Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Ten kód poběží na holém zmíněném procesoru, nebo pod Linuxem, který běží na procesoru? Pokud pod linuxem, je to v kernelu nebo v user space? Má to MMU (=ochranu paměti)? "remapping" IOmem se používá na strojích s ochranou paměti. Možná ale slovo REMAP v tom Cčkovém makru je jenom matení nepřítele. Letmým pohledem na datasheet nedokážu najít MMU ani řadič externí RAM...
Na procesorech, které mají MMU, funguje to že fyzická adresa se před použitím musí remapovat na nějakou virtuální (a to i v kernelu). V tom případě je potřeba vědět, pokud někde čtete adresu, zda se jedná o fyzickou, nebo remapovanou=virtuální. Na remapování IOmem je v Linuxu v kernelu funkce ioremap(), následně se to dá pod rootem protáhnout až do user space funkcí mmap(). Holýma rukama na x86 hardwaru nebo v DPMI je potřeba remapování zařídit pomocí záznamů v LDT. Na ARMu to holýma rukama neumím (podle mého podmínkou je, aby procesor obsahoval MMU - pokud nemá MMU, jede na fyzických adresách).
Pokud už máte adresu, na úrovni jazyka C bych použil některou z funkcí/maker writel/writew/writeb (long/word/byte). Ono by to asi šlo i přes pointer, do kterého adresu natvrdo přiřadíte s přetypováním ze zmíněného u32, ale výše uvedená makra jsou správnější/přenositelný způsob, jak to zapsat.
Upozorňuju, že zmíněná makra se používají na přístup do IOmem (paměťově mapované IO porty). Architektura x86 má ještě další adresní prostor: klasické IO porty, které není potřeba před použitím remapovat, a leze se na ně CPU instrukcemi in/out a odpovídajícími makry v Cčku. ARM ovšem podle mého nerozlišuje PIO/MMIO, na IO porty se leze stejnými instrukcemi jako do RAMky.
Tiskni
Sdílej: