Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
). A proto se mi ucit se programovat v c libi.
Ale jinak mi prijde, ze zrovna tady nejaky C je hodne mimo.
) .. nechtěl jsem na tento příspěvek reagovat. Jen pro pořádek: Já tento přístup plně respektuji, ale není to to co hledám.. a ani to pro mne není takto možné. Takže děkuji za tuto reakci mipam007.. jen podotýkám, že Mozart by nejspíš intelektuálně neobstál.. spíš Stravinsky, Debussy nebo Honeger.. nebo něco ze současné vážné hudby.. nic proti Mozartovi, ale je to přece "jen" klasik.. žádná avantgarda
…nemusíš vedieť programovať…Mozna by sis mel precist na co odpovidas.
…aspoň som to tak vyrozumel z otázky…A kteremu ze slov …potřeboval bych se rychle naučit programovat… jsi neporozumel?
Každopádně moc díky za všechny reakce, opravdu mi to pomohlo v rozhodnutí.. a to jsem přesně potřeboval
Autor hoci upozorňuje že pred čítaním treba mať znalosti z OOP, ale pri jeho fantastickom podaní môžem zodpovedne povedať že netreba. Nieje zač ďakovať mne, skôr autorovi
Na programovanie potrebuješ logické myslenie. Ideálne je si vedieť rozkresliť program do diagramov a potom je to už hračka
Veľa zdaru.
python a psát příkazy) a přitom je velice dobře použitelný i na normální, plnohodnotné programy. Kdybys chtěl někdy v budoucnu začít s webovýma aplikacema, tak nemusíš přecházet na jiný jazyk, stačí si vybrat některý z webových frameworků pro Python a programovat v něm. Na web je Python taky jeden z nejlepších. Má prostě široké spektrum využití.
C je dobré na pochopení nízkoúrovňovějších věcí přímo souvisejích s OS a hardwarem, ale na úplný začátek asi ne (zvlášť pokud chceš co nejdřív vytvořit něco užitečného), protože málo věcí řeší za tebe a je velice snadné se s ním "střelit do nohy"; standardní knihovna C je jenom takový nutný základ a na cokoliv složitějšího je potřeba si obstarat další knihovny nebo si naprogramovat vlastní; C je velice jednoduchý jazyk a dost užitečných věcí, které jsou součástí Pythonu (objektové programování, vyjímky, prostory jmen, iterátory, lambda výrazy, ...), v C vůbec není a dají se v něm jenom nešikovně simulovat.
lasuju pro Qt, protože v GNOME i KDE vypadá nativně, což se o GTK+ říci nedá. I na jiných platformách (Windows, Mac OS X) vypadá lépe než GTK+. Navíc Qt není jen GUI, ale řeší i práci se sítí, vlákna, atd...Tvrzení, že Qt umí vypadat jako GTK+ a GTK+ neumí vypadat jako Qt tak úplně nestíhám.
…potřeboval bych se rychle naučit programovat…Nikdo se tady snad nesměje tomu, že se tazatel chce naučit programovat. Ale „rychle“? Programování neni jen soubor znalostí (veliký) ale taky stav mysli. Znalosti se přinejhorším dají „našprtat“, ale styl myšlení přidje jen s praxí. Rychlé osvícení není. Abych byl taky trochu konstruktivní, i v tomto směru existuje dokumentace
The wise programmer is told about Tao and follows it. The average programmer is told about Tao and searches for it. The foolish programmer is told about Tao and laughs at it. If it were not for laughter, there would be no Tao.
Bezi to zarucene na vsech platformach.Tak to je hodně dobrý vtip. Teda, sice každá platforma o sobě tvrdí, že tyto technologie podporují, ale liší se verze, míra podpory i chyby. A ve webových prohlížečích je enormní množství rozdílů a chyb, a to nemluvím z daleka jen o MSIE.
. Díky!
Tiskni
Sdílej: