Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
#> chrt -r 99 ./program
nebo takhle:
#> nice -20 ./program
nebo normálně:
#> ./program
vždy se rozptyl času potřebného k vykonání smyčky pohybuje okolo 9.99+-0.04ms. Tj. jedna smyčka proběhne průměrně o 9.99ms jinak dlouho než nějaká jiná smyčka. Není mi jasné, proč ani chrt ani nice nemá na rozptyl vliv. Jádro je 2.6.31.6-rt19-1-amd64 #1 SMP PREEMPT RT .
Máte tip, jak otestovat, zdali rt-preemt funguje a pakliže ano, proč nefunguje chrt?
./cyclictest -t1 -p 80 -n -i 10000 -l 10000 policy: fifo: loadavg: 0.02 0.17 0.10 1/158 17841 T: 0 (17147) P:80 I:10000 C: 10000 Min: 6 Act: 8 Avg: 8 Max: 31
(Pro ty šťastné, kteří o téhle hrůze nevědí: http://en.wikipedia.org/wiki/System_Management_Mode#Entering_SMM - pozor, je to k zblití)
Tohle je nutné ověřit; asi bych zkusil něco jako vypisovat místo měření jenom čistý systémový čas, stroj ničím jiným nezatěžovat a sledovat, jak moc čas skáče. Pokud poskakuje moc, tak je zle a daný motherboard se prostě nehodí pro realtime operace. (Respektive, možná by šlo přeflashovat BIOS nějakým otevřeným firmwarem, ale hádám, že to skončí mrtvou deskou.)
Když to nepůjde jinak, což zbastlit nějaký mezikus s Atmelem, PICem nebo tak (pokud bude stíhat, ale snad by mohl) a do PC-čka posílat už připravená data?
Tiskni
Sdílej: