Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
Zdravím všechny programátory pod Linuxem, mám takovouto otázku:
Můj spolužák mi tvrdí, že programy pro linux jsou kvalitní v tom, že existuje spousta utilit, které stačí vhodně propojit pomocí pipe a podobně a ušetří se tak práce vývojáře.
Mějme příklad, chci udělat aplikaci, který zadám url a slovo a tato aplikace prohledá textový obsah zadané stránky a přečte mi větu ve které se dané slovo nachází. Jde to skutečně tak ideálně, že:
Pomocí jádra internetového prohlížeče načtu a naparsuju obsah stránky, pomocí grap-u, či awk nebo kdovíčeho vyhledám větu a pomocí Opensource frameworku / knihovny Festival ji nechám přečíst (případně nějaký děj při nenalezení).
Nebo jsou toto jen propagační výplody přátel Linuxového stolu? Pokud by to byla pravda, mohl by to být skutečně pádný argument proč přejít programovat pod OS Linux.
Díky za odpovědi (prosím bez urážek).
Hm, kdybys to chtěl udělat jako shellový one-liner (tzn. propojení utilit pomocí pipe, jak říkáš), asi by ses hodně zapotil, ale myslím, že by to šlo; jen to parsování a hledání v HTML by byl oříšek, XSLT by to snad umělo (grep nebo awk bych nepoužil, protože HTML není obyčejný text).
Vtip je v tom, že stránky se nenačítají ani neparsují "jádrem internetového prohlížeče" (např. Firefoxu), třeba na stažení něčeho z webu slouží obvykle wget nebo curl. Podívej se na man stránku wgetu, ať máš lepší představu, co v GUI (ani ve Windows) prostě nenaklikáš.
Konkrétně u tvého příkladu bych si dokázal mnohem lépe představit několikařádkový skript třeba v Pythonu.
Vtipné je, že pod jinými operačním systémy lze programovat úplně stejně jako v Linuxu, protože ty nástroje jsou open-source a když se s trochou snahy zkompilují pro Windows, tak běží i ve Windows (a ony už zkompilované jsou, stačí najít a stáhnout). Ale asi bude lepší použít "původní" platformu
Tím mám na mysli unix-like, jestli to bude Linux, BSD nebo něco jiného (Mac?) už nechám na tobě 
Tedy, nijak jsi nezmínil ten operační systém, který chceš s Linuxem porovnávat, ale předpokládám, že to jsou právě Windows. (Kdo jiný by se mohl takhle ptát...)
Osobně si myslím, že pokud člověk není beznadějně srostlý s Visual Studiem, měl by alespoň zkusit nenechat se omezovat Windowsy. Řečeno samozřejmě s nadsázkou. Koneckonců, kdo se chce stát programátorem, jistě se někdy s Linuxem nebo podobným systémem setká a měl by aspoň tušit, o čem to celé je.
jen to parsování a hledání v HTML by byl oříšek, XSLT by to snad umělo (grep nebo awk bych nepoužil, protože HTML není obyčejný text)
Jenom doplním, existuje AWK pro parsování XML (xgawk), pomocí kterého by to šlo asi tak na 2 řádky.
A browsery lynx, elinks a nejspíš i další mají dump mód, při kterém na stdout vypíší formátovaný text bez html značek, takže parser už se jimi nemusí zabývat:
lynx -dump URL|parser|...
Ale v řadě případů (např. čtení z tabulek apod.) bude lepší parsovat HTML zdroják.
Já jsem si vědom, že většina uxinových utilit lze (někdy s jistými potížemi) portovat i na OS jiných typů (Win).
Ten rozdíl měl být spíše v tom, že pokud na Windows bude chtít program používat nějaké utility, budou zabalené v instalačním souboru a nainstalují se pro každý program zvlášť do jeho složky. Zatím v Linuxu v aplikaci zůstane jen jádro a zbylé části se instalují pomocí balíčkovacího systému, čímž se zabrání několikanásobné instalaci.
for X in `find . -type d | fgrep -v .svn` ; do echo `cat ${X}/*.java 2>&1 | wc -c`": $X" ; done | grep -wv 0 | sort -r -n -k 1,1 | head | nl
Tiskni
Sdílej: