Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
java, kterému se předá soubor *.jar + případné argumenty. Konfiguráky si aplikace načte - ví, že jsou ve stejném adresáři jako ona sama.
Nyní ale přicházím k tomu, že je aplikaci třeba nějak instalovat, tím myslím dle konvencí daného systému. Např. v GNU/Linuxu to znamená umístit konfiguráky do /etc, odkaz na spustitelný soubor do /usr/bin, další soubory někam do /usr a tak dále...
Zatím je všechno jasné, ale jak to udělat, aby to bylo co nejmíň pracné? Například je problém s umístěním různých datových souborů (třeba konfiguráků) aplikace - jak se aplikace dozví, kde jsou?
Pokud vím, například aplikacím v C se tato informace sděluje "napevno" při kompilaci. Jenže tomu bych se u javovské aplikace rád vyhnul - samotný bajtkód je přenositelný a nechci ho tedy furt kompilovat.
Uvažoval jsem nad možností, že by se do souboru *.jar přidal jeden jediný konfigurák, který by jen obsahoval informace o tom, kde jsou další konfigurační soubory (obsahující konfiguraci aplikace), data atd.
Existuje i jiná, lepší cesta?
Upozorňuji, že se nyní nebavím o balíčkovacích systémech - bavím se o způsobu, jak vytvořit mechanismus, který by balíčkovací systémy používaly.
Díky za názory.
java.util.prefs (nejlépe pro celou konfiguraci, nebo alespoň pro umístění konfiguračních souborů), problém může nastat v tom, že toto je závislé na konkrétní JVM – tj. instalátor by musel spustit Javovskou aplikaci, která hodnoty nastaví, a pokud by náhodou uživatel používal JVM od více dodavatelů, nebudou toto nastavení sdílet.
java.util.prefs nepoužít.
Já bych byl ale rád, kdyby to bylo "čisté" i z pohledu systému, na který se instaluje.To ale obojí dohromady splnit nejde. Čisté z pohledu OS je šířit aplikaci na Windows jako binárku a konfiguraci zapisovat do registrů (kam se z čisté Javy nedostanete, přestože implementace JVM od Sunu zrovna konfiguraci z
java.util.prefs do registrů ukládá); na Linuxu pak šířit aplikaci pomocí balíčkovacích systémů, kde budete mít aplikaci se „zadrátovanými“ cestami ke konfiguračním souborům přímo v binárce. To ale zase odporuje Javovskému požadavku na multiplatformnost. Upravovat konfigurační soubor v JARu při instalaci je asi nejlepší kompromis – aplikace zůstane multiplatformní, na unixových systémech můžete konfiguraci uložit do /etc, na Windows se nějaký textový konfigurační soubor taky přežije.
System.getProperty("user.home") a nikde jinde.
Další možností je zjišťovat za běhu, na jakém OS program běží a podle toho se zařídit, nebo jak zmiňujete přidat něco do .jar souboru.
Ale zároveň někam potřebuji umístit konfiguráky, ke kterým uživatel nemá mít přístup, plus výchozí hodnoty těch, ke kterým přístup má.Normálně do podadresáře v /etc/ – akorát tuhle cestu nedávat natvrdo do zdrojáků, ale přebírat ji třeba z parametrů příkazového řádku nebo z proměnné prostředí (stejně tu aplikaci bude spouštět nějakým .sh skriptem a ne poklikáním na .jar, tak to /etc/ uvedeš v tom skriptu – který se dá snadno měnit bez kompilace). Jinak koukni na izpack – nástroj na vytváření instalátorů, jak to řeší třeba v něm. Další možnost je Java Web Start, což je asi nejpohodlnější způsob instalace a (hlavně) automatické aktualizace aplikací. Akorát aplikace v takovém případě bývá instalována pro konkrétního uživatele, ne pro všechny.
No mě přijde jednodušší kliknout jednou na link, počkat až se mi to stáhne, spustí a udělá ikonka na ploše než něco instalovat, ale to je asi věcí pohledu ve kterém se neshodneme :)
/etc, zazálohuje si jen symbolický odkaz, nikoli konfiguraci samotnou. (Jsem si vědom, že některý SW to tak dělá, ale podle mě to není dobře.)
Proč systém, prostě to nastavíš přes java -Dklic=hodnota ... a pak si to přečteš skrz System.getProperty("klic").
/etc a v místě aplikace by byly symbolické odkazy vedoucí na ty soubory...
Tiskni
Sdílej: