Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Já bych použil: JAVA + SSL Tutorial (server and client examples).
Jak by podle Tebe někdo získal klíč? BTW: Jinak ve výše uvedeném příkladu se využívá i heslo, které případně můžeš zakompilovat přímo do Java clienta.
Ten priklad poznam, ale sluzi skor na zabezpecenie komunikacie nez na autentifikaciu klienta. V tom priklade ma klient pristup k verejnemu klucu, ale na zaklade verejneho kluca neviem rozlisit klienta :( Problem je aj v tom, ze aj keby som to heslo, ktore oni pouzivaju pre pristup ku verejnemu klucu dal do zdrojakov, nie je az tak velky problem deasemblovat class subory a ziskat to z nich...
Ja skor potrebujem nieco na zaklade coho server bude vediet, ze komunikuje s pravym klientom a nie z nejakym "falosnym"
Ja skor potrebujem nieco na zaklade coho server bude vediet, ze komunikuje s pravym klientom a nie z nejakym "falosnym"
Tak to podle mě potřebuješ něco nereplikovatelné ... čili buď nějakou znalost uživatele (login/heslo pár) a nebo případně hardwarový klíč který provede nějakou netriviální operaci s daty zaslanými serverem klientské aplikaci která je následně pošle zpět (hw klíč je imho příšerné řešení).
Pokud jde o pouhé rozlišení toho jestli klient nebyl pozměněn (a ne o konkrétní počítač/člověka) pak se jedná o zajímavý oříšek, neboť jak říkáš tak je možné disasemblovat a upravit jakékoliv kódovací rutiny.java.util.prefs.Preferences
) uložit nějakou informaci (např. číslo), které budete mít spojené s tímto uživatelem. Je pak na odpovědnosti uživatele, že tuto uloženou informaci nikdo nezneužije – a pokud by ji někdo zneužil, bude pracovat pod identitou uživatele.
Pokud to má být způsob autorizace – tj. víte, že váš program neumožní udělat něco „zlého“, ale pokud by jej např. někdo upravil, už by něco takového (např. smazat celou databázi) udělat mohl, pak na to jdete špatným způsobem – tohle zabezpečení vždy musí být na serveru. Na klientovi můžete dělat nějaké kontroly navíc, které třeba umožní uživatele informovat dřív, než se data odešlou na server, ale vše je vždy nutné kontrolovat i na serveru, na klienta se nemůžete spoléhat.
Bez toho, aniž byste měl ověřenou funkčnost všech zařízení od klienta až po server a věděl, že tam nikdo nepodstrčí žádného falešného klienta,Omlouvám se, tohle je nesmysl, stačí mít ověřené to zařízení, které zajišťuje autentizaci – tedy např. hardwarový klíč, jak už někdo napsal výš. Data pro ověření tím zařízením už je možné přenášet po nezabezpečeném spojení.
No nieco take som si myslel :( ulozenie hesla/kluca na strane klienta nie je bezbecne. Asi by som to naozaj potreboval nieco ako DRM, ale do toho sa mi velmi nechce... DRM a Javu som nasiel len v suvislosti s "mobile devices" a neviem ci by som bol schobny naimplementovat spravne nieco take sam (skor isto nie:)
Skor som rozmyslal o tom, ze clienta budem distribuovat v podpisanom jar a zo serveru overoval ci to co bezi je z podpisaneho zdroja. Ale to by vyzadovalo nejake prepojenie JVM klenta a serveru, kedze sa nemozem spolahnut ze klient sa overi sam. Alebo mat nieco ako "opacne" RMI, teda zeby sa ku klientovi stahoval objekt ktory by autentifikoval clienta cez proxy u serveru:)
Asi by som to naozaj potreboval nieco ako DRM, ale do toho sa mi velmi nechce... DRM a Javu som nasiel len v suvislosti s "mobile devices" a neviem ci by som bol schobny naimplementovat spravne nieco take sam (skor isto nie:)Naimplementovat DRM ale neznamená „něco napsat v Javě“. Naimplementovat DRM by znamenalo naimplementovat celé příslušné zařízení – tedy buď hardwarový klíč, nebo operační systém a příslušné počítačové komponenty. Aby bylo DRM technicky účinné, musí to znamenat, že vám zařízení neumožní nějak snadno se dostat k např. chráněnému klíči. Proto se používá hardwarový klíč (ze kterého ten klíč budete těžko dostávat). Jakmile máte ten klíč někde v PC, dostanete se k němu snadno.
Skor som rozmyslal o tom, ze clienta budem distribuovat v podpisanom jar a zo serveru overoval ci to co bezi je z podpisaneho zdroja. Ale to by vyzadovalo nejake prepojenie JVM klenta a serveru, kedze sa nemozem spolahnut ze klient sa overi sam. Alebo mat nieco ako "opacne" RMI, teda zeby sa ku klientovi stahoval objekt ktory by autentifikoval clienta cez proxy u serveru:)Není nic jednoduššího, než si tu komunikaci odposlechnout a zopakovat vám jí z falešného klienta. Pokud bude šifrovaná, najdete si v klientské aplikaci klíč a dešifrujete ji. Je zbytečné uvažovat dál tímto směrem, je to jako kdybyste dumal nad tím, že nechcete sestrojit perpetuum mobile, ale jenom stroj, který bude neustále konat práci bez dodání energie.
Je zbytečné uvažovat dál tímto směrem, je to jako kdybyste dumal nad tím, že nechcete sestrojit perpetuum mobile, ale jenom stroj, který bude neustále konat práci bez dodání energie.
Ok:) chapem, ze to nikam neviedie. Len som sa potreboval uistit, ci nie je nejaky jednoduchy sposob ako to zabezpecit a ja som ho prehliadol :)
Tak dakujem vsetkym za radu
Tiskni
Sdílej: