Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
CrossPoint Reader je open-source alternativní firmware pro menší, levné čtečky, vybavené cca čtyřpalcovým e-ink displejem. Zahrnuje aplikaci pro čtení e-knih a webový server pro konfiguraci a přenos souborů po síti. Verze 1.0 byla vydána v únoru 2026. Recenze současné verze 1.5 vyšla na Linux Weekly News.
Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byla vydána nová verze 7.1 (YouTube) svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Mary Lou bylo vybráno na počest americké jazzové klavíristky Mary Lou Williams (YouTube).
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.4. Představení novinek také na YouTube. Bun byl přepsán z programovacího jazyka Zig do Rustu. Pomocí Claude Fable 5.
Vývojáři KDE na Mastodonu oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 26.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost PINE64 kvůli nedostatku a vysokým cenám DRAM a eMMC dočasně pozastavuje výrobu linuxových zařízení. Výroba zařízení jako PineTime, PineVoice a Pinecil pokračuje.
Ten kód poběží na holém zmíněném procesoru, nebo pod Linuxem, který běží na procesoru? Pokud pod linuxem, je to v kernelu nebo v user space? Má to MMU (=ochranu paměti)? "remapping" IOmem se používá na strojích s ochranou paměti. Možná ale slovo REMAP v tom Cčkovém makru je jenom matení nepřítele. Letmým pohledem na datasheet nedokážu najít MMU ani řadič externí RAM...
Na procesorech, které mají MMU, funguje to že fyzická adresa se před použitím musí remapovat na nějakou virtuální (a to i v kernelu). V tom případě je potřeba vědět, pokud někde čtete adresu, zda se jedná o fyzickou, nebo remapovanou=virtuální. Na remapování IOmem je v Linuxu v kernelu funkce ioremap(), následně se to dá pod rootem protáhnout až do user space funkcí mmap(). Holýma rukama na x86 hardwaru nebo v DPMI je potřeba remapování zařídit pomocí záznamů v LDT. Na ARMu to holýma rukama neumím (podle mého podmínkou je, aby procesor obsahoval MMU - pokud nemá MMU, jede na fyzických adresách).
Pokud už máte adresu, na úrovni jazyka C bych použil některou z funkcí/maker writel/writew/writeb (long/word/byte). Ono by to asi šlo i přes pointer, do kterého adresu natvrdo přiřadíte s přetypováním ze zmíněného u32, ale výše uvedená makra jsou správnější/přenositelný způsob, jak to zapsat.
Upozorňuju, že zmíněná makra se používají na přístup do IOmem (paměťově mapované IO porty). Architektura x86 má ještě další adresní prostor: klasické IO porty, které není potřeba před použitím remapovat, a leze se na ně CPU instrukcemi in/out a odpovídajícími makry v Cčku. ARM ovšem podle mého nerozlišuje PIO/MMIO, na IO porty se leze stejnými instrukcemi jako do RAMky.
Tiskni
Sdílej: