Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Ten kód poběží na holém zmíněném procesoru, nebo pod Linuxem, který běží na procesoru? Pokud pod linuxem, je to v kernelu nebo v user space? Má to MMU (=ochranu paměti)? "remapping" IOmem se používá na strojích s ochranou paměti. Možná ale slovo REMAP v tom Cčkovém makru je jenom matení nepřítele. Letmým pohledem na datasheet nedokážu najít MMU ani řadič externí RAM...
Na procesorech, které mají MMU, funguje to že fyzická adresa se před použitím musí remapovat na nějakou virtuální (a to i v kernelu). V tom případě je potřeba vědět, pokud někde čtete adresu, zda se jedná o fyzickou, nebo remapovanou=virtuální. Na remapování IOmem je v Linuxu v kernelu funkce ioremap(), následně se to dá pod rootem protáhnout až do user space funkcí mmap(). Holýma rukama na x86 hardwaru nebo v DPMI je potřeba remapování zařídit pomocí záznamů v LDT. Na ARMu to holýma rukama neumím (podle mého podmínkou je, aby procesor obsahoval MMU - pokud nemá MMU, jede na fyzických adresách).
Pokud už máte adresu, na úrovni jazyka C bych použil některou z funkcí/maker writel/writew/writeb (long/word/byte). Ono by to asi šlo i přes pointer, do kterého adresu natvrdo přiřadíte s přetypováním ze zmíněného u32, ale výše uvedená makra jsou správnější/přenositelný způsob, jak to zapsat.
Upozorňuju, že zmíněná makra se používají na přístup do IOmem (paměťově mapované IO porty). Architektura x86 má ještě další adresní prostor: klasické IO porty, které není potřeba před použitím remapovat, a leze se na ně CPU instrukcemi in/out a odpovídajícími makry v Cčku. ARM ovšem podle mého nerozlišuje PIO/MMIO, na IO porty se leze stejnými instrukcemi jako do RAMky.
Tiskni
Sdílej: