Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Ten kód poběží na holém zmíněném procesoru, nebo pod Linuxem, který běží na procesoru? Pokud pod linuxem, je to v kernelu nebo v user space? Má to MMU (=ochranu paměti)? "remapping" IOmem se používá na strojích s ochranou paměti. Možná ale slovo REMAP v tom Cčkovém makru je jenom matení nepřítele. Letmým pohledem na datasheet nedokážu najít MMU ani řadič externí RAM...
Na procesorech, které mají MMU, funguje to že fyzická adresa se před použitím musí remapovat na nějakou virtuální (a to i v kernelu). V tom případě je potřeba vědět, pokud někde čtete adresu, zda se jedná o fyzickou, nebo remapovanou=virtuální. Na remapování IOmem je v Linuxu v kernelu funkce ioremap(), následně se to dá pod rootem protáhnout až do user space funkcí mmap(). Holýma rukama na x86 hardwaru nebo v DPMI je potřeba remapování zařídit pomocí záznamů v LDT. Na ARMu to holýma rukama neumím (podle mého podmínkou je, aby procesor obsahoval MMU - pokud nemá MMU, jede na fyzických adresách).
Pokud už máte adresu, na úrovni jazyka C bych použil některou z funkcí/maker writel/writew/writeb (long/word/byte). Ono by to asi šlo i přes pointer, do kterého adresu natvrdo přiřadíte s přetypováním ze zmíněného u32, ale výše uvedená makra jsou správnější/přenositelný způsob, jak to zapsat.
Upozorňuju, že zmíněná makra se používají na přístup do IOmem (paměťově mapované IO porty). Architektura x86 má ještě další adresní prostor: klasické IO porty, které není potřeba před použitím remapovat, a leze se na ně CPU instrukcemi in/out a odpovídajícími makry v Cčku. ARM ovšem podle mého nerozlišuje PIO/MMIO, na IO porty se leze stejnými instrukcemi jako do RAMky.
Tiskni
Sdílej: