Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Já bych použil: JAVA + SSL Tutorial (server and client examples).
Jak by podle Tebe někdo získal klíč? BTW: Jinak ve výše uvedeném příkladu se využívá i heslo, které případně můžeš zakompilovat přímo do Java clienta.
Ten priklad poznam, ale sluzi skor na zabezpecenie komunikacie nez na autentifikaciu klienta. V tom priklade ma klient pristup k verejnemu klucu, ale na zaklade verejneho kluca neviem rozlisit klienta :( Problem je aj v tom, ze aj keby som to heslo, ktore oni pouzivaju pre pristup ku verejnemu klucu dal do zdrojakov, nie je az tak velky problem deasemblovat class subory a ziskat to z nich...
Ja skor potrebujem nieco na zaklade coho server bude vediet, ze komunikuje s pravym klientom a nie z nejakym "falosnym"
Ja skor potrebujem nieco na zaklade coho server bude vediet, ze komunikuje s pravym klientom a nie z nejakym "falosnym"
Tak to podle mě potřebuješ něco nereplikovatelné ... čili buď nějakou znalost uživatele (login/heslo pár) a nebo případně hardwarový klíč který provede nějakou netriviální operaci s daty zaslanými serverem klientské aplikaci která je následně pošle zpět (hw klíč je imho příšerné řešení).
Pokud jde o pouhé rozlišení toho jestli klient nebyl pozměněn (a ne o konkrétní počítač/člověka) pak se jedná o zajímavý oříšek, neboť jak říkáš tak je možné disasemblovat a upravit jakékoliv kódovací rutiny.java.util.prefs.Preferences
) uložit nějakou informaci (např. číslo), které budete mít spojené s tímto uživatelem. Je pak na odpovědnosti uživatele, že tuto uloženou informaci nikdo nezneužije – a pokud by ji někdo zneužil, bude pracovat pod identitou uživatele.
Pokud to má být způsob autorizace – tj. víte, že váš program neumožní udělat něco „zlého“, ale pokud by jej např. někdo upravil, už by něco takového (např. smazat celou databázi) udělat mohl, pak na to jdete špatným způsobem – tohle zabezpečení vždy musí být na serveru. Na klientovi můžete dělat nějaké kontroly navíc, které třeba umožní uživatele informovat dřív, než se data odešlou na server, ale vše je vždy nutné kontrolovat i na serveru, na klienta se nemůžete spoléhat.
Bez toho, aniž byste měl ověřenou funkčnost všech zařízení od klienta až po server a věděl, že tam nikdo nepodstrčí žádného falešného klienta,Omlouvám se, tohle je nesmysl, stačí mít ověřené to zařízení, které zajišťuje autentizaci – tedy např. hardwarový klíč, jak už někdo napsal výš. Data pro ověření tím zařízením už je možné přenášet po nezabezpečeném spojení.
No nieco take som si myslel :( ulozenie hesla/kluca na strane klienta nie je bezbecne. Asi by som to naozaj potreboval nieco ako DRM, ale do toho sa mi velmi nechce... DRM a Javu som nasiel len v suvislosti s "mobile devices" a neviem ci by som bol schobny naimplementovat spravne nieco take sam (skor isto nie:)
Skor som rozmyslal o tom, ze clienta budem distribuovat v podpisanom jar a zo serveru overoval ci to co bezi je z podpisaneho zdroja. Ale to by vyzadovalo nejake prepojenie JVM klenta a serveru, kedze sa nemozem spolahnut ze klient sa overi sam. Alebo mat nieco ako "opacne" RMI, teda zeby sa ku klientovi stahoval objekt ktory by autentifikoval clienta cez proxy u serveru:)
Asi by som to naozaj potreboval nieco ako DRM, ale do toho sa mi velmi nechce... DRM a Javu som nasiel len v suvislosti s "mobile devices" a neviem ci by som bol schobny naimplementovat spravne nieco take sam (skor isto nie:)Naimplementovat DRM ale neznamená „něco napsat v Javě“. Naimplementovat DRM by znamenalo naimplementovat celé příslušné zařízení – tedy buď hardwarový klíč, nebo operační systém a příslušné počítačové komponenty. Aby bylo DRM technicky účinné, musí to znamenat, že vám zařízení neumožní nějak snadno se dostat k např. chráněnému klíči. Proto se používá hardwarový klíč (ze kterého ten klíč budete těžko dostávat). Jakmile máte ten klíč někde v PC, dostanete se k němu snadno.
Skor som rozmyslal o tom, ze clienta budem distribuovat v podpisanom jar a zo serveru overoval ci to co bezi je z podpisaneho zdroja. Ale to by vyzadovalo nejake prepojenie JVM klenta a serveru, kedze sa nemozem spolahnut ze klient sa overi sam. Alebo mat nieco ako "opacne" RMI, teda zeby sa ku klientovi stahoval objekt ktory by autentifikoval clienta cez proxy u serveru:)Není nic jednoduššího, než si tu komunikaci odposlechnout a zopakovat vám jí z falešného klienta. Pokud bude šifrovaná, najdete si v klientské aplikaci klíč a dešifrujete ji. Je zbytečné uvažovat dál tímto směrem, je to jako kdybyste dumal nad tím, že nechcete sestrojit perpetuum mobile, ale jenom stroj, který bude neustále konat práci bez dodání energie.
Je zbytečné uvažovat dál tímto směrem, je to jako kdybyste dumal nad tím, že nechcete sestrojit perpetuum mobile, ale jenom stroj, který bude neustále konat práci bez dodání energie.
Ok:) chapem, ze to nikam neviedie. Len som sa potreboval uistit, ci nie je nejaky jednoduchy sposob ako to zabezpecit a ja som ho prehliadol :)
Tak dakujem vsetkym za radu
Tiskni
Sdílej: