Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Polské vývojářské studio CD Projekt Red publikovalo na Printables.com 3D modely z počítačové hry Cyberpunk 2077.
Organizátoři konference LinuxDays 2025 vydali program a zároveň otevřeli registrace. Akce se uskuteční 4. a 5. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích, kde vás čekají přednášky, workshopy, stánky a spousta šikovných lidí. Vstup na akci je zdarma.
Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »
#define PORT 0x3f8
#define OFFSET_RIZENI_M 4
outb (0x00, PORT+OFFSET_RIZENI_M); //nuluj registr rizeni modemu
log1 (PORT+OFFSET_RIZENI_M); // inicializace sbernice a poskytnuti napajeni po dobu 1ms
usleep (1000);
log0 (PORT+OFFSET_RIZENI_M); //-|master reset
usleep (500); //_|
log1 (PORT+OFFSET_RIZENI_M); //-uvolnit sbernici
usleep (70);
statusCTS=inb (PORT+OFFSET_STAV_M);
if ((statusCTS & CTS_BIT)==0x00) //-je nula na sbernici
printf ("Ozval se\n");
Řešení dotazu:
void __usleep_test02 (int usecond) {
struct timeval ts,te; //ts-time start; te-time end
gettimeofday(&ts, NULL); //read start time in usec
do {
gettimeofday(&te, NULL); //read end time in usec
} while (te.tv_usec<ts.tv_usec+usecond); //when te(time end) < ts(time start) + usecond
}
casovani je naprosto presne a cip se ozval jak ma.
Ten cyklus ma spravny v pripade, ze nebude mit cekani delsi nez 1s (v pripade, ze mu to nekdo preplanuje a ono to pretece, tak uz na tom vlastne nezalezi a casem se mu to vzbudi stejne).Ne, zatuhne to. Dejme tomu: ts.tv_usec == 999999 a usecond == 3: bude se čekat až te.tv_usec >= 1000002, což nemůže nikdy nastat. Doporučuji alespoň následující, s tím, že nemůžete zadat usecond > 999999.
void __usleep_test02(int usecond) { struct timeval tv; time_t target_sec; suseconds_t target_usec; gettimeofday(&tv, NULL); target_sec = tv.tv_sec; target_usec = tv.tv_usec + usecond; if (target_usec >= 1000000) { target_sec++; target_usec -= 1000000; } while ((tv.tv_usec < target_usec) || (tv.tv_sec < target_sec)) { gettimeofday(&tv, NULL); } }
Ta pasaz s casovacem mne velmi zaujala a poprosil bych o rozvedeni. Mikrosekunda je z puhledu systemu cca 1000-2000 instrukci CPU a to neni az tak mnoho.No, základem všeho je si zajistit RT prioritu procesoru (SCHED_FIFO), jinak se můžete jít koulet - jádro do Vaší čekačky přepne jiný proces a místo 2 us čekáte třeba 20 ms. Pokud máte RT prioritu, tak se to nestane, na druhou stranu jelikož standardní jádro není hard-RT, tak stejně nemáte 100% jistotu, ale už máte aspoň něco, s čím se dá rámcově počítat. Samotné čekání pak můžete udělat metodou busy wait - tj. tak jak to je naznačeno výše, čekáním v úzké smyčce na ten správný okamžik. Zablokujete tím kompletně jedno jádro procesoru, proto je potřeba vážit kdy a jak se tento postup nasadí. V defaultním nastavení linuxu je proti kompletnímu zablokování pojistka:
$ cat /proc/sys/kernel/sched_rt_period_us 1000000 $ cat /proc/sys/kernel/sched_rt_runtime_us 950000... což znamená, že i přes RT prioritu bude váš proces donucen ke spánku pokud sežere více než 950000 us z 1000000 us okna (hodnoty v proc lze samozřejmě upravovat). To znamená že na jednoprocesorovém stroji budete mít šanci odladit tu chybně napsanou funkci na čekání :) Otázkou může být jak je jádro schopné říct kolik je přesně gettimeofday(). V linuxu jsou 2 časovače - clock source a event source. První lze jen číst a druhý lze i programovat na odeslání interruptu za nějakou dobu. Event source je obvykle podstatně méně přesný. Klasický časovač má 1000 Hz, HPETy mají v řádu MHz. Clock source má v optimálním případě přesnost 1 cyklu procesoru. Funkce gettimeofday() funguje tak, že se podívá na globální proměnnou kde je informace o čase posledního eventu a přičte k ní aktuální offset z clock source. Samozřejmě než se poté vyšaší přepnutí z kernel režimu do userspace atd. tak ještě nějaký čas uteče ale obvykle je to o dost méně než ta 1 us která nás zajímá. (Pro ultra přesné časování nesmíte volat funkce kernelu, ale vystačit si třeba s čtením TSC přímo v programu, což je zdroj dalšího opruzu...) Na druhou stranu pokud zavoláte nanosleep() tak si jádro dá určitou práci s tím, aby nastavilo event source jak nejlépe to jde (tam je toho dost, je potřeba váš časovač zařadit do RB stromu a kdovíco ještě) a pak si dá CPU voraz, takže skutečně tu mikrosekundu spíte. Bohužel kvůli různým overheadům a granularitě event sourcu budete mít trochu horší výsledky než u busy wait, na druhou stranu šetříte lesy :) Udělal jsem nějaké rychlé testy (viz přiložený program) a zdá se, že se výše popsané potvrzuje. Busy wait sežere 100% cpu a do 2ms okna se netrefí třeba 200x ze 100 000 pokusů. Na druhou stranu nanosleep nežere skoro nic, ale má overhead, se kterým musíte dopředu počítat a díky tomu trochu větší rozptyl.
kdezto aktivni cekani se netrefi v cca 6% pripadu... aspoň je vidět, že ani tahle metoda neni samospásná.
na jake verzi jadraPokud se pamatuju dobře, tak precizní časování se předělávalo někde kolem verze 2.6.17.
na takove kratke useky je aktivni cekani vhodnejsiStaré glibc uměly při volání nanosleep automaticky aktivně čekat do 2 mikrosekund pokud měl program RT prioritu, z novějších verzí to vyhodili.
Cist TSC bych radeji nedoporucoval, protoze se chova na ruznych architekturach jinakNení to věc architektury ale konkrétního modelu CPU. Já mám jeden celkem nový amd64 procesor a používá se dynamická změna rychlosti a TSC funguje dobře.
Tiskni
Sdílej: