O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
java, kterému se předá soubor *.jar + případné argumenty. Konfiguráky si aplikace načte - ví, že jsou ve stejném adresáři jako ona sama.
Nyní ale přicházím k tomu, že je aplikaci třeba nějak instalovat, tím myslím dle konvencí daného systému. Např. v GNU/Linuxu to znamená umístit konfiguráky do /etc, odkaz na spustitelný soubor do /usr/bin, další soubory někam do /usr a tak dále...
Zatím je všechno jasné, ale jak to udělat, aby to bylo co nejmíň pracné? Například je problém s umístěním různých datových souborů (třeba konfiguráků) aplikace - jak se aplikace dozví, kde jsou?
Pokud vím, například aplikacím v C se tato informace sděluje "napevno" při kompilaci. Jenže tomu bych se u javovské aplikace rád vyhnul - samotný bajtkód je přenositelný a nechci ho tedy furt kompilovat.
Uvažoval jsem nad možností, že by se do souboru *.jar přidal jeden jediný konfigurák, který by jen obsahoval informace o tom, kde jsou další konfigurační soubory (obsahující konfiguraci aplikace), data atd.
Existuje i jiná, lepší cesta?
Upozorňuji, že se nyní nebavím o balíčkovacích systémech - bavím se o způsobu, jak vytvořit mechanismus, který by balíčkovací systémy používaly.
Díky za názory.
java.util.prefs (nejlépe pro celou konfiguraci, nebo alespoň pro umístění konfiguračních souborů), problém může nastat v tom, že toto je závislé na konkrétní JVM – tj. instalátor by musel spustit Javovskou aplikaci, která hodnoty nastaví, a pokud by náhodou uživatel používal JVM od více dodavatelů, nebudou toto nastavení sdílet.
java.util.prefs nepoužít.
Já bych byl ale rád, kdyby to bylo "čisté" i z pohledu systému, na který se instaluje.To ale obojí dohromady splnit nejde. Čisté z pohledu OS je šířit aplikaci na Windows jako binárku a konfiguraci zapisovat do registrů (kam se z čisté Javy nedostanete, přestože implementace JVM od Sunu zrovna konfiguraci z
java.util.prefs do registrů ukládá); na Linuxu pak šířit aplikaci pomocí balíčkovacích systémů, kde budete mít aplikaci se „zadrátovanými“ cestami ke konfiguračním souborům přímo v binárce. To ale zase odporuje Javovskému požadavku na multiplatformnost. Upravovat konfigurační soubor v JARu při instalaci je asi nejlepší kompromis – aplikace zůstane multiplatformní, na unixových systémech můžete konfiguraci uložit do /etc, na Windows se nějaký textový konfigurační soubor taky přežije.
System.getProperty("user.home") a nikde jinde.
Další možností je zjišťovat za běhu, na jakém OS program běží a podle toho se zařídit, nebo jak zmiňujete přidat něco do .jar souboru.
Ale zároveň někam potřebuji umístit konfiguráky, ke kterým uživatel nemá mít přístup, plus výchozí hodnoty těch, ke kterým přístup má.Normálně do podadresáře v /etc/ – akorát tuhle cestu nedávat natvrdo do zdrojáků, ale přebírat ji třeba z parametrů příkazového řádku nebo z proměnné prostředí (stejně tu aplikaci bude spouštět nějakým .sh skriptem a ne poklikáním na .jar, tak to /etc/ uvedeš v tom skriptu – který se dá snadno měnit bez kompilace). Jinak koukni na izpack – nástroj na vytváření instalátorů, jak to řeší třeba v něm. Další možnost je Java Web Start, což je asi nejpohodlnější způsob instalace a (hlavně) automatické aktualizace aplikací. Akorát aplikace v takovém případě bývá instalována pro konkrétního uživatele, ne pro všechny.
No mě přijde jednodušší kliknout jednou na link, počkat až se mi to stáhne, spustí a udělá ikonka na ploše než něco instalovat, ale to je asi věcí pohledu ve kterém se neshodneme :)
/etc, zazálohuje si jen symbolický odkaz, nikoli konfiguraci samotnou. (Jsem si vědom, že některý SW to tak dělá, ale podle mě to není dobře.)
Proč systém, prostě to nastavíš přes java -Dklic=hodnota ... a pak si to přečteš skrz System.getProperty("klic").
/etc a v místě aplikace by byly symbolické odkazy vedoucí na ty soubory...
Tiskni
Sdílej: