V přihlašovací obrazovce LightDM KDE (lightdm-kde-greeter) byla nalezena a již opravena eskalace práv (CVE-2025-62876). Detaily v příspěvku na blogu SUSE Security.
Byla vydána nová verze 7.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.1. Další novinky v příslušném seznamu.
Česká národní banka (ČNB) nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,9 milionu korun). Na vytvořeném testovacím portfoliu, jehož součástí jsou bitcoin, stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum, chce získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv. Portfolio nebude součástí devizových rezerv, uvedla dnes ČNB v tiskové zprávě.
Apple představil iPhone Pocket pro stylové přenášení iPhonu. iPhone Pocket vzešel ze spolupráce značky ISSEY MIYAKE a Applu a jeho tělo tvoří jednolitý 3D úplet, který uschová všechny modely iPhonu. iPhone Pocket s krátkým popruhem se prodává za 149,95 dolarů (USA) a s dlouhým popruhem za 229,95 dolarů (USA).
Byla vydána nová stabilní verze 7.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 142. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.7 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Intel vydal 30 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20251111 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána říjnová aktualizace aneb nová verze 1.106 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.106 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Canonical pro své zákazníky, předplatitele Ubuntu Pro, prodloužil podporu Ubuntu LTS z 12 let na 15 let (Legacy add-on). Týká se verzí od 14.04 (Trusty Tahr).
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 5.0.0. Nově je oficiálně podporován Linux ARM64/AArch64. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Já bych použil: JAVA + SSL Tutorial (server and client examples).
Jak by podle Tebe někdo získal klíč? BTW: Jinak ve výše uvedeném příkladu se využívá i heslo, které případně můžeš zakompilovat přímo do Java clienta.
Ten priklad poznam, ale sluzi skor na zabezpecenie komunikacie nez na autentifikaciu klienta. V tom priklade ma klient pristup k verejnemu klucu, ale na zaklade verejneho kluca neviem rozlisit klienta :( Problem je aj v tom, ze aj keby som to heslo, ktore oni pouzivaju pre pristup ku verejnemu klucu dal do zdrojakov, nie je az tak velky problem deasemblovat class subory a ziskat to z nich...
Ja skor potrebujem nieco na zaklade coho server bude vediet, ze komunikuje s pravym klientom a nie z nejakym "falosnym"
Ja skor potrebujem nieco na zaklade coho server bude vediet, ze komunikuje s pravym klientom a nie z nejakym "falosnym"
Tak to podle mě potřebuješ něco nereplikovatelné ... čili buď nějakou znalost uživatele (login/heslo pár) a nebo případně hardwarový klíč který provede nějakou netriviální operaci s daty zaslanými serverem klientské aplikaci která je následně pošle zpět (hw klíč je imho příšerné řešení).
Pokud jde o pouhé rozlišení toho jestli klient nebyl pozměněn (a ne o konkrétní počítač/člověka) pak se jedná o zajímavý oříšek, neboť jak říkáš tak je možné disasemblovat a upravit jakékoliv kódovací rutiny.java.util.prefs.Preferences
) uložit nějakou informaci (např. číslo), které budete mít spojené s tímto uživatelem. Je pak na odpovědnosti uživatele, že tuto uloženou informaci nikdo nezneužije – a pokud by ji někdo zneužil, bude pracovat pod identitou uživatele.
Pokud to má být způsob autorizace – tj. víte, že váš program neumožní udělat něco „zlého“, ale pokud by jej např. někdo upravil, už by něco takového (např. smazat celou databázi) udělat mohl, pak na to jdete špatným způsobem – tohle zabezpečení vždy musí být na serveru. Na klientovi můžete dělat nějaké kontroly navíc, které třeba umožní uživatele informovat dřív, než se data odešlou na server, ale vše je vždy nutné kontrolovat i na serveru, na klienta se nemůžete spoléhat.
Bez toho, aniž byste měl ověřenou funkčnost všech zařízení od klienta až po server a věděl, že tam nikdo nepodstrčí žádného falešného klienta,Omlouvám se, tohle je nesmysl, stačí mít ověřené to zařízení, které zajišťuje autentizaci – tedy např. hardwarový klíč, jak už někdo napsal výš. Data pro ověření tím zařízením už je možné přenášet po nezabezpečeném spojení.
No nieco take som si myslel :( ulozenie hesla/kluca na strane klienta nie je bezbecne. Asi by som to naozaj potreboval nieco ako DRM, ale do toho sa mi velmi nechce... DRM a Javu som nasiel len v suvislosti s "mobile devices" a neviem ci by som bol schobny naimplementovat spravne nieco take sam (skor isto nie:)
Skor som rozmyslal o tom, ze clienta budem distribuovat v podpisanom jar a zo serveru overoval ci to co bezi je z podpisaneho zdroja. Ale to by vyzadovalo nejake prepojenie JVM klenta a serveru, kedze sa nemozem spolahnut ze klient sa overi sam. Alebo mat nieco ako "opacne" RMI, teda zeby sa ku klientovi stahoval objekt ktory by autentifikoval clienta cez proxy u serveru:)
Asi by som to naozaj potreboval nieco ako DRM, ale do toho sa mi velmi nechce... DRM a Javu som nasiel len v suvislosti s "mobile devices" a neviem ci by som bol schobny naimplementovat spravne nieco take sam (skor isto nie:)Naimplementovat DRM ale neznamená „něco napsat v Javě“. Naimplementovat DRM by znamenalo naimplementovat celé příslušné zařízení – tedy buď hardwarový klíč, nebo operační systém a příslušné počítačové komponenty. Aby bylo DRM technicky účinné, musí to znamenat, že vám zařízení neumožní nějak snadno se dostat k např. chráněnému klíči. Proto se používá hardwarový klíč (ze kterého ten klíč budete těžko dostávat). Jakmile máte ten klíč někde v PC, dostanete se k němu snadno.
Skor som rozmyslal o tom, ze clienta budem distribuovat v podpisanom jar a zo serveru overoval ci to co bezi je z podpisaneho zdroja. Ale to by vyzadovalo nejake prepojenie JVM klenta a serveru, kedze sa nemozem spolahnut ze klient sa overi sam. Alebo mat nieco ako "opacne" RMI, teda zeby sa ku klientovi stahoval objekt ktory by autentifikoval clienta cez proxy u serveru:)Není nic jednoduššího, než si tu komunikaci odposlechnout a zopakovat vám jí z falešného klienta. Pokud bude šifrovaná, najdete si v klientské aplikaci klíč a dešifrujete ji. Je zbytečné uvažovat dál tímto směrem, je to jako kdybyste dumal nad tím, že nechcete sestrojit perpetuum mobile, ale jenom stroj, který bude neustále konat práci bez dodání energie.
Je zbytečné uvažovat dál tímto směrem, je to jako kdybyste dumal nad tím, že nechcete sestrojit perpetuum mobile, ale jenom stroj, který bude neustále konat práci bez dodání energie.
Ok:) chapem, ze to nikam neviedie. Len som sa potreboval uistit, ci nie je nejaky jednoduchy sposob ako to zabezpecit a ja som ho prehliadol :)
Tak dakujem vsetkym za radu
Tiskni
Sdílej: