Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
OpenAI spolupracuje s konkurenty Anthropic a Google DeepMind ze skupiny Alphabet na bezpečnosti umělé inteligence (AI). Globální obavy ohledně existenčních rizik umělé inteligence vzrostly poté, co se o víkendu sešli vedoucí předních amerických firem z odvětví AI a vyzvali k pozastavení vývoje technologie.
Já bych použil: JAVA + SSL Tutorial (server and client examples).
Jak by podle Tebe někdo získal klíč? BTW: Jinak ve výše uvedeném příkladu se využívá i heslo, které případně můžeš zakompilovat přímo do Java clienta.
Ten priklad poznam, ale sluzi skor na zabezpecenie komunikacie nez na autentifikaciu klienta. V tom priklade ma klient pristup k verejnemu klucu, ale na zaklade verejneho kluca neviem rozlisit klienta :( Problem je aj v tom, ze aj keby som to heslo, ktore oni pouzivaju pre pristup ku verejnemu klucu dal do zdrojakov, nie je az tak velky problem deasemblovat class subory a ziskat to z nich...
Ja skor potrebujem nieco na zaklade coho server bude vediet, ze komunikuje s pravym klientom a nie z nejakym "falosnym"
Ja skor potrebujem nieco na zaklade coho server bude vediet, ze komunikuje s pravym klientom a nie z nejakym "falosnym"
Tak to podle mě potřebuješ něco nereplikovatelné ... čili buď nějakou znalost uživatele (login/heslo pár) a nebo případně hardwarový klíč který provede nějakou netriviální operaci s daty zaslanými serverem klientské aplikaci která je následně pošle zpět (hw klíč je imho příšerné řešení).
Pokud jde o pouhé rozlišení toho jestli klient nebyl pozměněn (a ne o konkrétní počítač/člověka) pak se jedná o zajímavý oříšek, neboť jak říkáš tak je možné disasemblovat a upravit jakékoliv kódovací rutiny.java.util.prefs.Preferences
) uložit nějakou informaci (např. číslo), které budete mít spojené s tímto uživatelem. Je pak na odpovědnosti uživatele, že tuto uloženou informaci nikdo nezneužije – a pokud by ji někdo zneužil, bude pracovat pod identitou uživatele.
Pokud to má být způsob autorizace – tj. víte, že váš program neumožní udělat něco „zlého“, ale pokud by jej např. někdo upravil, už by něco takového (např. smazat celou databázi) udělat mohl, pak na to jdete špatným způsobem – tohle zabezpečení vždy musí být na serveru. Na klientovi můžete dělat nějaké kontroly navíc, které třeba umožní uživatele informovat dřív, než se data odešlou na server, ale vše je vždy nutné kontrolovat i na serveru, na klienta se nemůžete spoléhat.
Bez toho, aniž byste měl ověřenou funkčnost všech zařízení od klienta až po server a věděl, že tam nikdo nepodstrčí žádného falešného klienta,Omlouvám se, tohle je nesmysl, stačí mít ověřené to zařízení, které zajišťuje autentizaci – tedy např. hardwarový klíč, jak už někdo napsal výš. Data pro ověření tím zařízením už je možné přenášet po nezabezpečeném spojení.
No nieco take som si myslel :( ulozenie hesla/kluca na strane klienta nie je bezbecne. Asi by som to naozaj potreboval nieco ako DRM, ale do toho sa mi velmi nechce... DRM a Javu som nasiel len v suvislosti s "mobile devices" a neviem ci by som bol schobny naimplementovat spravne nieco take sam (skor isto nie:)
Skor som rozmyslal o tom, ze clienta budem distribuovat v podpisanom jar a zo serveru overoval ci to co bezi je z podpisaneho zdroja. Ale to by vyzadovalo nejake prepojenie JVM klenta a serveru, kedze sa nemozem spolahnut ze klient sa overi sam. Alebo mat nieco ako "opacne" RMI, teda zeby sa ku klientovi stahoval objekt ktory by autentifikoval clienta cez proxy u serveru:)
Asi by som to naozaj potreboval nieco ako DRM, ale do toho sa mi velmi nechce... DRM a Javu som nasiel len v suvislosti s "mobile devices" a neviem ci by som bol schobny naimplementovat spravne nieco take sam (skor isto nie:)Naimplementovat DRM ale neznamená „něco napsat v Javě“. Naimplementovat DRM by znamenalo naimplementovat celé příslušné zařízení – tedy buď hardwarový klíč, nebo operační systém a příslušné počítačové komponenty. Aby bylo DRM technicky účinné, musí to znamenat, že vám zařízení neumožní nějak snadno se dostat k např. chráněnému klíči. Proto se používá hardwarový klíč (ze kterého ten klíč budete těžko dostávat). Jakmile máte ten klíč někde v PC, dostanete se k němu snadno.
Skor som rozmyslal o tom, ze clienta budem distribuovat v podpisanom jar a zo serveru overoval ci to co bezi je z podpisaneho zdroja. Ale to by vyzadovalo nejake prepojenie JVM klenta a serveru, kedze sa nemozem spolahnut ze klient sa overi sam. Alebo mat nieco ako "opacne" RMI, teda zeby sa ku klientovi stahoval objekt ktory by autentifikoval clienta cez proxy u serveru:)Není nic jednoduššího, než si tu komunikaci odposlechnout a zopakovat vám jí z falešného klienta. Pokud bude šifrovaná, najdete si v klientské aplikaci klíč a dešifrujete ji. Je zbytečné uvažovat dál tímto směrem, je to jako kdybyste dumal nad tím, že nechcete sestrojit perpetuum mobile, ale jenom stroj, který bude neustále konat práci bez dodání energie.
Je zbytečné uvažovat dál tímto směrem, je to jako kdybyste dumal nad tím, že nechcete sestrojit perpetuum mobile, ale jenom stroj, který bude neustále konat práci bez dodání energie.
Ok:) chapem, ze to nikam neviedie. Len som sa potreboval uistit, ci nie je nejaky jednoduchy sposob ako to zabezpecit a ja som ho prehliadol :)
Tak dakujem vsetkym za radu
Tiskni
Sdílej: