Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
#> chrt -r 99 ./program
nebo takhle:
#> nice -20 ./program
nebo normálně:
#> ./program
vždy se rozptyl času potřebného k vykonání smyčky pohybuje okolo 9.99+-0.04ms. Tj. jedna smyčka proběhne průměrně o 9.99ms jinak dlouho než nějaká jiná smyčka. Není mi jasné, proč ani chrt ani nice nemá na rozptyl vliv. Jádro je 2.6.31.6-rt19-1-amd64 #1 SMP PREEMPT RT .
Máte tip, jak otestovat, zdali rt-preemt funguje a pakliže ano, proč nefunguje chrt?
./cyclictest -t1 -p 80 -n -i 10000 -l 10000 policy: fifo: loadavg: 0.02 0.17 0.10 1/158 17841 T: 0 (17147) P:80 I:10000 C: 10000 Min: 6 Act: 8 Avg: 8 Max: 31
(Pro ty šťastné, kteří o téhle hrůze nevědí: http://en.wikipedia.org/wiki/System_Management_Mode#Entering_SMM - pozor, je to k zblití)
Tohle je nutné ověřit; asi bych zkusil něco jako vypisovat místo měření jenom čistý systémový čas, stroj ničím jiným nezatěžovat a sledovat, jak moc čas skáče. Pokud poskakuje moc, tak je zle a daný motherboard se prostě nehodí pro realtime operace. (Respektive, možná by šlo přeflashovat BIOS nějakým otevřeným firmwarem, ale hádám, že to skončí mrtvou deskou.)
Když to nepůjde jinak, což zbastlit nějaký mezikus s Atmelem, PICem nebo tak (pokud bude stíhat, ale snad by mohl) a do PC-čka posílat už připravená data?
Tiskni
Sdílej: