Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Ten kód poběží na holém zmíněném procesoru, nebo pod Linuxem, který běží na procesoru? Pokud pod linuxem, je to v kernelu nebo v user space? Má to MMU (=ochranu paměti)? "remapping" IOmem se používá na strojích s ochranou paměti. Možná ale slovo REMAP v tom Cčkovém makru je jenom matení nepřítele. Letmým pohledem na datasheet nedokážu najít MMU ani řadič externí RAM...
Na procesorech, které mají MMU, funguje to že fyzická adresa se před použitím musí remapovat na nějakou virtuální (a to i v kernelu). V tom případě je potřeba vědět, pokud někde čtete adresu, zda se jedná o fyzickou, nebo remapovanou=virtuální. Na remapování IOmem je v Linuxu v kernelu funkce ioremap(), následně se to dá pod rootem protáhnout až do user space funkcí mmap(). Holýma rukama na x86 hardwaru nebo v DPMI je potřeba remapování zařídit pomocí záznamů v LDT. Na ARMu to holýma rukama neumím (podle mého podmínkou je, aby procesor obsahoval MMU - pokud nemá MMU, jede na fyzických adresách).
Pokud už máte adresu, na úrovni jazyka C bych použil některou z funkcí/maker writel/writew/writeb (long/word/byte). Ono by to asi šlo i přes pointer, do kterého adresu natvrdo přiřadíte s přetypováním ze zmíněného u32, ale výše uvedená makra jsou správnější/přenositelný způsob, jak to zapsat.
Upozorňuju, že zmíněná makra se používají na přístup do IOmem (paměťově mapované IO porty). Architektura x86 má ještě další adresní prostor: klasické IO porty, které není potřeba před použitím remapovat, a leze se na ně CPU instrukcemi in/out a odpovídajícími makry v Cčku. ARM ovšem podle mého nerozlišuje PIO/MMIO, na IO porty se leze stejnými instrukcemi jako do RAMky.
Tiskni
Sdílej: