Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
…nemusíš vedieť programovať…Mozna by sis mel precist na co odpovidas.
…aspoň som to tak vyrozumel z otázky…A kteremu ze slov …potřeboval bych se rychle naučit programovat… jsi neporozumel?
python
a psát příkazy) a přitom je velice dobře použitelný i na normální, plnohodnotné programy. Kdybys chtěl někdy v budoucnu začít s webovýma aplikacema, tak nemusíš přecházet na jiný jazyk, stačí si vybrat některý z webových frameworků pro Python a programovat v něm. Na web je Python taky jeden z nejlepších. Má prostě široké spektrum využití.
C je dobré na pochopení nízkoúrovňovějších věcí přímo souvisejích s OS a hardwarem, ale na úplný začátek asi ne (zvlášť pokud chceš co nejdřív vytvořit něco užitečného), protože málo věcí řeší za tebe a je velice snadné se s ním "střelit do nohy"; standardní knihovna C je jenom takový nutný základ a na cokoliv složitějšího je potřeba si obstarat další knihovny nebo si naprogramovat vlastní; C je velice jednoduchý jazyk a dost užitečných věcí, které jsou součástí Pythonu (objektové programování, vyjímky, prostory jmen, iterátory, lambda výrazy, ...), v C vůbec není a dají se v něm jenom nešikovně simulovat.
lasuju pro Qt, protože v GNOME i KDE vypadá nativně, což se o GTK+ říci nedá. I na jiných platformách (Windows, Mac OS X) vypadá lépe než GTK+. Navíc Qt není jen GUI, ale řeší i práci se sítí, vlákna, atd...Tvrzení, že Qt umí vypadat jako GTK+ a GTK+ neumí vypadat jako Qt tak úplně nestíhám.
…potřeboval bych se rychle naučit programovat…Nikdo se tady snad nesměje tomu, že se tazatel chce naučit programovat. Ale „rychle“? Programování neni jen soubor znalostí (veliký) ale taky stav mysli. Znalosti se přinejhorším dají „našprtat“, ale styl myšlení přidje jen s praxí. Rychlé osvícení není. Abych byl taky trochu konstruktivní, i v tomto směru existuje dokumentace
The wise programmer is told about Tao and follows it. The average programmer is told about Tao and searches for it. The foolish programmer is told about Tao and laughs at it. If it were not for laughter, there would be no Tao.
Bezi to zarucene na vsech platformach.Tak to je hodně dobrý vtip. Teda, sice každá platforma o sobě tvrdí, že tyto technologie podporují, ale liší se verze, míra podpory i chyby. A ve webových prohlížečích je enormní množství rozdílů a chyb, a to nemluvím z daleka jen o MSIE.
Tiskni
Sdílej: