Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
java, kterému se předá soubor *.jar + případné argumenty. Konfiguráky si aplikace načte - ví, že jsou ve stejném adresáři jako ona sama.
Nyní ale přicházím k tomu, že je aplikaci třeba nějak instalovat, tím myslím dle konvencí daného systému. Např. v GNU/Linuxu to znamená umístit konfiguráky do /etc, odkaz na spustitelný soubor do /usr/bin, další soubory někam do /usr a tak dále...
Zatím je všechno jasné, ale jak to udělat, aby to bylo co nejmíň pracné? Například je problém s umístěním různých datových souborů (třeba konfiguráků) aplikace - jak se aplikace dozví, kde jsou?
Pokud vím, například aplikacím v C se tato informace sděluje "napevno" při kompilaci. Jenže tomu bych se u javovské aplikace rád vyhnul - samotný bajtkód je přenositelný a nechci ho tedy furt kompilovat.
Uvažoval jsem nad možností, že by se do souboru *.jar přidal jeden jediný konfigurák, který by jen obsahoval informace o tom, kde jsou další konfigurační soubory (obsahující konfiguraci aplikace), data atd.
Existuje i jiná, lepší cesta?
Upozorňuji, že se nyní nebavím o balíčkovacích systémech - bavím se o způsobu, jak vytvořit mechanismus, který by balíčkovací systémy používaly.
Díky za názory.
java.util.prefs (nejlépe pro celou konfiguraci, nebo alespoň pro umístění konfiguračních souborů), problém může nastat v tom, že toto je závislé na konkrétní JVM – tj. instalátor by musel spustit Javovskou aplikaci, která hodnoty nastaví, a pokud by náhodou uživatel používal JVM od více dodavatelů, nebudou toto nastavení sdílet.
java.util.prefs nepoužít.
Já bych byl ale rád, kdyby to bylo "čisté" i z pohledu systému, na který se instaluje.To ale obojí dohromady splnit nejde. Čisté z pohledu OS je šířit aplikaci na Windows jako binárku a konfiguraci zapisovat do registrů (kam se z čisté Javy nedostanete, přestože implementace JVM od Sunu zrovna konfiguraci z
java.util.prefs do registrů ukládá); na Linuxu pak šířit aplikaci pomocí balíčkovacích systémů, kde budete mít aplikaci se „zadrátovanými“ cestami ke konfiguračním souborům přímo v binárce. To ale zase odporuje Javovskému požadavku na multiplatformnost. Upravovat konfigurační soubor v JARu při instalaci je asi nejlepší kompromis – aplikace zůstane multiplatformní, na unixových systémech můžete konfiguraci uložit do /etc, na Windows se nějaký textový konfigurační soubor taky přežije.
System.getProperty("user.home") a nikde jinde.
Další možností je zjišťovat za běhu, na jakém OS program běží a podle toho se zařídit, nebo jak zmiňujete přidat něco do .jar souboru.
Ale zároveň někam potřebuji umístit konfiguráky, ke kterým uživatel nemá mít přístup, plus výchozí hodnoty těch, ke kterým přístup má.Normálně do podadresáře v /etc/ – akorát tuhle cestu nedávat natvrdo do zdrojáků, ale přebírat ji třeba z parametrů příkazového řádku nebo z proměnné prostředí (stejně tu aplikaci bude spouštět nějakým .sh skriptem a ne poklikáním na .jar, tak to /etc/ uvedeš v tom skriptu – který se dá snadno měnit bez kompilace). Jinak koukni na izpack – nástroj na vytváření instalátorů, jak to řeší třeba v něm. Další možnost je Java Web Start, což je asi nejpohodlnější způsob instalace a (hlavně) automatické aktualizace aplikací. Akorát aplikace v takovém případě bývá instalována pro konkrétního uživatele, ne pro všechny.
No mě přijde jednodušší kliknout jednou na link, počkat až se mi to stáhne, spustí a udělá ikonka na ploše než něco instalovat, ale to je asi věcí pohledu ve kterém se neshodneme :)
/etc, zazálohuje si jen symbolický odkaz, nikoli konfiguraci samotnou. (Jsem si vědom, že některý SW to tak dělá, ale podle mě to není dobře.)
Proč systém, prostě to nastavíš přes java -Dklic=hodnota ... a pak si to přečteš skrz System.getProperty("klic").
/etc a v místě aplikace by byly symbolické odkazy vedoucí na ty soubory...
Tiskni
Sdílej: