Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Ahoj, nenapada vas proc se v JS zavedli "namespace" s teckou
frameworkXY.ui.Form
proc neni
frameworkXX_ui_Form
S tou teckou mi to pripada matouci, kdyz pres tecku se pristupuje k atributum objektu.
Stejne nemuzu v prg. pouzit
using frameworkXY.ui;
abych mohl psat jen
var xx = new Form ();
vzdy musim psat
var xx = new framework.ui.Form ();
Diky za nazory.
_ muze byt soucasti nazvu?var ui = framework.ui; var xx = new ui.Form();
Pretoze to nie su namespacy ako ich pozname z inych jazykov, ale vlastnosti/atributy objektu.
Presne to mam na mysli. Proc nazvou objekt, tridu, metodu
xx.bubla.Neco
misto
xx_bubla_Neco
a tecky by zustali pro pristup k atributum.
xx_bubla_Neco.Metoda1 ();
Kdyz chcou pouzit ty tecky tak s tim maji spousty komplikaci, jelikoz se jedna o objekt v objektu objektu atd.
Nechapu proc si to komplikuji.
???
Kdyz chcou pouzit ty tecky tak s tim maji spousty komplikaci, jelikoz se jedna o objekt v objektu objektu atd.A o jaké přesně komplikace jde? Já jen že mne žádná nenapadá. Jmenný prostor je prostě objekt, na tom není nic divného.
soubor AAA/UI/Button.js
function AAA_UI_Button ()
{
}
AAA_UI_Button.prototype.Metoda1 = function ()
{
};
AAA_UI_Button.prototype.Metoda2 = function ()
{
};
soubor AAA/UI/Label.js
function AAA_UI_Label ()
{
}
AAA_UI_Label.prototype.Metoda1 = function ()
{
};
AAA_UI_Label.prototype.Metoda2 = function ()
{
};
pouziti:
var btn1 = new AAA_UI_Button ();
var lbl1 = new AAA_UI_Label ();
btn1.Metoda1 ();
lbl1.Metoda2 ();
S trochou nadsazky mam dva soubory a v kazdem jednu tridu.
Coz mi pripada jasne. Zkuste to prepsat do teckove notace?
var AAA = { }
AAA.UI = { }
AAA.UI.Label = function() { }
AAA.UI.Label.prototype.Metoda1 = function() { }
var btn1 = new AAA.UI.Label()
btn1.Metoda1()
Nebo tak nějak, nejsem v objektovém modelu JavaScriptu úplně zběhlý, abych psal kód po paměti. Podle mě hledáte problém, kde není.
Drobný dotaz: které řešení víc zasviní globální jmenný prostor?
Problem nehledam, jen mne tak napadlo se zeptat co si o tom mysli ostatni.
Rozhodne diky za vas nazor.
Co se tyce "zasvineni globalniho jmenneho prostoru".
To je nejaky problem, ze tam na jedne urovni bude
AAA_UI_Button
AAA_UI_Label
Kvuli rychlosti nebo kvuli cemu by to melo vadit?
Problem to nie je, ale zasvini sa tym globalny menny priestor. Potom v debugery vidite velke mnozstvo objektov zacinajucich na AAA_UI. Nic nebrani tomu, aby ste to tak pouzivali, ale vacsine ludi to vyhovuje s bodkovou notaciou, ako mozete vidiet v najznamejsich knizniciach. Ak je to s bodkovou notaciou, tak sa da velmi dobre vyuzivat this.
On je problém hlavně v tom, že javascript je úplně odlišný od jazyků jako je Java, C/C++, Php. Bohužel všichni se snaží používat postupy z těchto jazyků i v Javascriptu a to je chyba. Dám příklad jak pracovat OOP v Javascriptu. Jde o to co nejvíce využít toho, že javascript ma closures.
var ui = {};
//neco jako trida v javascriptu
var ui.Button = function (name) {
return {
getName : function () {
return name;
};
}
};
var objectButton = ui.Button('nazev');
objectButton.getName();
Tiskni
Sdílej: