Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
Zdravím všechny programátory pod Linuxem, mám takovouto otázku:
Můj spolužák mi tvrdí, že programy pro linux jsou kvalitní v tom, že existuje spousta utilit, které stačí vhodně propojit pomocí pipe a podobně a ušetří se tak práce vývojáře.
Mějme příklad, chci udělat aplikaci, který zadám url a slovo a tato aplikace prohledá textový obsah zadané stránky a přečte mi větu ve které se dané slovo nachází. Jde to skutečně tak ideálně, že:
Pomocí jádra internetového prohlížeče načtu a naparsuju obsah stránky, pomocí grap-u, či awk nebo kdovíčeho vyhledám větu a pomocí Opensource frameworku / knihovny Festival ji nechám přečíst (případně nějaký děj při nenalezení).
Nebo jsou toto jen propagační výplody přátel Linuxového stolu? Pokud by to byla pravda, mohl by to být skutečně pádný argument proč přejít programovat pod OS Linux.
Díky za odpovědi (prosím bez urážek).
Hm, kdybys to chtěl udělat jako shellový one-liner (tzn. propojení utilit pomocí pipe, jak říkáš), asi by ses hodně zapotil, ale myslím, že by to šlo; jen to parsování a hledání v HTML by byl oříšek, XSLT by to snad umělo (grep nebo awk bych nepoužil, protože HTML není obyčejný text).
Vtip je v tom, že stránky se nenačítají ani neparsují "jádrem internetového prohlížeče" (např. Firefoxu), třeba na stažení něčeho z webu slouží obvykle wget nebo curl. Podívej se na man stránku wgetu, ať máš lepší představu, co v GUI (ani ve Windows) prostě nenaklikáš.
Konkrétně u tvého příkladu bych si dokázal mnohem lépe představit několikařádkový skript třeba v Pythonu.
Vtipné je, že pod jinými operačním systémy lze programovat úplně stejně jako v Linuxu, protože ty nástroje jsou open-source a když se s trochou snahy zkompilují pro Windows, tak běží i ve Windows (a ony už zkompilované jsou, stačí najít a stáhnout). Ale asi bude lepší použít "původní" platformu
Tím mám na mysli unix-like, jestli to bude Linux, BSD nebo něco jiného (Mac?) už nechám na tobě 
Tedy, nijak jsi nezmínil ten operační systém, který chceš s Linuxem porovnávat, ale předpokládám, že to jsou právě Windows. (Kdo jiný by se mohl takhle ptát...)
Osobně si myslím, že pokud člověk není beznadějně srostlý s Visual Studiem, měl by alespoň zkusit nenechat se omezovat Windowsy. Řečeno samozřejmě s nadsázkou. Koneckonců, kdo se chce stát programátorem, jistě se někdy s Linuxem nebo podobným systémem setká a měl by aspoň tušit, o čem to celé je.
jen to parsování a hledání v HTML by byl oříšek, XSLT by to snad umělo (grep nebo awk bych nepoužil, protože HTML není obyčejný text)
Jenom doplním, existuje AWK pro parsování XML (xgawk), pomocí kterého by to šlo asi tak na 2 řádky.
A browsery lynx, elinks a nejspíš i další mají dump mód, při kterém na stdout vypíší formátovaný text bez html značek, takže parser už se jimi nemusí zabývat:
lynx -dump URL|parser|...
Ale v řadě případů (např. čtení z tabulek apod.) bude lepší parsovat HTML zdroják.
Já jsem si vědom, že většina uxinových utilit lze (někdy s jistými potížemi) portovat i na OS jiných typů (Win).
Ten rozdíl měl být spíše v tom, že pokud na Windows bude chtít program používat nějaké utility, budou zabalené v instalačním souboru a nainstalují se pro každý program zvlášť do jeho složky. Zatím v Linuxu v aplikaci zůstane jen jádro a zbylé části se instalují pomocí balíčkovacího systému, čímž se zabrání několikanásobné instalaci.
for X in `find . -type d | fgrep -v .svn` ; do echo `cat ${X}/*.java 2>&1 | wc -c`": $X" ; done | grep -wv 0 | sort -r -n -k 1,1 | head | nl
Tiskni
Sdílej: