Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Selector::OnMenuButton1Click()
{
// prizpusob chovani tridy
};
Kdy by se tato metoda vyvolala jen tehdy, kdy by bylo to tlačítko v menu stisknuto ?
Vůbec nevím kudy do toho ... budu vděčný, když mi někdo dokážete poradit ...
OnMenuButton1Click(Sender) {
if MENUITEM(Sender)->down {
...
} else {
...
}
}
class Base;
typedef void (Base::*Event) (Base *Sender);
class Base{
public:
Event OnClick;
};
class MyChild : public Base{
public:
Event OnClick;
MyChild(){
OnClick = &MyChild::MyClick; // ?
}
void MyClick(Base *Sender){
}
};
Ovšem toto nefunguje a na označeném řádku vyhazuje chybu, že nemůže přetypovat MyChild na Base. Co tam je udělané blbě ? A pokud je celá úvaha blbě, tak jak to řešit ?
static_cast<Event>. Ale podle meho byste se mel predevsim vazne zamyslet nad navrhem - proc nepouzivate virtualni funkce, nebo sigc++?
=== base.h ===
class Base;
typedef void (Base::*Event) (Base *Sender);
class Base{
};
=== derived1.cpp ===
class Derived1 : public Base{
public:
void MyClick1(Base *Sender){
cout << "MyClick1" <<endl;
}
};
Event ev1 = &Derived1::MyClick1;
=== derived2.cpp
class Derived2 : public Base{
public:
void MyClick2(Base *Sender){
cout << "MyClick2" <<endl;
}
};
Event ev2 = &Derived2::MyClick2;
Jak by se v paměti lišily ev1 a ev2? Fungovalo by to, kdyby Base měla virtuální metodu MyClick(), Derived[12] by ji implementovaly, ev[12] by se inicializovaly &Base::Myclick a volaly na instanci buď jedné nebo druhé třídy. Ale pak by ty ukazatele ztrácely smysl.
ev1 by byla adresa Derived1::MyClick1 a ev2 adresa Derived2::MyClick2 (ale musite castovat, samo vam to neprojde). Nicmene takovehle zonglovani s ukazatelama na funkce neni prilis moudre, ztracite informaci o typu a velmi hlasite si rikate o segfaulty.
Skús z chybného riadku vymazať ampersand '&'. Ak to nepôjde skús aj typ Event definovať bez toho Base::.
Selector obsahuje zoznam položiek v menu, alebo položky obsahuje tá "PrváMenuTrieda"?
#include <string>
use namespace std;
class PrvaMenuTrieda {
public:
PrvaMenuTrieda(Selector *s);
void draw_menu();
...
private:
string *polozky_menu; // Text v menu
void *(*callback_fcie)(Event e); // i-ta funkcia = i-ta polozka
Selector *selector;
...
}
PrvaMenuTrieda::draw_menu() {
// vykresli menu
...
// spracuj eventy (klavesnica, mys)
// selector zisti, ci a kam si klikol
// ak si klikol na i-tu poloku, zalova:
// (prvaMenuTrieda -> getFciu(i))(event);
selector -> process_event(this);
}
Toto ti asi nepomôže, ale popis tvojho problému tiež nie je najasnejší. Ešte ti ukážem, ako sa robia callbacky v C:
#include <stdio.h>
int callback_fcia(int i) {
printf("fcia: %d => %d", i, i + 1);
return i + 1;
}
int callback_fcia_2(int i) {
printf("fcia_2: %d => %d", i, i * 2);
return i * 2;
}
void call_on_array(int[] ary, int size, int (*callback(int))) {
int i;
for(i = 0; i < size; i++) ary[i] = callback(ary[i]);
}
int main(int argc, char **argv) {
int ary[] = {0, 1, 2, 3, -5};
call_on_array(ary, 5, callback_fcia);
call_on_array(ary, 5, callback_fcia_2);
return 0;
}
class Fomular : public CForm
{
public :
Edit *pEdit1;
Button *pButton01;
Button *pButton02;
void OnButton01Click(Object *Sender) { Zpracuj kod podmineni stiskem tlacitka 01; };
Draw(); // vykresli to okno
};
class Info // zde v teto tride chci pouzit to okno ( formular ) definovaný výše.
{
Formular *pForm;
public :
Draw() { pForm->Draw();};
void NastalaUdalostNaKlavesniciNeboMysi(struct popisUdalosti)
{
pForm->ZpracujUdalostARozhodniZdaSeTeTyka(popisUdalost);
};
};
Takhle nějak by měl vypadat ten kód. Bohužel tohle je už jen obálka. Nevím jak implementovat tu část, kde vlastně potřebuji "do toho buttonu dostat metodu jiné třídy".
/* knihovna */
class Widget;
class Clickable {
public:
virtual int OnClick(Widget *Sender) = 0;
};
class Widget {
public:
Widget(): m_handler(0) {}
void addHandler(Clickable *handler)
{
m_handler = handler;
}
private:
Clickable *m_handler;
int click()
{
if (m_handler) return m_handler->OnClick(this);
return 0;
}
};
/* aplikace */
class Form {
Form() : btnclick(this)
{
m_widget = new Widget;
m_widget->addHandler(&btnclick);
}
~Form()
{
delete m_widget;
}
class button1Click : public Clickable {
public:
button1Click(Form *parent) : m_parent(parent) {};
private:
Form *m_parent;
int OnClick(Widget *Sender)
{
m_parent->m_data = 42;
return 0;
}
} btnclick;
private:
int m_data;
Widget *m_widget;
};
Takže jednodušší by bylo mít handlery jako globální funkce s dalším argumentem, ve kterém bude uložený ukazatel na třídu, kterou uživatel potřebuje měnit (jako handlery v Gtk). Na funkce lze ukládat ukazatele dle libosti
Vezmime si hypotetickú situáciu: Formulár obsahuje objekty Tlacidlo. Každé tlačidlo by malo volať nejakú špeciálne jemu priradenú fciu. Potom cez konštruktor, alebo cez accessor by táto fcia mala byť nastaviťeľná (predaná buttonu). Neviem, či poznáme základný princíp OOP (ja ho síce poznám, ale zdá sa mi neužitočný). Vytvoríme abstraktnú triedu Action, od ktorej odvodíme viacero tried, ktoré budú obsahuvať našu callback fciu:
class Action {
void do_the_action() = 0;
}
class EditAction : public Action {
TextBox text_box;
EditAction(TextBox t) {
text_box = t
}
void do_the_action() {
text_box -> begin_edit();
}
}
class SaveAction : public Action {
TextBox text_box;
SaveAction(TextBox t) {
text_box = t;
}
void do_the_action() {
char *data = text_box -> getData();
save_data_to_file(the_file, data);
delete data;
}
}
class Button {
Action action;
Button(Action a) {
action = a;
}
void draw(event) {
if(event is my event) {
a -> do_the_action();
}
}
}
class Formular {
TextBox *text_box;
Action *a_edit;
Action *a_save;
Button *b_edit;
Button *b_save;
Formular() {
text_box = new TextBox(this);
a_edit = new EditAction(text_box);
a_save = new SaveAction(text_box);
b_edit = new Button(a_edit);
b_save = new Button(a_save);
}
void draw() {
text_box -> draw(event);
b_edit -> draw(event);
b_save -> draw(event);
}
}
Tiskni
Sdílej: