Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska koupila další Muskovu firmu xAI, která se zabývá vývojem umělé inteligence (AI). Informovala o tom na svém účtu na síti 𝕏. Musk tímto krokem propojí několik ze svých služeb, včetně chatbota s prvky umělé inteligence Grok, sociální sítě 𝕏 či satelitního internetového systému Starlink. Tržní hodnota společnosti SpaceX dosahuje jednoho bilionu dolarů (20,6 bilionu Kč), hodnota xAI pak činí 250 miliard dolarů.
Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Dobrý den
je možnost převedení programu pro Atmel AT89C2051 v Assembleru do zdrojového kódu v jazyce C ? například programem gcc nebo nečím podobným ?
Děkuji mnohokrát
Mas na mysli automat, ktery za Tebe prepise neco z asm do C? Necekal bych. Algoritmus by musel byt sileny a vysledek by i tak byl hrozny. Uz preklad z binaru do assembleru je silena zalezitost, protoze Ti ten automat "ocisluje" temer vsechny pametove mista "posvojem". GCC slouzi k opaku teto cinnosti... (navic 2051 je dost malinkaty procesor... je otazka jak moc se tam s C otocis... jiste, taky pouzivam gcc na ATmga48, ale aj tak...)
Ano potřeboval bych aby zdrojový kód který sem napsal v ASM mám ho i v HEXA , tak ho přepsat do C, ale poněvač je to dlouhej program tak sem si chtěl usnadnit práci nebo alespoň část tej práce, a někde sem četl něco v tom smyslu, že nějaká aplikace pro to je či nějakej příkaz, ale nenašel sem ho ovšem o gcc tam bylo zmíněno také .Do C by se ten program přeložit samozřejmě dal ne vše, ale převážná většina.
hm... v tom pirpade - jestli je ten program na hranici mista v tom procesoru uz ted (v asm), tak pocitej s tim, ze v C se Ti trosicku nafoukne, ikdyz to budes psat rucne a strasne usporne
(do 2051 prece nemuze byt dlouhy program
... binar max 2kB )
A ten hex je k "nicemu", protoze tam je tech informaci jeste min (a vyrobis ho z cehokoliv). Ale mozna nekdo o necem vi.
Uz jenom kdyz si predstavim, ze se (v asm) s oblibou nechavaji navratove hodnoty malych funkci i ve flagoch (treba Z/C)... to by v c moc neproslo. Ten program by musel pochopit(!) co to dela, protoze tupe nahrazovat instrukce citelnym kodem proste nepujde.
Jistě se bude hodit http://en.wikipedia.org/wiki/Calling_convention pro učení-se jak provazovat ASM a C. Samozřejmě, x86 není AVR, ale rozdíly nebudou obrovské.Omyl. Na x86 - alespoň podle toho odkazovaného článku - se parametry a návratové hodnoty předávají úplně jinak, se zásobníkem to nemá nic společného, dokud to opravdu nejde jinak. http://www.gnu.org/savannah-checkouts/non-gnu/avr-libc/user-manual/FAQ.html#faq_reg_usage
Děkuju za upřesnění. On zásobník se tam smz také někdy používá: Jestli ten odkazovaný text pochopil správně, tak parametry, které můžu předat v registrech r8 - r25 předám v nich a zbytek předám na stacku. Návratová hodnota je v registrech r24, r25,... podle velikosti.
Tiskni
Sdílej: