Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Selector::OnMenuButton1Click() { // prizpusob chovani tridy };Kdy by se tato metoda vyvolala jen tehdy, kdy by bylo to tlačítko v menu stisknuto ? Vůbec nevím kudy do toho ... budu vděčný, když mi někdo dokážete poradit ...
OnMenuButton1Click(Sender) { if MENUITEM(Sender)->down { ... } else { ... } }
class Base; typedef void (Base::*Event) (Base *Sender); class Base{ public: Event OnClick; }; class MyChild : public Base{ public: Event OnClick; MyChild(){ OnClick = &MyChild::MyClick; // ? } void MyClick(Base *Sender){ } };Ovšem toto nefunguje a na označeném řádku vyhazuje chybu, že nemůže přetypovat MyChild na Base. Co tam je udělané blbě ? A pokud je celá úvaha blbě, tak jak to řešit ?
static_cast<Event>
. Ale podle meho byste se mel predevsim vazne zamyslet nad navrhem - proc nepouzivate virtualni funkce, nebo sigc++?
=== base.h === class Base; typedef void (Base::*Event) (Base *Sender); class Base{ }; === derived1.cpp === class Derived1 : public Base{ public: void MyClick1(Base *Sender){ cout << "MyClick1" <<endl; } }; Event ev1 = &Derived1::MyClick1; === derived2.cpp class Derived2 : public Base{ public: void MyClick2(Base *Sender){ cout << "MyClick2" <<endl; } }; Event ev2 = &Derived2::MyClick2;Jak by se v paměti lišily ev1 a ev2? Fungovalo by to, kdyby Base měla virtuální metodu MyClick(), Derived[12] by ji implementovaly, ev[12] by se inicializovaly &Base::Myclick a volaly na instanci buď jedné nebo druhé třídy. Ale pak by ty ukazatele ztrácely smysl.
ev1
by byla adresa Derived1::MyClick1
a ev2
adresa Derived2::MyClick2
(ale musite castovat, samo vam to neprojde). Nicmene takovehle zonglovani s ukazatelama na funkce neni prilis moudre, ztracite informaci o typu a velmi hlasite si rikate o segfaulty.
Skús z chybného riadku vymazať ampersand '&'. Ak to nepôjde skús aj typ Event
definovať bez toho Base::
.
Selector obsahuje zoznam položiek v menu, alebo položky obsahuje tá "PrváMenuTrieda"?
#include <string>
use namespace std;
class PrvaMenuTrieda {
public:
PrvaMenuTrieda(Selector *s);
void draw_menu();
...
private:
string *polozky_menu; // Text v menu
void *(*callback_fcie)(Event e); // i-ta funkcia = i-ta polozka
Selector *selector;
...
}
PrvaMenuTrieda::draw_menu() {
// vykresli menu
...
// spracuj eventy (klavesnica, mys)
// selector zisti, ci a kam si klikol
// ak si klikol na i-tu poloku, zalova:
// (prvaMenuTrieda -> getFciu(i))(event);
selector -> process_event(this);
}
Toto ti asi nepomôže, ale popis tvojho problému tiež nie je najasnejší. Ešte ti ukážem, ako sa robia callbacky v C:
#include <stdio.h>
int callback_fcia(int i) {
printf("fcia: %d => %d", i, i + 1);
return i + 1;
}
int callback_fcia_2(int i) {
printf("fcia_2: %d => %d", i, i * 2);
return i * 2;
}
void call_on_array(int[] ary, int size, int (*callback(int))) {
int i;
for(i = 0; i < size; i++) ary[i] = callback(ary[i]);
}
int main(int argc, char **argv) {
int ary[] = {0, 1, 2, 3, -5};
call_on_array(ary, 5, callback_fcia);
call_on_array(ary, 5, callback_fcia_2);
return 0;
}
class Fomular : public CForm { public : Edit *pEdit1; Button *pButton01; Button *pButton02; void OnButton01Click(Object *Sender) { Zpracuj kod podmineni stiskem tlacitka 01; }; Draw(); // vykresli to okno }; class Info // zde v teto tride chci pouzit to okno ( formular ) definovaný výše. { Formular *pForm; public : Draw() { pForm->Draw();}; void NastalaUdalostNaKlavesniciNeboMysi(struct popisUdalosti) { pForm->ZpracujUdalostARozhodniZdaSeTeTyka(popisUdalost); }; };Takhle nějak by měl vypadat ten kód. Bohužel tohle je už jen obálka. Nevím jak implementovat tu část, kde vlastně potřebuji "do toho buttonu dostat metodu jiné třídy".
/* knihovna */ class Widget; class Clickable { public: virtual int OnClick(Widget *Sender) = 0; }; class Widget { public: Widget(): m_handler(0) {} void addHandler(Clickable *handler) { m_handler = handler; } private: Clickable *m_handler; int click() { if (m_handler) return m_handler->OnClick(this); return 0; } }; /* aplikace */ class Form { Form() : btnclick(this) { m_widget = new Widget; m_widget->addHandler(&btnclick); } ~Form() { delete m_widget; } class button1Click : public Clickable { public: button1Click(Form *parent) : m_parent(parent) {}; private: Form *m_parent; int OnClick(Widget *Sender) { m_parent->m_data = 42; return 0; } } btnclick; private: int m_data; Widget *m_widget; };Takže jednodušší by bylo mít handlery jako globální funkce s dalším argumentem, ve kterém bude uložený ukazatel na třídu, kterou uživatel potřebuje měnit (jako handlery v Gtk). Na funkce lze ukládat ukazatele dle libosti
Vezmime si hypotetickú situáciu: Formulár
obsahuje objekty Tlacidlo
. Každé tlačidlo by malo volať nejakú špeciálne jemu priradenú fciu. Potom cez konštruktor, alebo cez accessor by táto fcia mala byť nastaviťeľná (predaná buttonu). Neviem, či poznáme základný princíp OOP (ja ho síce poznám, ale zdá sa mi neužitočný). Vytvoríme abstraktnú triedu Action
, od ktorej odvodíme viacero tried, ktoré budú obsahuvať našu callback fciu:
class Action {
void do_the_action() = 0;
}
class EditAction : public Action {
TextBox text_box;
EditAction(TextBox t) {
text_box = t
}
void do_the_action() {
text_box -> begin_edit();
}
}
class SaveAction : public Action {
TextBox text_box;
SaveAction(TextBox t) {
text_box = t;
}
void do_the_action() {
char *data = text_box -> getData();
save_data_to_file(the_file, data);
delete data;
}
}
class Button {
Action action;
Button(Action a) {
action = a;
}
void draw(event) {
if(event is my event) {
a -> do_the_action();
}
}
}
class Formular {
TextBox *text_box;
Action *a_edit;
Action *a_save;
Button *b_edit;
Button *b_save;
Formular() {
text_box = new TextBox(this);
a_edit = new EditAction(text_box);
a_save = new SaveAction(text_box);
b_edit = new Button(a_edit);
b_save = new Button(a_save);
}
void draw() {
text_box -> draw(event);
b_edit -> draw(event);
b_save -> draw(event);
}
}
Tiskni
Sdílej: