Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
struct A{
virtual int compute(int foo){ /* výpočet A */ }
};
struct B: public A{
virtual int compute(int foo){ /* výpočet B */ }
};
vector<objekt*> objekty; // naplnit pole etc.
for(int i=0; i<100000; i++){
// tady se pro každý objekt v každém kroku resolvuje virtuální funkce, přitom výsledek pro kažedý objekt vždy stejný
BOOST_FOREACH(const objekt*, objekty){ sum+=objekt->compute(bar); }
}
kde je nějaká množina objektů, na kterých se compute mnohokrát opakovaně volá.
Nový scénář:
struct A{
typedef boost::function<int(int)> computePtrT;
computePtrT compuptePtr;
int computeA(int foo){ /* výpočet A */ } // neni virtualni!
virtual computePtrT getComputePtr(){ return boost::bind(&A::computeA,this,_1); }
};
struct B: public A{
int computeB(int foo){ /* výpočet B */ } // neni virtualni
virtual computePtrT getComputePtr(){ return boost::bind(&B::computeB,this,_1); }
};
for(int i=0; i<100000; i++){
BOOST_FOREACH(const objekt*, objekty){
// při prvním cyklu se voláním virtuální funkce nastaví pointer na nevirtuální funkci (computeA nebo computeB)
if(!objekt->computePtr) objekt->computePtr=objekt->getComputePtr();
sum+=objekt->computePtr(bar);
}
}
Díky za komentáře.
Řešení dotazu:
boost::function při volání používá virtuální funkci.
boost::function při volání používá virtuální funkci.
Tiskni
Sdílej: