Dotaz: PHP: Jak nejlépe řešit login k SOAP

[Alf]

Zdravím,

připravuji několik webových služeb pomocí SOAP a přemýšlím, jak nejlépe vyřešit login. Většina služeb má login pomocí klíčem, ať už nějakým náhodným nebo spojením jména a hesla + nějaký hashovací algoritmus.

Napadá mě, proč nevyužít login pomocí http? Basic či digest by plnil funkčnost a zároveň ho můžu z PHP bez problému řídit. Záleží mi také na jednoduché napsání klienta v jiných jazycích. Lze očekávat např. v C# či Pythonu větší problémy v implementaci při využití http basic či digest?

Jaká jsou Vaše doporučení? Využití klíče nebo loginu pomocí http?

Odpovědi

[Messa]

SOAP využívá HTTP protokol jen jako transportní vrstvu; může běžet třeba i přes SMTP. Řešit autentifikaci přes HTTP proto asi není dobré z designového/filosofického hlediska SOAP má třeba své vlastní hlavičky, zcela oddělené od HTTP hlaviček. Autentifikace se často řeší právě v SOAP hlavičkách. To je důvod, proč bych problémy nebo neobvyklosti v různých klientských knihovnách trochu očekával; ale nevím, implementace neznám.

HTTP basic autentifikace je nevhodná (zvláště při nepoužití HTTPS ) v tom, že hesla se posílají v plaintextu.

S autentifikací je to vůbec zajímavé. Všimněte si, že řada web services požaduje jak autentifikaci uživatele, nad jehož daty se pracuje, tak i identifikaci (někdy i autentifikaci) vývojáře, který vytvořil aplikaci, která s těmito daty manipuluje. Řada webových API také autentifikaci uživatele řeší tak, aby klientská aplikace nemusela mít a neměla přístup k uživatelově heslu (řeší se to otevřením prohlížeče/přesměrováním na web, kde se uživatel přihlásí a tím potvrdí platnost nějakého předtím vygenerovaného tokenu). To mi nepřijde jako moc kompatibilní s HTTP basic/digest. Některé služby (třeba Twitter) místo toho používají OAuth (jsou i jiné standardy nebo vlastní řešení) a v HTTP hlavičce Authorization prostě očekávají příslušné hodnoty pro OAuth. Ale opět bych zopakoval, že řešení přes HTTP se používá u RESTových služeb, ne u SOAPu (pokud vím).

Mám pocit, že trochu trvá než člověk pronikne do všech zákoutí tvorby webových služeb, proto bych doporučil vyhlédnout si nějakou ukázkovou implementaci a věci tak trochu opsat. Zkusit se podívat po webu, na StackOverflow je kolem toho slušné množství dotazů

[qwerty]

priznam sa, ze predosly prispevok som moc nepochopil, ale osobne by som odporucil: http basic cez https.
http digest nie je pre web servisy moc vhodne, kedze sa kazde volanie zduplikuje.
vcelku bezproblemova by mala byt aj autentifikacia cez klientske certifikaty.
dalsia moznost je pouzit ws-security, tu vsak treba pocitat s tym ze rozne ws kniznice s tym mozu mat seriozny problem.

[Filip Jirsák]

Proč by se volání u HTTP Digest opakovalo? Princip je úplně stejný, jako u Basic, akorát se nepřenáší heslo, ale jeho hash. problém může být jedině v tom, že ne všechny knihovny musí tenhle typ autentizace umět – např. i v MSIE 7 to občas nefunguje (netuším proč), takže aplikace používající WinInet knihovnu s tím mohou mít problém.

[XY]

http://en.wikipedia.org/wiki/Digest_access_authentication#Example_with_explanation

[Filip Jirsák]

Ano, to znám. A je tam také vidět, že Digest autentizace (stejně jako Basic) zdvojuje jen první požadavek, všechny následující požadavky už se posílají jen jednou.

[Alf]

HTTPS použit bude, tudíž HTTP Basic nebude problém. Služby budou poskytovány pouze přes HTTPS, z hlediska klientů by neměl být žádný problém. Pokud se na to podíváme prakticky, HTTP(S) je nejrozšířenější transportní vrstva pro SOAP. Nepočítám do budoucna s použitím jiné vrstvy.

Než se do toho pustím, chci mít jistotu, že je to nejlepší řešení :)

Výhodou SOAP hlaviček či funkce na serveru je, že se jedná o "čistý SOAP". Tedy ať SOAP nasadím kamkoliv, vždy bude vše fungovat.

Ověření přes HTTP je zase "čisté HTTP". Ověřovaní tedy bude funkční pouze při použití HTTP(S) - což není v tomto případě překážka.

Viděl jsem několik implementací, kde se buď udává API klíč nebo uživatelské jméno a heslo do funkce (již přes SOAP). Viděl jsem i implementaci, kde se přihlašovací údaje zadávali jako parametry každé funkce, to považuji za zcela zbytečné.

Co byste doporučili jako nejlepší řešení? Ověření přes SOAP nebo HTTP?