Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Byl publikován plán na odstranění XSLT z webových prohlížečů Chrome a Chromium. S odstraněním XSLT souhlasí také vývojáři Firefoxu a WebKit. Důvodem jsou bezpečnostní rizika a klesající využití v moderním webovém vývoji.
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.3.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
14.9.2008 19:35
Fuky | skóre: 52
| blog: 4u
Já bych použil: JAVA + SSL Tutorial (server and client examples).
Jak by podle Tebe někdo získal klíč? BTW: Jinak ve výše uvedeném příkladu se využívá i heslo, které případně můžeš zakompilovat přímo do Java clienta.
Ten priklad poznam, ale sluzi skor na zabezpecenie komunikacie nez na autentifikaciu klienta. V tom priklade ma klient pristup k verejnemu klucu, ale na zaklade verejneho kluca neviem rozlisit klienta :( Problem je aj v tom, ze aj keby som to heslo, ktore oni pouzivaju pre pristup ku verejnemu klucu dal do zdrojakov, nie je az tak velky problem deasemblovat class subory a ziskat to z nich...
Ja skor potrebujem nieco na zaklade coho server bude vediet, ze komunikuje s pravym klientom a nie z nejakym "falosnym"
Ja skor potrebujem nieco na zaklade coho server bude vediet, ze komunikuje s pravym klientom a nie z nejakym "falosnym"
Tak to podle mě potřebuješ něco nereplikovatelné ... čili buď nějakou znalost uživatele (login/heslo pár) a nebo případně hardwarový klíč který provede nějakou netriviální operaci s daty zaslanými serverem klientské aplikaci která je následně pošle zpět (hw klíč je imho příšerné řešení).
Pokud jde o pouhé rozlišení toho jestli klient nebyl pozměněn (a ne o konkrétní počítač/člověka) pak se jedná o zajímavý oříšek, neboť jak říkáš tak je možné disasemblovat a upravit jakékoliv kódovací rutiny.
15.9.2008 11:28
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
java.util.prefs.Preferences
) uložit nějakou informaci (např. číslo), které budete mít spojené s tímto uživatelem. Je pak na odpovědnosti uživatele, že tuto uloženou informaci nikdo nezneužije – a pokud by ji někdo zneužil, bude pracovat pod identitou uživatele.
Pokud to má být způsob autorizace – tj. víte, že váš program neumožní udělat něco „zlého“, ale pokud by jej např. někdo upravil, už by něco takového (např. smazat celou databázi) udělat mohl, pak na to jdete špatným způsobem – tohle zabezpečení vždy musí být na serveru. Na klientovi můžete dělat nějaké kontroly navíc, které třeba umožní uživatele informovat dřív, než se data odešlou na server, ale vše je vždy nutné kontrolovat i na serveru, na klienta se nemůžete spoléhat.
Bez toho, aniž byste měl ověřenou funkčnost všech zařízení od klienta až po server a věděl, že tam nikdo nepodstrčí žádného falešného klienta,Omlouvám se, tohle je nesmysl, stačí mít ověřené to zařízení, které zajišťuje autentizaci – tedy např. hardwarový klíč, jak už někdo napsal výš. Data pro ověření tím zařízením už je možné přenášet po nezabezpečeném spojení.
No nieco take som si myslel :( ulozenie hesla/kluca na strane klienta nie je bezbecne. Asi by som to naozaj potreboval nieco ako DRM, ale do toho sa mi velmi nechce... DRM a Javu som nasiel len v suvislosti s "mobile devices" a neviem ci by som bol schobny naimplementovat spravne nieco take sam (skor isto nie:)
Skor som rozmyslal o tom, ze clienta budem distribuovat v podpisanom jar a zo serveru overoval ci to co bezi je z podpisaneho zdroja. Ale to by vyzadovalo nejake prepojenie JVM klenta a serveru, kedze sa nemozem spolahnut ze klient sa overi sam. Alebo mat nieco ako "opacne" RMI, teda zeby sa ku klientovi stahoval objekt ktory by autentifikoval clienta cez proxy u serveru:)
15.9.2008 13:23
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Asi by som to naozaj potreboval nieco ako DRM, ale do toho sa mi velmi nechce... DRM a Javu som nasiel len v suvislosti s "mobile devices" a neviem ci by som bol schobny naimplementovat spravne nieco take sam (skor isto nie:)Naimplementovat DRM ale neznamená „něco napsat v Javě“. Naimplementovat DRM by znamenalo naimplementovat celé příslušné zařízení – tedy buď hardwarový klíč, nebo operační systém a příslušné počítačové komponenty. Aby bylo DRM technicky účinné, musí to znamenat, že vám zařízení neumožní nějak snadno se dostat k např. chráněnému klíči. Proto se používá hardwarový klíč (ze kterého ten klíč budete těžko dostávat). Jakmile máte ten klíč někde v PC, dostanete se k němu snadno.
Skor som rozmyslal o tom, ze clienta budem distribuovat v podpisanom jar a zo serveru overoval ci to co bezi je z podpisaneho zdroja. Ale to by vyzadovalo nejake prepojenie JVM klenta a serveru, kedze sa nemozem spolahnut ze klient sa overi sam. Alebo mat nieco ako "opacne" RMI, teda zeby sa ku klientovi stahoval objekt ktory by autentifikoval clienta cez proxy u serveru:)Není nic jednoduššího, než si tu komunikaci odposlechnout a zopakovat vám jí z falešného klienta. Pokud bude šifrovaná, najdete si v klientské aplikaci klíč a dešifrujete ji. Je zbytečné uvažovat dál tímto směrem, je to jako kdybyste dumal nad tím, že nechcete sestrojit perpetuum mobile, ale jenom stroj, který bude neustále konat práci bez dodání energie.
Je zbytečné uvažovat dál tímto směrem, je to jako kdybyste dumal nad tím, že nechcete sestrojit perpetuum mobile, ale jenom stroj, který bude neustále konat práci bez dodání energie.
Ok:) chapem, ze to nikam neviedie. Len som sa potreboval uistit, ci nie je nejaky jednoduchy sposob ako to zabezpecit a ja som ho prehliadol :)
Tak dakujem vsetkym za radu
Tiskni
Sdílej:
