Lazygit byl vydán ve verzi 0.62.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu o rozepsal o tom, kam se vyhledávání v jeho očích posledních 10 let posunulo, jaké má zkušenosti s AI vyhledáváním, proč na něm nechce záviset a jaké vyhledávací služby ho v poslední době zaujaly.
Wayland kompozitor Labwc byl vydán ve verzi 0.20.0. Labwc je inspirován správcem oken Openbox. Postavený je na wlroots.
AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
#define PORT 0x3f8
#define OFFSET_RIZENI_M 4
outb (0x00, PORT+OFFSET_RIZENI_M); //nuluj registr rizeni modemu
log1 (PORT+OFFSET_RIZENI_M); // inicializace sbernice a poskytnuti napajeni po dobu 1ms
usleep (1000);
log0 (PORT+OFFSET_RIZENI_M); //-|master reset
usleep (500); //_|
log1 (PORT+OFFSET_RIZENI_M); //-uvolnit sbernici
usleep (70);
statusCTS=inb (PORT+OFFSET_STAV_M);
if ((statusCTS & CTS_BIT)==0x00) //-je nula na sbernici
printf ("Ozval se\n");
Řešení dotazu:
void __usleep_test02 (int usecond) {
struct timeval ts,te; //ts-time start; te-time end
gettimeofday(&ts, NULL); //read start time in usec
do {
gettimeofday(&te, NULL); //read end time in usec
} while (te.tv_usec<ts.tv_usec+usecond); //when te(time end) < ts(time start) + usecond
}
casovani je naprosto presne a cip se ozval jak ma.
Ten cyklus ma spravny v pripade, ze nebude mit cekani delsi nez 1s (v pripade, ze mu to nekdo preplanuje a ono to pretece, tak uz na tom vlastne nezalezi a casem se mu to vzbudi stejne).Ne, zatuhne to. Dejme tomu: ts.tv_usec == 999999 a usecond == 3: bude se čekat až te.tv_usec >= 1000002, což nemůže nikdy nastat. Doporučuji alespoň následující, s tím, že nemůžete zadat usecond > 999999.
void __usleep_test02(int usecond) {
struct timeval tv;
time_t target_sec;
suseconds_t target_usec;
gettimeofday(&tv, NULL);
target_sec = tv.tv_sec;
target_usec = tv.tv_usec + usecond;
if (target_usec >= 1000000) {
target_sec++;
target_usec -= 1000000;
}
while ((tv.tv_usec < target_usec) || (tv.tv_sec < target_sec)) {
gettimeofday(&tv, NULL);
}
}
Ta pasaz s casovacem mne velmi zaujala a poprosil bych o rozvedeni. Mikrosekunda je z puhledu systemu cca 1000-2000 instrukci CPU a to neni az tak mnoho.No, základem všeho je si zajistit RT prioritu procesoru (SCHED_FIFO), jinak se můžete jít koulet - jádro do Vaší čekačky přepne jiný proces a místo 2 us čekáte třeba 20 ms. Pokud máte RT prioritu, tak se to nestane, na druhou stranu jelikož standardní jádro není hard-RT, tak stejně nemáte 100% jistotu, ale už máte aspoň něco, s čím se dá rámcově počítat. Samotné čekání pak můžete udělat metodou busy wait - tj. tak jak to je naznačeno výše, čekáním v úzké smyčce na ten správný okamžik. Zablokujete tím kompletně jedno jádro procesoru, proto je potřeba vážit kdy a jak se tento postup nasadí. V defaultním nastavení linuxu je proti kompletnímu zablokování pojistka:
$ cat /proc/sys/kernel/sched_rt_period_us 1000000 $ cat /proc/sys/kernel/sched_rt_runtime_us 950000... což znamená, že i přes RT prioritu bude váš proces donucen ke spánku pokud sežere více než 950000 us z 1000000 us okna (hodnoty v proc lze samozřejmě upravovat). To znamená že na jednoprocesorovém stroji budete mít šanci odladit tu chybně napsanou funkci na čekání :) Otázkou může být jak je jádro schopné říct kolik je přesně gettimeofday(). V linuxu jsou 2 časovače - clock source a event source. První lze jen číst a druhý lze i programovat na odeslání interruptu za nějakou dobu. Event source je obvykle podstatně méně přesný. Klasický časovač má 1000 Hz, HPETy mají v řádu MHz. Clock source má v optimálním případě přesnost 1 cyklu procesoru. Funkce gettimeofday() funguje tak, že se podívá na globální proměnnou kde je informace o čase posledního eventu a přičte k ní aktuální offset z clock source. Samozřejmě než se poté vyšaší přepnutí z kernel režimu do userspace atd. tak ještě nějaký čas uteče ale obvykle je to o dost méně než ta 1 us která nás zajímá. (Pro ultra přesné časování nesmíte volat funkce kernelu, ale vystačit si třeba s čtením TSC přímo v programu, což je zdroj dalšího opruzu...) Na druhou stranu pokud zavoláte nanosleep() tak si jádro dá určitou práci s tím, aby nastavilo event source jak nejlépe to jde (tam je toho dost, je potřeba váš časovač zařadit do RB stromu a kdovíco ještě) a pak si dá CPU voraz, takže skutečně tu mikrosekundu spíte. Bohužel kvůli různým overheadům a granularitě event sourcu budete mít trochu horší výsledky než u busy wait, na druhou stranu šetříte lesy :) Udělal jsem nějaké rychlé testy (viz přiložený program) a zdá se, že se výše popsané potvrzuje. Busy wait sežere 100% cpu a do 2ms okna se netrefí třeba 200x ze 100 000 pokusů. Na druhou stranu nanosleep nežere skoro nic, ale má overhead, se kterým musíte dopředu počítat a díky tomu trochu větší rozptyl.
kdezto aktivni cekani se netrefi v cca 6% pripadu... aspoň je vidět, že ani tahle metoda neni samospásná.
na jake verzi jadraPokud se pamatuju dobře, tak precizní časování se předělávalo někde kolem verze 2.6.17.
na takove kratke useky je aktivni cekani vhodnejsiStaré glibc uměly při volání nanosleep automaticky aktivně čekat do 2 mikrosekund pokud měl program RT prioritu, z novějších verzí to vyhodili.
Cist TSC bych radeji nedoporucoval, protoze se chova na ruznych architekturach jinakNení to věc architektury ale konkrétního modelu CPU. Já mám jeden celkem nový amd64 procesor a používá se dynamická změna rychlosti a TSC funguje dobře.
Tiskni
Sdílej: