rdtsc..ale výsledek se mění při každém spuštění. Nejdřív je PLT překvapivě o 9 taktů rychlejší, pak zase o 2 taky pomalejší. Adresa PLT i jeho obsah je stále stejný, jediné co se mění je adresa, kam Linuks načetl dynamickou knihovnu. Asi se nějak projevuje aliasing cache, nebo nějaká podobná magie... Neoptimalizovaná verze se ale z nějakého neznámého důvodu chová stále stejně.
# run 1 dummy at 0x804851c: ff 25 78 9a 04 08 68 30 00 00 dummy(): 37 dummy_ptr at 0xb7f4d4bc: c3 90 90 90 55 89 e5 56 53 e8 dummy_ptr(): 46 # run 2 dummy at 0x804851c: ff 25 78 9a 04 08 68 30 00 00 dummy(): 37 dummy_ptr at 0xb7f044bc: c3 90 90 90 55 89 e5 56 53 e8 dummy_ptr(): 35
Tiskni
Sdílej: