Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
13 for(pom_for=0;pom_for<x;pom_for++)
14 {
15 fscanf(todosoubor,"|%[^|]|%[^|]|%[^|]|%[^|]|%[^|]|\n", &vypiss[pom_for].dulezitost, &vypiss[pom_for].dokdy, &vypiss[pom_for].nadpis, &vypiss[pom_for].popis, &vypiss[pom_for].ID_ulohy);
16 }
Obsah souboru ze kterýho se čte je tady:
|**|sdf|sdf|sdf|01| |**|sdf|sdf|sdf|02| |**|sdf|sdf|sdf|03| |*|sdf|sdf|sdf|04| |***|asf|sadf|sdf|05|A co z toho vyleze, je tady:
|** | sdf | sdf | sdf |01**| |** | sdf | sdf | sdf |02**| |** | sdf | sdf | sdf |03*| |* | sdf | sdf | sdf |04***| |***| asf | sadf | sdf |05|Všem předem moc děkuji, Milan
ID_ulohy máš nastavenou na dva znaky, ovšem to je špatně, zapomněl jsi na místo pro znak, který ukončuje řetězce '\0', takže se Ti tento znak uloží na první pozici pole dulezitost, tato pozice následuje hned za poslední pozicí ID_ulohy. Jinak příště až budeš něco ladit, tak problém rozlož na co nejmenší části, za které dáš ruku do ohně, teprve pak si můžeš být jistý, že není chyba u Tebe.
. Ale dotaz sem spis pochopil jako: "v jake casti kodu je problem (kdy haze chybu)", a to je u fscanf().
zapomněl jsi na místo pro znak, který ukončuje řetězce '\0'To bude ono, diky
. Puvodne totiz ID_ulohy bylo int, a tam \0 nehrozi. Ale pak sem to z duvodu jednodussiho psani predelal na char.
Teda nechci moc poučovat, ale ten kód je dost fuj.Je to jenom maturitni projekt
. Ne, ted vazne - kdybys videl, co maj ti ostatni... Coz samozrejme neomlouva ledabylost.
Osobně bych vzal soubor nebo část, načet do bufferu a zakončil NUL a pak prošel na | a LF, nahradil vždy NUL a dal pointer+1 do příslušné struktury. Je to dle mého názoru nejrychlejší a hlavně nehrozí segfaulty.Tak to planuju udelat, ale rikal sem si, ze "casu dost". Potrebuju nejprv dodelat este neco jinyho.
Protože jinak nikdy nevíš dopředu velikost.V pripade, ze user nezasahne do souboru, tak vim. A pokud zasahne? Stejne tak muze zasahnout do pameti a "poto" jakejkoli program, ne?
User muze sahnout do pameti? Jednak je to nesmysl, jednak s takovouhle argumentaci by ses taky mohl vykaslat na jakoukoliv kontrolu cehokoliv.
Co kdyz ten soubor pomrsi kvuli chybe tvoje vlastni aplikace? Segfault je jeste v tomto pripade nejlepsi konec, ale co kdyz k nemu nedojde a poskodi se data v pameti vlastnene programem? scanf je v tomto smyslu velice nebezpecna funkce a jeji pouziti je treba si dobre rozmyslet.
Tiskni
Sdílej: