Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Ahoj, mam jeden specificky dotaz, potrebuju dat dokupy neco pro RT-Linux na ARMu, ktery mi precte obsah par registru ( specialni casovac) , naformatuje a posle na UART.
Prvni napad byl udelat jaderny modul. Ale jde mi o to, jestli se ja dostanu z jaderneho modulu na konzoli (nebo na UART2).
Pak by to asi slo rozdelit na modul a na user-mode aplikaci, ktera by kecala pres /proc a sama to posilala na /dev/ttySx - ale to bude asi nepouzitelne, protoze potrebuji odezvu na podnet maximalne 100us.
Mel byste nekdo nejaky napad ?
Diky, V.
Ano,vlastni modul ktery mi bude vycitat casovac, to jo. Ale ten UART bude zrejme (na 99%) sdileny s dalsimi moduly - tzn. ja prijmu po UARTu nejake bajty, podle obsahu poznam, co udelat, bud poslu obsah casovace, nebo neco jineho. Tak bych nerad, aby tam dochazelo k nejakym kolizim.
Predstava byla pouzit UART modul a TIMER modul v necem vyssim, at je to architektonicky ciste. Jen jak to udelat.
Lezt primo na registry UARTu mi prijde dost nesystemove, ale zkusenosti nemam, takhle nizko jsem v Linuxu nelezl....
Zkus mrknout na rt_com pokud opravdu pouzivas RTLinux (od FSMLabs). Uz je to spousta let, co jsem se s tim hral, ale behalo to vyborne. Tehdy byl jen pro x86, takze muj komentar muze byt off-topic...
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
19.2.2009 16:26