Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 10.0 vydáno v nové stabilní verzi 11.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je podpora NTSYNC a dokončení architektury WoW64.
Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Asociace repair.org udělila anticeny těm nejhorším produktům představeným na veletrhu CES 2026. Oceněnými jsou například šmírující kamery Amazon Ring AI, chytrý běžecký pás od společnosti Merach, která otevřeně přiznává, že nedokáže zabezpečit osobní data uživatelů, případně jednorázové lízátko, které rozvibrovává čelisti uživatele a tak přehrává hudbu. Absolutním vítězem je lednička od Samsungu, která zobrazuje reklamy a kterou lze otevřít pouze hlasovým příkazem přes cloudovou službu.
Íránští protirežimní aktivisté si všímají 30% až 80% ztráty packetů při komunikaci se satelity služby Starlink. Mohlo by se jednat o vedlejší důsledek rušení GPS, kterou pozemní přijímače Starlinku používají k výpočtu polohy satelitů a kterou se režim rovněž snaží blokovat, podle bezpečnostního experta a iranisty Amira Rashidiho je ale pravděpodobnější příčinou terestrické rušení přímo satelitní komunikace Starlinku podobnou
… více »Evropská komise (EK) zvažuje, že zařadí komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Firmy s více než 45 miliony uživatelů jsou podle DSA považovány za velmi velké on-line platformy (Very Large Online Platforms; VLOP) a podléhají přísnějším pravidlům EU pro internetový obsah. Pravidla po
… více »Tržní hodnota technologické společnosti Alphabet poprvé v historii přesáhla čtyři biliony dolarů (83 bilionů Kč). Stalo se tak poté, co Apple oznámil, že bude na poli umělé inteligence (AI) spolupracovat s dceřinou firmou Alphabetu, společností Google.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
Zdravím všechny programátory pod Linuxem, mám takovouto otázku:
Můj spolužák mi tvrdí, že programy pro linux jsou kvalitní v tom, že existuje spousta utilit, které stačí vhodně propojit pomocí pipe a podobně a ušetří se tak práce vývojáře.
Mějme příklad, chci udělat aplikaci, který zadám url a slovo a tato aplikace prohledá textový obsah zadané stránky a přečte mi větu ve které se dané slovo nachází. Jde to skutečně tak ideálně, že:
Pomocí jádra internetového prohlížeče načtu a naparsuju obsah stránky, pomocí grap-u, či awk nebo kdovíčeho vyhledám větu a pomocí Opensource frameworku / knihovny Festival ji nechám přečíst (případně nějaký děj při nenalezení).
Nebo jsou toto jen propagační výplody přátel Linuxového stolu? Pokud by to byla pravda, mohl by to být skutečně pádný argument proč přejít programovat pod OS Linux.
Díky za odpovědi (prosím bez urážek).
Hm, kdybys to chtěl udělat jako shellový one-liner (tzn. propojení utilit pomocí pipe, jak říkáš), asi by ses hodně zapotil, ale myslím, že by to šlo; jen to parsování a hledání v HTML by byl oříšek, XSLT by to snad umělo (grep nebo awk bych nepoužil, protože HTML není obyčejný text).
Vtip je v tom, že stránky se nenačítají ani neparsují "jádrem internetového prohlížeče" (např. Firefoxu), třeba na stažení něčeho z webu slouží obvykle wget nebo curl. Podívej se na man stránku wgetu, ať máš lepší představu, co v GUI (ani ve Windows) prostě nenaklikáš.
Konkrétně u tvého příkladu bych si dokázal mnohem lépe představit několikařádkový skript třeba v Pythonu.
Vtipné je, že pod jinými operačním systémy lze programovat úplně stejně jako v Linuxu, protože ty nástroje jsou open-source a když se s trochou snahy zkompilují pro Windows, tak běží i ve Windows (a ony už zkompilované jsou, stačí najít a stáhnout). Ale asi bude lepší použít "původní" platformu
Tím mám na mysli unix-like, jestli to bude Linux, BSD nebo něco jiného (Mac?) už nechám na tobě 
Tedy, nijak jsi nezmínil ten operační systém, který chceš s Linuxem porovnávat, ale předpokládám, že to jsou právě Windows. (Kdo jiný by se mohl takhle ptát...)
Osobně si myslím, že pokud člověk není beznadějně srostlý s Visual Studiem, měl by alespoň zkusit nenechat se omezovat Windowsy. Řečeno samozřejmě s nadsázkou. Koneckonců, kdo se chce stát programátorem, jistě se někdy s Linuxem nebo podobným systémem setká a měl by aspoň tušit, o čem to celé je.
jen to parsování a hledání v HTML by byl oříšek, XSLT by to snad umělo (grep nebo awk bych nepoužil, protože HTML není obyčejný text)
Jenom doplním, existuje AWK pro parsování XML (xgawk), pomocí kterého by to šlo asi tak na 2 řádky.
A browsery lynx, elinks a nejspíš i další mají dump mód, při kterém na stdout vypíší formátovaný text bez html značek, takže parser už se jimi nemusí zabývat:
lynx -dump URL|parser|...
Ale v řadě případů (např. čtení z tabulek apod.) bude lepší parsovat HTML zdroják.
Já jsem si vědom, že většina uxinových utilit lze (někdy s jistými potížemi) portovat i na OS jiných typů (Win).
Ten rozdíl měl být spíše v tom, že pokud na Windows bude chtít program používat nějaké utility, budou zabalené v instalačním souboru a nainstalují se pro každý program zvlášť do jeho složky. Zatím v Linuxu v aplikaci zůstane jen jádro a zbylé části se instalují pomocí balíčkovacího systému, čímž se zabrání několikanásobné instalaci.
for X in `find . -type d | fgrep -v .svn` ; do echo `cat ${X}/*.java 2>&1 | wc -c`": $X" ; done | grep -wv 0 | sort -r -n -k 1,1 | head | nl
Tiskni
Sdílej: