Byl představen skládací telefon Commodore Callback 8020. Ani hloupý, ani chytrý. Pro fanoušky Commodore a digitálního minimalismu. Bez webového prohlížeče a sociálních sítí. S předinstalovaným WhatsAppem. S operačním systémem Sailfish OS.
V OpenBSD byla objevena 27 let stará chyba v ppp pomocí níž lze vzdáleně obejít autentifikaci. Chyba byla nahlášena 12.6. a 14.6. byla opravena. Bližší info v článku A 27-Year-Old Authentication Bypass in OpenBSD's PPP Stack.
Odpověď Evropské komise (pdf) k evropské občanské iniciativě Stop Destroying Videogames, jež je součástí hnutí Stop Killing Games: "Komise se domnívá, že v této fázi nemůže navrhnout právní povinnost zachovat hratelnost videoher poté, co přestaly být poskytovány komerčně. Důvodem jsou i stávající práva duševního vlastnictví. Podle autorského práva EU mají nositelé práv výlučná práva ke svým výtvorům. Kromě autorských práv mohou být
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 152.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 152 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.7 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Hříčka xsnow, která na ploše spustí sněžení, je protestware. Pokud jste v Rusku (LANG=ru), zobrazuje ukrajinské vlajky.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala beta verzi Ubuntu Touch 24.04-2.0. Nová verze již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
). A proto se mi ucit se programovat v c libi.
Ale jinak mi prijde, ze zrovna tady nejaky C je hodne mimo.
) .. nechtěl jsem na tento příspěvek reagovat. Jen pro pořádek: Já tento přístup plně respektuji, ale není to to co hledám.. a ani to pro mne není takto možné. Takže děkuji za tuto reakci mipam007.. jen podotýkám, že Mozart by nejspíš intelektuálně neobstál.. spíš Stravinsky, Debussy nebo Honeger.. nebo něco ze současné vážné hudby.. nic proti Mozartovi, ale je to přece "jen" klasik.. žádná avantgarda
…nemusíš vedieť programovať…Mozna by sis mel precist na co odpovidas.
…aspoň som to tak vyrozumel z otázky…A kteremu ze slov …potřeboval bych se rychle naučit programovat… jsi neporozumel?
Každopádně moc díky za všechny reakce, opravdu mi to pomohlo v rozhodnutí.. a to jsem přesně potřeboval
Autor hoci upozorňuje že pred čítaním treba mať znalosti z OOP, ale pri jeho fantastickom podaní môžem zodpovedne povedať že netreba. Nieje zač ďakovať mne, skôr autorovi
Na programovanie potrebuješ logické myslenie. Ideálne je si vedieť rozkresliť program do diagramov a potom je to už hračka
Veľa zdaru.
python a psát příkazy) a přitom je velice dobře použitelný i na normální, plnohodnotné programy. Kdybys chtěl někdy v budoucnu začít s webovýma aplikacema, tak nemusíš přecházet na jiný jazyk, stačí si vybrat některý z webových frameworků pro Python a programovat v něm. Na web je Python taky jeden z nejlepších. Má prostě široké spektrum využití.
C je dobré na pochopení nízkoúrovňovějších věcí přímo souvisejích s OS a hardwarem, ale na úplný začátek asi ne (zvlášť pokud chceš co nejdřív vytvořit něco užitečného), protože málo věcí řeší za tebe a je velice snadné se s ním "střelit do nohy"; standardní knihovna C je jenom takový nutný základ a na cokoliv složitějšího je potřeba si obstarat další knihovny nebo si naprogramovat vlastní; C je velice jednoduchý jazyk a dost užitečných věcí, které jsou součástí Pythonu (objektové programování, vyjímky, prostory jmen, iterátory, lambda výrazy, ...), v C vůbec není a dají se v něm jenom nešikovně simulovat.
lasuju pro Qt, protože v GNOME i KDE vypadá nativně, což se o GTK+ říci nedá. I na jiných platformách (Windows, Mac OS X) vypadá lépe než GTK+. Navíc Qt není jen GUI, ale řeší i práci se sítí, vlákna, atd...Tvrzení, že Qt umí vypadat jako GTK+ a GTK+ neumí vypadat jako Qt tak úplně nestíhám.
…potřeboval bych se rychle naučit programovat…Nikdo se tady snad nesměje tomu, že se tazatel chce naučit programovat. Ale „rychle“? Programování neni jen soubor znalostí (veliký) ale taky stav mysli. Znalosti se přinejhorším dají „našprtat“, ale styl myšlení přidje jen s praxí. Rychlé osvícení není. Abych byl taky trochu konstruktivní, i v tomto směru existuje dokumentace
The wise programmer is told about Tao and follows it. The average programmer is told about Tao and searches for it. The foolish programmer is told about Tao and laughs at it. If it were not for laughter, there would be no Tao.
Bezi to zarucene na vsech platformach.Tak to je hodně dobrý vtip. Teda, sice každá platforma o sobě tvrdí, že tyto technologie podporují, ale liší se verze, míra podpory i chyby. A ve webových prohlížečích je enormní množství rozdílů a chyb, a to nemluvím z daleka jen o MSIE.
. Díky!
Tiskni
Sdílej: